Unikátní šance sledovat sluneční skvrny. Vidět jsou pouhým okem, vědci však varují před riziky
Středem zájmu astronomů se v posledních dnech stala skupina skvrn na Slunci s označením AR4366, která je asi 15krát větší než Země. Začala se navíc otáčet směrem k naší planetě; se speciálním filtrem je tak možné ji pozorovat i pouhým okem. Slunce je aktuálně na vrcholu své aktivity, vědci tak pozorují nezvyklé množství erupcí, které mohou představovat nebezpečí například pro radiokomunikace. Letos v srpnu pak experti počítají s většinovým zatměním Slunce.
Vědci z NASA během prvního únorového týdne pozorovali sérii slunečních erupcí třídy X, tedy nejsilnější třídy slunečních erupcí. Přičítají ji skupině slunečních skvrn AR4366. Podle dat amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) a Observatoře solární dynamiky (SDO) erupce od začátku února nebývale zvýšily svou aktivitu.
ČTĚTE TAKÉ: Krutý osud Vonnové. Zasloužila si lepší konec, říkají soupeřky. Lyžařka bojuje na JIP
Skvrny jsou viditelné pouhým okem, jsou totiž několikanásobně větší než planeta Země. Lidé by se však na Slunce nikdy neměli dívat přímo. Jednou z možností je zakoupení slunečního filtru, který většinu světla zablokuje. Obyčejné sluneční brýle v tomto případě nestačí, je třeba si pořídit filtr určený přímo k pozorování Slunce.
Další možností je pozorování Slunce pomocí dalekohledu a kusu čtvrtky nebo papíru. V žádném případě bychom se neměli dívat dalekohledem přímo do Slunce, BBC ale radí namířit směrem k němu dalekohled a před něj umístit právě čtvrtku, na niž by se obraz Slunce po řádném zaostření měl promítnout. K bezpečnému pozorování poslouží i svářečské brýle.
Sluneční aktivita stojí za problémy s radiokomunikací
V tak krátkém čase je série tolika silných erupcí pro vědce výjimečná, píše web Space.com. Erupce třídy X však mohou způsobit problémy. Silné výbuchy na slunečním povrchu podle NAOO zapříčinily výpadky radiokomunikace v oblasti jižního Pacifiku včetně východní Austrálie nebo Nového Zélandu. Vědci upozorňují, že vzhledem ke zvýšené aktivitě naší nejbližší hvězdy se tyto výpadky mohou opakovat.
Čtěte také
Vyšší sluneční aktivita způsobuje i častější výskyt polárních září v oblastech, kde zelenofialový jev zpravidla nepozorujeme, tudíž také v České republice. Slunce totiž funguje zhruba v 11letých cyklech aktivity, přičemž současný cyklus je podle astronomů silnější než obvykle. Častější výrony koronární hmoty, tedy hmoty ze zářícího okolí Slunce, a následný vznik slunečních větrů v reakci s magnetosférou Země tak dávají vzniknout polární záři.
V létě nás čeká zatmění
Slunečními erupcemi ale letošní přehlídka astronomických jevů nekončí. 12. srpna nastane zatmění Slunce, které bude v Česku pozorovatelné až z 86 procent, informuje Česká astronomická společnost. Měsíc Slunce zastíní krátce před západem. Abychom jev tedy mohli co nejlépe pozorovat, neměly by nám ve výhledu bránit budovy, stromy nebo kopce.
Úplné zatmění Slunce uvidíme, pokud vycestujeme do Španělska nebo na západ Islandu a budeme mít štěstí na počasí. Ve Španělsku bude podobně jako v Česku úkaz vidět těsně nad obzorem, na Islandu se Slunce bude nacházet o poznání výše na obloze. I přesto je ale jistější za astronomickou podívanou vyrazit na jih, islandská obloha totiž bude pravděpodobněji zatažená.
Ještě předtím se mohou zájemci o vesmír zúčastnit Dne hvězdáren a planetárií, který letos připadá na pátek 27. března. Během tohoto pátku a následujícího víkendu chystá řada českých planetárií a hvězdáren speciální program pro veřejnost včetně pozorování denní i noční oblohy. Letos se Den hvězdáren a planetárií podle České astronomické společnosti zaměří na galaxie, především na galaxii naši, Mléčnou dráhu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Středozemní moře je nebezpečně teplé. Může to rozpoutat zkázu v celé Evropě, včetně Česka
