reklama

Univerzity se on-line výuky vzdát nehodlají. Úředníci podle nich slovíčkaří

Národní akreditační úřad se brání podezřením, že by měl v úmyslu odebírat akreditace vysokým školám, jež přejdou na výuku on-line. Prý musí jen dodržovat zákon, který mu nařizuje dohlížet na kvalitu vzdělávacího procesu a garantovat, že vysoké školy fungují v souladu s jejich akreditacemi. Univerzity přesto nerozumí, proč musí mít pro přechod do on-line režimu svolení od státních orgánů a považují to za nemístný zásah do své autonomie. Mendelova univerzita je připravena v případě zhoršení epidemické situace přejít plošně na flexibilní formy vzdělávání. A právě přívlastek „plošný“ je zřejmě jablkem sváru.

reklama

Činnost Národního akreditačního úřadu (NAÚ) se řídí zákonem a ten úřadu ukládá povinnost dozorovat, zda vysoké školy uskutečňují vzdělávací činnost v souladu s právními předpisy. To je hlavní argument NAÚ proti vlně nevole, která se zvedla mezi tuzemskými vysokými školami na základě metodického pokynu k využívání nástrojů distančního vzdělávání. Národní akreditační úřad jej totiž v pondělí doplnil odstavcem, z něhož vyplývá, že plošný přechod na on-line výuku je nepřípustný, pokud to vysokým školám nedoporučí nebo nenařídí příslušná hygienická stanice, ministerstvo zdravotnictví nebo vláda.

K tématu

Poté, co redakce CNN Prima NEWS upozornila, že vysokým školám se takový přístup NAÚ příliš nezamlouvá, vydal úřad vyjádření, kde své předchozí výroky vysvětluje. Popírá, že by univerzitám hrozila ztráta akreditace, pokud přejdou na on-line výuku. „Naopak, NAÚ výslovně uvedl, že při zhoršující se epidemiologické situaci má sama vysoká škola posoudit míru rizika kontaktní výuky v jednotlivých předmětech prezenčních nebo kombinovaných studijních programů a individuálně rozhodnout o tom, zda daný předmět nebo část předmětu bude vyučován bezkontaktním způsobem,“ napsal NAÚ na své webové stránky.

Flexibilita je podstatou akreditací

Jenže vzápětí dodává, že v případě plošného opatření tohoto rázu je podle NAÚ logické, aby takové rozhodnutí posvětil státní orgán. „Není totiž možné, aby vysoká škola přestala plnit své povinnosti vyplývající z platných akreditací pouze na základě vlastního rozhodnutí,“ dodal úřad. S takovým vysvětlením se ale nespokojila rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. „Stále to považuji za skandální. Jako rektor mám právo prodloužit semestr například o 14 dní, abych splnila přesně podmínky akreditace. Takže mohu plošně zavřít na 14 dní, prodloužit semestr o 14 dní a podmínky akreditace splním,“ řekla CNN Prima NEWS.

Podle ní tvrzení NAÚ o nepřípustnosti plošného rušení kontaktní výuky popírá v době koronavirové krize samotnou podstatu současného systému akreditací, kterou je větší samostatnost a flexibilita vysokých škol při zavádění studijních programů. „Ráda bych zdůraznila, že on-line výuka je jedna z forem prezenční výuky, u které máme jasně stanovená pravidla. Nejedná se o distanční výuku. Vysokým školám je tak v krizové době omezována možnost efektivně chránit studenty a zaměstnance před šířením koronavirové nákazy. Platné nařízení jde do jisté míry proti doporučení ministerstva školství i proti smyslu regionálních epidemických semaforů,“ dodala Nerudová.

Vydaný metodický pokyn byl několikrát projednáván se zástupci vysokých škol

Mendelova univerzita byla přitom na jaře první vysokou školou, která přešla na flexibilní formy vzdělávání, a to o týden dříve, než to nařídila vláda. „Díky tomu jsme neměli ani jednoho nakaženého studenta nebo pedagoga. Celou situací jsem šokována o to více, že v tuto chvíli je pandemická situace daleko kritičtější než na jaře. Jako rektorka nesu odpovědnost za vytvoření bezpečných pracovních podmínek. V případě dalšího zhoršení situace přejdeme plošně na flexibilní formy vzdělávání podle nastavení univerzitního epidemiologického semaforu,“ doplnila Danuše Nerudová.

Jaro není podzim

Podle ředitele odboru kanceláře Národního akreditačního úřadu Jiřího Smrčky byla na jaře zcela jiná situace. „Tehdy šlo o plošnou karanténu vyhlášenou státními orgány. Pokud by plošné zavření škol nebo její součásti bylo dáno rozhodnutím nebo doporučením státních orgánů, pak není co řešit. Jinak má vysoká škola povinnost fungovat podle platných akreditací,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Toto stanovisko zaujal také místopředseda Rady Národního akreditačního úřadu Radek Špicar. „Musí jít o konkrétní a nikoli plošná opatření, pokud k nim nebude opora v doporučení nebo rozhodnutí státních orgánů. Vydaný metodický pokyn byl několikrát projednáván se zástupci vysokých škol,“ napsal redakci CNN Prima NEWS v SMS zprávě.

Dodatek k metodickému pokynu NAÚ se nelíbí ani dalším univerzitám. „Považuji to za velice nerozumné, a pokud bych si neměl brát servítky, označil bych to za skandální,“ řekl CNN Prima NEWS rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš. Podle něho jsou to právě vysoké školy, které jsou připraveny fungovat v on-line prostředí. „Je jasné, že některá praktická cvičení, třeba v laboratořích, bez kontaktní výuky nezrealizujete. Školy však mají rozhodovat o tom, jak výuku zorganizují, a já to vnímám jako zásah do jejich autonomie. Všude v zahraničí navíc varují, že školské prostředí může být rizikové z hlediska šíření nákazy, a já jako rektor musím na toto riziko dbát, aby byli ochráněni studenti i pedagogové,“ dodal Bareš, který očekává, že situace se ještě bude diskutovat v rámci České konference rektorů.

K tématu

Další hlavní zprávy

Vláda

Pokud vláda nerozvolní, popře svůj vlastní systém PES

Pokud vláda nerozvolní, popře svůj vlastní systém PES

Když vláda představila systém rozvolňování, který nazvala PES, spousta lidí jásala. Konečně bude všechno jasné a předvídatelné. Pokud však kabinet na nedělním jednání rozhodne, že Česká republika nepřejde od pondělí do stupně číslo 3, popře sama sebe.

Daně

Vládní daňový balíček: Nejbohatší získají desetkrát víc než nejchudší, tvrdí ekonomové

Vládní daňový balíček: Nejbohatší získají desetkrát víc než nejchudší, tvrdí ekonomové

Poslanci schválené zrušení superhrubé mzdy představuje obrovskou úlevu hlavně pro dvacet procent nejvýdělečnějších Čechů. Ti na snížení daní vydělají přes 32 miliard korun ročně, zatímco dolních dvacet procent jen kolem tří miliard. Daňový balíček tedy nejbohatším přinese desetinásobné zvýšení čistých výdělků v porovnání s těmi nejchudšími. Vyplývá to z analýzy think tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd České republiky.

reklama
Před a po. Zdravotní sestry ukazují, jak je změnily těžké směny během pandemie
Atoly plodnosti s magickými silami? Italské ostrovy jako sexuální poutní místa
reklama
reklama
Babiš: Do Vánoc se dostaneme maximálně na stupeň 3, lepší to nebude

Andrej Babiš

Domácí zpravodajství

Prima zakládá sbírku na podporu sestřiček v první linii. Přispět můžete i vy
Další články
reklama
reklama