
Pieta za hradecké oběti: Zemřela matka dvou dětí a 19letá dívka. Lidé jsou stále v šoku
Ukrajinské školy by mohly českému vzdělávacímu systému pomoci se zvládnutím náporu nových žáků přicházejících kvůli válce na východě Evropy. V úvahu připadá například otevírání zahraničních poboček ukrajinských škol nebo on-line vzdělávání. Konkrétní možnosti spolupráce zjišťoval přímo na Ukrajině štáb CNN Prima NEWS.
Chvíli to trvá, než si ukrajinské děti zvyknou, že jednička je v českých školách nejlepší známkou. „Několik ukrajinských rodičů se mě vyděšeně ptalo, proč zrovna jejich dítě muselo dostat jedničku. Na Ukrajině je to nejhorší známka, naše pětka,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS 55letý pedagog Vladimír Kovář z Loštic na Olomoucku. Nyní se věnuje jazykové výuce dospělých uprchlíků, uvádí je také do české reality. „Zažívají i civilizační nárazy, na Ukrajině třeba nic nejde bez úplatků, korupce je všudypřítomná,“ říká.
Přerušit vyučování ve třídách, umožnit psaní písemných zkoušek doma a pokračovat v testování žáků ve školách. To požaduje po německé vládě nově vzniklá studentská iniciativa Budeme hlasití. Argumentuje tím, že koronavirová epidemie nepolevuje a školáci jsou už psychicky vyčerpaní.
Ředitelé škol asi budou moct v případě velkého počtu učitelů v karanténě kvůli covidu vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo distanční výuku v délce až deseti dnů. Návrh zákona, který předložil ministr školství Petr Gazdík (STAN), ve středu schválila vláda.
Modelka Simona Krainová se ostře opřela do aktuální situace ve školách. Vadí jí neustálá on-line výuka dětí a jejich posílání do karantény. I přes nepříznivou pandemickou situaci by žáky ve školách nechala. „Opravdu si myslíte, že je třeba dělat taková opatření, aby z našich dětí vyrostly úplní dementi?“ ptala se v příspěvku na Instagramu.
Distanční výuka v době uzávěry škol při epidemii COVID-19 neměla na učení žáků tak velký dopad, jak zpočátku naznačovala zjištění o nulové efektivitě. Tou strašili například v Nizozemsku. Žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před COVID-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech.
Děti z Vraného na Slánsku budou mít individuální výuku. Tu jim zajistí učitelé, kteří nebyli vpuštěni 1. září do budovy místní školy, protože odmítali roušky. Starosta obce Vraný si trvá na svém, že i bez nich to malá místní škola zvládne.
Distanční výuka, které se v uplynulém roce nevyhnul žádný český školák, vedla nejen ke zhoršení znalostí českých dětí, ale také k výraznému nárůstu počtu závislých na tabletech, smartphonech a online hrách. Plná pětina českých školáků trávila během lockdownu čtyři a více hodin denně hraním her a surfováním na internetu. Více než čtvrtina pak této aktivitě věnovala dvě až tři hodiny denně, vyplývá z průzkumu agentury Ipsos pro společnost Samsung Electronics. Se začátkem nového školního roku tento problém znovu narůstá a může se promítnout do špatného prospěchu dětí i jejich psychické pohody.
Koalice Pirátů a STAN má plán, jak přimět děti, aby rády chodily do školy. Řešením by mohla být digitalizace učebních materiálů, které by byly doplněny o interaktivní programy. Jednalo by se o doplněk ideální pro domácí nebo distanční výuku, vysvětlil na setkání v rámci předvolební kampaně pirátský poslanec Lukáš Bartoň.
V deset hodin dopoledne obvykle ve školách končí velká přestávka a začíná třetí vyučovací hodina. Nikoliv v čase lockdownu a ve vyloučené lokalitě Červený kříž v Ostravě. Po někdejší dělnické kolonii běhají v tuto chvíli houfy dětí, na výuku nikdo nemyslí. Právě děti ze sociálně slabých rodin ohrožuje uzavření škol nejvíce. On-line výuka je tady spíše off-line výukou.
Zavírání škol byla chyba, shodli se v pořadu CNN Prima NEWS 360° Pavlíny Wolfové pedagog a matematik Karel Janeček a klinický psycholog a psychoterapeut Radek Ptáček. Následky budou fatální, a to nejen v otázce vzdělání, ale i na psychice. Zatím se spíše zaměřujeme na bezprostředně zasažené, jako když spadne atomová bomba, což ale nestačí, prohlásil Ptáček.
Podle místopředsedy sněmovního výboru pro vědu a vzdělávání Karla Raise je možné, že se žáci do lavic letos nevrátí vůbec. Řekl to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS. Tento scénář ale považuje za pesimistický. Pokud by se situace zlepšovala, školy by se mohly otevřít už v polovině dubna.