Úřad práce pokračuje v ohlášeném uzavírání svých poboček po republice. V každém čtvrtletí jich ruší patnáct až dvacet. Provoz většiny z osmi desítek pracovišť, která mají přestat fungovat, by měl skončit do konce roku. Řekl to generální ředitel úřadu práce Daniel Krištof.
Úřad loni v listopadu oznámil, že se chystá zrušit 83 ze svých 369 poboček, tedy více než pětinu. Vedení to zdůvodnilo i zajištěním bezpečnosti zaměstnanců. Po protestech starostů ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) rozhodl o zpomalení, zrušit se mělo nejdříve pět desítek pracovišť a v obcích s rozšířenou působností měla zatím zůstat.
ČTĚTE TAKÉ: Důchodová reforma, vyšší poplatky ČT či návrat EET. Co všechno chce ANO po volbách změnit?
„My držíme zhruba tempo rušení mezi 15 a 20 pobočkami za kvartál. Vedle toho stovky podacích míst otevíráme na České poště. Aktuálně počet míst, kde je možné zpracovat tu naši agendu, roste. Spolupráce se starosty je v naprosté většině případů velmi dobrá. Stejně tak většina zaměstnanců se rozhodla do poboček, které postupně lépe zabezpečujeme, přejít,“ uvedl Krištof. Ze zavíraných pracovišť by se do větších poboček měly přesunout asi čtyři stovky pracovníků.
Přijímání žádostí o rodičovskou, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě začala jako první testovat loni začátkem června pošta v Liberci. Od července se připojilo pět desítek poboček ve trojici krajů. Do konce loňska bylo míst celkem 57. Od poloviny ledna se počet rozšířil na 96. Do konce června by se mělo zapojit celkem 752 pošt, uvedla už dřív ředitelka pobočkové sítě České pošty Martina Ivanová.
Opozice zapojení pošty kritizuje
Opozice i někteří experti záměr přijímat žádosti o dávky na poště kritizovali. Poukazovali na to, že lidé v tísni potřebují zvláštní přístup a je nutné se jim věnovat déle a podrobněji.
Podle části kritiků se ztrátové poště vymýšlela nová náplň, aby nemusela rušit své pobočky a propouštět. Podle vedení ministerstva práce díky postupující digitalizaci mají naopak pracovníci úřadu práce více času věnovat se lidem v tíživé situaci.
Podle Krištofa se ukázalo, že část lidí z okolí rušeného úřadu práce vyřizuje své záležitosti elektronicky, část zamíří na jinou pobočku a jen část se vydá podat žádost na poštu. Tam klienti službu hodnotili známkou jedna minus, podotkl generální ředitel.
Odbory ÚP zvažují stávkovou pohotovost
Odbory úřadu práce tento týden oznámily, že kvůli nedostatku peněz na platy zvažují stávkovou pohotovost. Přistoupit k ní chtějí, pokud vláda do 25. března nerozhodne o posílení sumy na výdělky.
Podle předáků letošní částka na ně a na nařízené přidání o 1 400 korun nestačí. Jurečka novinářům řekl, že podobný stav rozpočtu byl i v předchozích letech a chybějící peníze se vždy doplnily. Hrozbu stávkovou pohotovostí vnímá jako způsob nátlaku odborů ve volebním roce.
„Nám chyběly peníze na platy i v minulém roce. To se povedlo najít. Věřím, že i letos nám vláda vyjde vstříc,“ uvedl šéf úřadu. Doufá, že se situaci podaří do 25. března vyřešit.
Odboráři se obávají, že by řešením mohlo být propouštění. Odborová organizace souhlasila se škrtnutím nejvýše 250 služebních míst. Krištof neupřesnil ani chybějící sumu na platy, ani případný počet propouštěných. „Všechny strany jsou v jednání. Je důležité, aby se to dotáhlo a byla dohoda,“ uzavřel šéf úřadu práce.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Těhotenské testy s povinným varováním? Vládní poslanci se opřeli o data kontroverzního hnutí