Válka na Ukrajině 2.6.2022 (8:30)
Spojené státy ve čtvrtek oznámily nové sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajině. Opatření se dotknou spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, majetku nejbohatších Rusů nebo vládních činitelů, napsal web americké CNN. Cílem je podle Bílého domu mimo jiné zvýšit tlak na Putina a jeho okolí.
Americké ministerstvo financí v prohlášení napsalo, že míří „na klíčové sítě, které ruská elita včetně samotného Putina využívá ke snaze ukrývat a přesouvat peníze a anonymně si užívat luxusního zboží po celém světě“, a vyhnout se tak sankcím, které Západ proti Rusku už zavedl.
Ministerstvo financí mimo jiné identifikovalo jachty Graceful a Olympia jako majetek, „na kterém má zájem prezident Vladimir Putin“. Ruský prezident se na nich několikrát plavil, mimo jiné minulý rok v Černém moři společně s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Úřad se zaměřil i na dvě zprostředkovatelské firmy související s pronájmem luxusních plavidel nebo letectvím.
Z ruských elit americká sankční opatření dopadnou na mluvčí ruského ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou, dirigenta a blízkého přítele ruského státníka Sergeje Rodulgina a třetího nejbohatšího Rusa Alexeje Mordašova. Tuto trojici na sankční seznam už na konci února umístila i Evropská unie.
Spojené státy a ostatní západní země uvrhly na Rusko bezprecedentní sankce po jeho invazi na Ukrajinu 24. února. Poslední velký balík Washington oznámil spolu s EU po stažení ruských vojsk ze severu napadené země, kdy vyšla najevo zvěrstva páchaná v obcích okolo Kyjeva.
Válka na Ukrajině
„Válka prezidenta Putina proti Ukrajině je rovněž útokem na zásady svrchovanosti a územní celistvosti, zakotvené v Chartě OSN. (...) USA budou nadále podporovat ukrajinský lid a zároveň prosazovat vyvození odpovědnosti prezidenta Putina a těch, kteří umožňují ruskou agresi“ uvedl v prohlášení americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Další sankce schválila i EU
Velvyslanci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy. Oznámilo to francouzské předsednictví EU. Podle diplomatických zdrojů ostatní země v zájmu konečného schválení opět ustoupily Maďarsku, které si již v minulých dnech vymohlo několik ústupků u ropného embarga.
Na popud Budapešti Unie z navrhovaného sankčního seznamu odstranila nejvyššího představitele ruské pravoslavné církve, moskevského patriarchu Kirilla. Dříve vyjednané výjimky u dovozu ropy má také Česko či Slovensko. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.
Novou sadu sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla Evropská komise už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná ropovodem Družba, která se týká i Česka. Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí.
