USA spáchaly ve Venezuele nejtěžší zločin, tvrdí experti. Bouří se i americký Kongres
Spojené státy útokem na Venezuelu pravděpodobně porušily mezinárodní právo i Chartu OSN. Pro zahraniční média to uvedli právní experti s tím, že státní agrese je „nejzávažnějším zločinem“. Kromě právníků se bouří také někteří členové amerického Kongresu. Vadí jim totiž, že je prezident Donald Trump o plánované operaci dopředu neinformoval. Tím porušil základní pravidlo. Šéf Demokratů v Senátu Chuck Schumer proto bude prosazovat omezení válečných pravomocí prezidenta.
Sobotní útok amerických ozbrojených složek na Venezuelu a únos diktátora Nicoláse Madura je pozoruhodný v několika rovinách. Zahraniční média a experti na americké a mezinárodní právo ale diskutují především o jedné otázce: Byla intervence Spojených států legální?
„USA se provinily nejzávažnějším zločinem“
USA pravděpodobně porušily podmínky Charty OSN, kterou podepsaly v říjnu 1945. Jejím cílem je zabránit světovému konfliktu. Klíčový je v této souvislosti článek 2 (4). „Všichni členové se v mezinárodních vztazích zdrží použití výhrůžek nebo síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu nebo jakéhokoli jiného jednání, které je v rozporu s cíli Organizace spojených národů,“ píše se v dokumentu.
ČTĚTE TAKÉ: Američané při zásahu ve Venezuele zabili nejméně 40 lidí. Umírali i civilisté
Podle britského experta na mezinárodní právo Geoffreyho Robertsona Washington Chartu OSN porušil. „Spáchal zločin agrese, který tribunál v Norimberku označil za nejzávažnější zločin, za nejhorší zločin ze všech,“ uvedl pro deník Guardian.
Taktéž profesorka mezinárodního práva na Kingston University Elvira Domínguez-Redondová popsala americkou operaci jako „zločin agrese a nezákonné použití síly proti jiné zemi“. Profesorka mezinárodního práva Susan Breau zdůraznila, že úder by byl zákonný pouze v případě, že by krok USA podpořila rezoluce Rady bezpečnosti OSN, nebo kdyby jednaly v sebeobraně. Ani jednu z podmínek zřejmě USA nenaplnily.
Čtěte také
Nezákonnost úderu kritizoval také britský novinář a mluvčí vlády Tonyho Blaira Alastair Campbell. „Jejich definice legality v tomto případě je, že USA jsou ohroženy teroristickým kartelem narkostátu vedeným Madurem,“ řekl v podcastu The Rest Is Politics. „Podle Trumpa mezinárodní pravidla neplatí,“ dodal.
Nejasné zdůvodnění
Právně sporné údery na území jiných zemí nejsou v nedávné americké historii ničím neobvyklým. Namátkou lze zmínit útoky v Libyi, Sýrii, Afghánistánu nebo Íránu. I v tomto kontextu je však zásah ve Venezuele specifický.
Americká CNN připomíná, že administrativa Donalda Trumpa dosud nebyla schopna poskytnout ucelený soubor zdůvodnění k intervenci do latinskoamerické země. První zprávy naznačovaly, že útok byl nutný v rámci zadržení Madura a jeho postavení před soud. USA za dopadení venezuelského diktátora nabízely odměnu 50 milionů dolarů (přes miliardu korun).
Čtěte také
Ministr zahraničí USA měl informovat senátora Mikea Lee, že údery byly nutné k „ochraně a obraně osob provádějících zatykač“. Senátor to uvedl na síti X. Nicméně USA mají platné zatykače na mnoho osob žijících v zahraničí a není obvyklé, že by v rámci jejich zadržení útočily na cizí země.
Minulý rok administrativa naznačila, že útoky mohou být nutné, protože Venezuela posílá do Spojených států „zločince“. Uvedla to ve spojitosti s obchodem s drogami, kterého se měla země účastnit. K tomu všemu Trump prohlásil, že jeho cílem je získat zpět „ropu, půdu a další aktiva, která nám (Venezuelci) dříve ukradli“.
Čtěte také
Vysvětlení byla natolik matoucí, že dokonce i republikánský senátor Lindsey Graham v polovině prosince řekl, že administrativě v jejích sděleních chybí „srozumitelnost“. CNN připomíná, že i kdyby administrativa nabídla konzistentnější zdůvodnění, neznamená to, že by byl útok legální.
Bílý dům obešel Kongres
Trumpova administrativa navíc před rozhodnutím o provedení operace neučinila zásadní krok – neinformovala Kongres. To se před údery v zahraničí jeví jako základní požadavek, píše CNN.
V uplynulých měsících přitom představitelé administrativy a Bílého domu opakovali, že případný vpád do Venezuely by se zákonodárným sborem konzultovali. Šéfka kanceláře Bílého domu Susie Wilesová pro Vanity Fair v listopadu uvedla, že pokud by Trump „schválil nějaké pozemní operace, pak by to byla válka a potřebovali bychom schválení od Kongresu“. O několik dní později úředníci Trumpovy administrativy soukromě sdělili členům Kongresu v podstatě totéž – že nemají právní opodstatnění pro podporu útoků proti jakýmkoli pozemním cílům ve Venezuele.
Čtěte také
V Bílém domě však na tom zřejmě nepanovala shoda, jelikož sám Trump prohlásil, že schválení Kongresu nepotřebuje. Zákonodárný sbor nakonec skutečně informován nebyl. „Kongres má tendenci vypouštět informace,“ vysvětlil prezident.
Tento postup však řada kongresmanů kritizuje. Šéf Demokratů v Senátu Chuck Schumer podle agentury Reuters uvedl, že mu zástupci administrativy na třech tajných jednáních potvrdili, že invazi neplánují. New York Times dodávají, že Schumer bude prosazovat hlasování o rezoluci o válečných pravomocích, která by omezila možnosti prezidenta podnikat další vojenské akce bez výslovného souhlasu Kongresu.
K TÉMATU: Americké vrtulníky přelétají nad venezuelskou metropolí (3. 1. 2025)
Vedle Demokratů Trumpův postup kritizují také někteří Republikáni. Obávají se totiž, že USA budou tímto krokem zataženy do dlouhotrvající války. Trump přitom před svým zvolením proti nekonečným konfliktům vystupoval. „Mnozí v MAGA (Trumpovo hnutí Učiňme Ameriku opět skvělou, pozn. red.) si mysleli, že hlasují pro to, aby to přestalo. Jak jsme se mýlili,“ uvedla kongresmanka Marjorie Taylorová Greeneová, dřívější nadšená Trumpova podporovatelka, která se vůči prezidentovi v poslední době stále častěji vymezuje.
Kontroverzní memorandum klíčem k zadržení Madura
V debatě o legalitě únosu venezuelského diktátora by se mohla Trumpova administrativa odvolat na desítky let starou situaci. Americké ministerstvo spravedlnosti v roce 1980 dospělo k závěru, že FBI nemá pravomoc zatýkat a unášet cizí státní příslušníky, aby byli postaveni před soud. O devět let později ale vláda George H. W. Bushe toto rozhodnutí tiše zvrátila.
Čtěte také
V memorandu, které v roce 1989 napsal William P. Barr, pozdější Bushův a Trumpův ministr spravedlnosti, se uvádí, že prezident má „vrozenou ústavní pravomoc“ nařídit FBI, aby zadržela osoby v cizích zemích, i když tím poruší mezinárodní právo.
Tuto dodnes kontroverzní zprávu využil v roce 1990 Bush starší k ospravedlnění operace v Panamě. V rámci ní americké úřady zadržely tamního vůdce Manuela Noriegu. USA jej, podobně jako Madura, obviňovaly z obchodování s drogami. Oba vůdci navíc skončili v rukou Američanů ve stejný den – 3. ledna – jen s odstupem 36 let.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Při požáru baru ve Švýcarsku byl zraněn Čech. Policie identifikovala první oběti
Lukáš studuje komunikační studia a žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Do CNN Prima NEWS nastoupil v prosinci 2022.
