Děsivý krok k autoritářství, justice na šikmé ploše. Kritici reagují na vítězství Trumpa u soudu

Republikánská většina v Kongresu a konzervativci v Nejvyšším soudu se vzdávají moci, místo aby ji chránili, a dobrovolně ji odevzdávají prezidentu Donaldu Trumpovi, píše CNN. Přední demokratický senátor Chuck Schumer jej považuje za „bezprecedentní a děsivý krok směrem k autoritářství“. Nejvyšší soud USA totiž v pátek rozhodl ve prospěch Trumpa ve sporu se soudci nejnižší instance, kteří blokovali některá jeho rozhodnutí, například v oblasti migrace.

V posledních měsících byla řada Trumpových kroků zablokována soudními příkazy vydanými federálními okresními soudci – tedy zástupci nejnižšího stupně federální justice. Právě ti rozhodovali například v řadě jednotlivých případů imigrace. I proto je Trump v minulosti označil za „radikální levicové šílence“.

ČTĚTE TAKÉ: Drsné záběry z Bělehradu. Srbská policie se ostře střetla s protivládními demonstranty

Podle nového rozsudku Nejvyššího soudu však federální soudci překračovali své pravomoci, když blokovali nebo pozastavovali prezidentovy exekutivní příkazy, informuje server Sky News.

Nejvyšší soud tak fakticky svazuje ruce soudcům nižších instancí v době, kdy se snaží reagovat na neutuchající gejzír agresivních nařízení a politik výkonné moci, píše o rozhodnutí deník The New York Times (NYT).

„Tohle je návrat k ústavě,“ chválil podle CNN rozsudek v pátek v Bílém domě prezident Donald Trump.

„Lokální federální soudce, který byl radikálně levicový, by určoval politiku celé země,“ uvedl v nedělním rozhovoru pro Fox News Donald Trump. „A to teď nemohou – mohou rozhodovat lokálně, ale nemohou tak činit pro celou zemi,“ dodal s tím, že šlo o „zásadní“ rozhodnutí.

Změna rovnováhy pravomocí v USA

„Jedná se o zásadní změnu rovnováhy mezi pravomocemi prezidenta a pravomocemi soudů,“ komentuje verdikt Elie Honig, hlavní právní analytik CNN. „Rozhodnutí, které jsme právě obdrželi, ovlivňuje vše, co se týká způsobu, jakým prezident vykonává svou moc.“

Liberální soudkyně Ketanji Brown Jacksonová varuje, že rozhodnutí Nejvyššího soudu staví soudnictví ve Spojených státech na šikmou plochu.

„Nepochybuji o tom, že pokud soudci musí za určitých okolností povolit výkonné moci jednat nezákonně – jak dnes soud dospěl k závěru – bude vzkvétat výkonné bezpráví, a odtud není těžké předvídat, jak to všechno skončí,“ napsala.

„Nakonec se výkonná moc stane zcela neovladatelnou a naše milovaná ústavní republika už nebude,“ zdůrazňuje Brown Jacksonová.

Krok k autoritářství, varuje senátor

Předseda senátní menšiny Chuck Schumer, jedna z hlavních tváří demokratické strany, označil rozhodnutí soudu za „bezprecedentní a děsivý krok směrem k autoritářství, vážné nebezpečí pro naši demokracii a předvídatelný krok extremistického MAGA soudu“.

Ve svém prohlášení Schumer napsal: „Oslabením pravomoci okresních soudů kontrolovat prezidenta soud nebrání ústavu – naopak ji pošpiňuje.“

Vymáhání práva na občanství

Rozhodnutí soudu ovšem kromě implikací pro stav právního státu v USA znamená také jasné dopady na jeho obyvatele.

Trumpovo exekutivní nařízení začíná platit ve 22 státech, které se dosud proti nařízení Trumpovy administrativy neodvolaly. Mezi ty patří například Arkansas, Mississippi nebo Severní Dakota. Nejvyšší soud však uložil 30denní odklad a ponechal tím pádem čas na případné nové právní manévry, podotýká list NYT.

Naopak ve 28 demokraty vedených státech, které proti tomuto nařízení žalobu podaly, pravděpodobně dojde k dalšímu pokusu o zvrácení Trumpova rozhodnutí. Tím je hromadná žaloba, kterou Nejvyšší soud ponechal jako možnou cestu. Jde například o Kalifornii či New York.

Vládu práva nebrání ani Kongres

Další institucí, která je důležitou pojistkou prezidentových pravomocí, je Kongres. Ani z něj se však v současné době neozývají žádné zásadní výhrady proti Trumpovým krokům – alespoň z jeho konzervativní většiny.

Právě tito kongresmani udělali podle The New York Times jen málo pro to, aby bránili svou ústavní roli proti Trumpovým zásahům. Ať už se to týká jednostranného rušení agentur, o nichž Kongres prohlásil, že mají existovat ze zákona, propouštění státních zaměstnanců v rozporu se zákonnými limity nebo odmítání vynakládat finanční prostředky, které zákonodárci schválili a přidělili.

Dalším jasně viditelným příkladem je podle deníku bombardování íránských jaderných zařízení. Pro takový krok chybělo prezidentovi předchozí svolení od Kongresu. Z republikánských kongresmanů přitom vystoupil pouze jediný, aby se proti krokům ohradil – Thomas Massie z Kentucky, který označil takový krok za protiústavní. Jen Kongres má pravomoc vyhlásit válku, připomněl.

Trump následně reagoval zuřivě a vyhrožoval, že podpoří primárního vyzyvatele, aby ukončil Massieho politickou kariéru. Šlo tak o jasný varovný výstřel pro všechny ostatní republikány, kteří by se proti jeho jednání ohradili, píší NYT.

Republikánská senátorka za Aljašku Lisa Murkowski nedávno řekla svým voličům, že „všichni se bojíme“ Trumpa.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dohoda mezi Ukrajinou a USA v problémech? Rusové dobyli velmi cenné území, které Kyjev bolí

Tagy:
politika soud The New York Times nejvyšší soud vláda právo USA Donald Trump právní stát soudnictví hlava státu Kongres Spojených států amerických Charles Schumer demokracie trestná činnost, právo a spravedlnost