Hnědouhelný důl Turów v Polsku, snímek od silnice z Hrádku nad Nisou do města Bogatynia Zdroj: Ivan Motýl
Ústavní soud bude řešit únorovou dohodu vlád Česka a Polska o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Vyplývá to z údajů na webu soudu, na které v pondělí upozornila Česká televize. Ústavní stížnost podali lidé z české obce Uhelná blízko dolu, podle kterých mezistátní dohoda nezabrání škodám kvůli těžbě. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala (ODS) a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie.
Smlouvu kritizují například lidé ze Sousedského spolku Uhelná, kteří zmíněnou ústavní stížnost podali. „Dohoda nedokáže zabránit škodám způsobeným těžbou, a naopak znemožňuje tuto ochranu do budoucna vykonávat,“ píše se v ní. Autoři stížnosti tvrdí, že dohoda rezignuje na ochranu podzemní vody, která z českého území odtéká do dolu. Podle nich dohodnutá opatření vycházejí ze zastaralých informací o vlivu těžby a nepovedou k zamezení dalšího poklesu hladin podzemní vody.
Rakousko jde proti Bruselu. Tamní ministr nechce Ukrajinu přijmout do Evropské unie
Ačkoli šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová při návštěvě Kyjeva ubezpečila Ukrajinu, že Brusel stojí o přijetí východoevropské země do Evropské unie, sedmadvacítka zjevně není v názoru na tuto problematiku jednotná. Rakouský ministr zahraničí a někdejší kancléř Alexander Schallenberg totiž Ukrajinu v EU nechce. Alespoň ne hned.
„O termínu rozhodnutí je v tuto chvíli předčasné jakkoliv spekulovat,“ řekla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková. „Mohu pouze obecně uvést, že řízení v plenárních věcech trvá průměrně devět až 12 měsíců, ale může trvat samozřejmě kratší, či delší dobu, v závislosti na procesních okolnostech,“ dodala.
Proti dohodě se v minulosti postavily také třeba sněmovní opoziční strany ANO i SPD, ale i vládní Piráti. Představitelé ANO mimo jiné kritizovali, že Fialova vláda vyjednala nižší kompenzace, než prosazovala předchozí vláda ANO a ČSSD. Většina Pirátů zase ve stranickém hlasování uvedla, že smlouva byla projednávána utajeně, a tedy v rozporu se základními principy transparentnosti. Ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) ale již dříve poslancům řekla, že smlouva je odborně velmi dobře postavena a Česko v ní získalo, co bylo možné.
Podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) dohoda ochrání české obyvatele i krajinu. Ústavní stížností překvapen není. „Lidé ze Sousedského spolku Uhelná využívají svoje ústavní práva a je samozřejmě na Ústavním soudu, jak se k tomu postaví. Předpokládám, že právníci ministerstev zahraničních věcí a životního prostředí tu smlouvu připravovali a předkládali vládě s plným vědomím toho, že může být přezkoumatelná,“ řekl ve čtvrtek liberecký hejtman, který byl u vyjednávání s Poláky od začátku.
Česko a Polsko se v únoru dohodly na náhradě 45 milionů eur, tedy zhruba 1,08 miliardy korun, za škody způsobené těžbou. Jedná se o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů. Další kompromis nastal v délce soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý.
Polsko se rovněž v dohodě zavázalo k dostavbě podzemní stěny, která má zabránit odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením, která by například měla zlepšit ovzduší v regionu.
Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude také fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.
