Ustojí vláda hlasování o nedůvěře? Verdikt zazní ve čtvrtek, rozhodnou komunisté

Menšinová vláda bude čelit návrhu na vyslovení nedůvěry potřetí. Podnět by měli poslanci koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se STAN předložit v úterý dopoledne. Předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) již avizoval, že schůzi svolá na čtvrtek.

Lídři obou opozičních bloků poukazují mimo jiné na to, že kabinet podle nich nezvládl boj s epidemií nového koronaviru a nebyl schopen zajistit silnou mezinárodní solidaritu v diplomatické roztržce s Ruskem. K argumentům následně přidali i aféru kolem majetkových oznámení a údajného střetu zájmů již bývalého ministra zdravotnictví Petra Arenbergera.

Ke svržení vlády je nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů, pětice opozičních stran jich má 68. Proti vládě hodlá hlasovat také SPD s 19 poslanci a Trikolóra, jež má v dolní komoře tři zástupce. Ve Sněmovně jsou i tři další nezařazení poslanci. Zásadní ale bude postoj KSČM, jež má 15 poslanců a která v polovině dubna vypověděla dohodu o toleranci. Vedení komunistů se rozhodlo zjistit názory členů. Nyní končí lhůta, v níž mají dodat stanoviska stranické okresní organizace.

Pokud by kabinet hlasování o vyslovení nedůvěry neustál, musel by podat demisi. Prezident Miloš Zeman ohlásil, že by nechal Babišův kabinet vládnout do říjnových sněmovních voleb.

Dojde i na zákony, které v pátek zablokoval volný

Volba čtveřice televizních radních se měla původně uskutečnit už na minulé řádné schůzi, byla ale odložena. Spory budí kvůli tomu, že jsou podle kritiků mezi finalisty lidé, kteří podle nich představují ohrožení nezávislosti tohoto veřejnoprávního média. Část poslanců tvrdí, že ve Sněmovně vznikla hlasovací koalice ANO, SPD a KSČM. V radě, která mimo jiné jmenuje a odvolává generálního ředitele České televize, by po volbě mohli získat většinu odpůrci nynějšího šéfa Petra Dvořáka.

Ze zákonů by měla Sněmovna příští týden schvalovat například cizineckou novelu o zpřesnění okruhu lidí z unijních zemí, kteří budou považováni za jejich rodinné příslušníky, a nový zákon o občanských průkazech. Předloha zavede průkazy s čipy, na nich budou i otisky prstů. Poslanci by měli hlasovat také o odškodnění protiprávně sterilizovaných žen, návrh předpokládá jednorázovou částku 300 000 korun.

Pokračovat by mohlo finální kolo zákonů, které Sněmovna nedokončila kvůli obstrukci nezařazeného poslance Lubomíra Volného zastupujícího Volný blok. Jde o předlohy proti invazivním druhům rostlin a živočichů a o digitalizaci notářské činnosti. Volný jejich schvalování v pátek zablokoval. Řekl, že má pro čtení na plénu nachystáno mnoho literatury, dokud ve Sněmovně nebudou moci vystoupit zástupci petic zpochybňujících restriktivní postup vlády v koronavirové krizi i vakcinaci proti COVID-19. Aktuálně jsou v dolní komoře ve finále dvě desítky předloh.