Ústřední telekomunikační budova
Říká se jí různě: Žižkovský mordor, dříve i Štrougalova věž. Její oficiální název ale zní Ústřední telekomunikační budova. Obří stavba, která patří mezi největší v Česku, byla po léta naprostým středobodem české telekomunikační sítě. Až tisíc spojovatelek odsud zajišťovalo hovory po celé zemi i mimo ni. Časem ale ústředna ztratila svůj význam a dnes je na odpis. Její nový vlastník se už dal do demolice a srovnat se zemí ji hodlá během příštího roku. Jaký byl její příběh?
Volání, hovor se spojovatelkou a čekání na spojení. Ještě v šedesátých letech nebylo telefonování nic rychlého. „Bylo třeba v Nové Pace nahlásit na místní ohlašovně, že chcete spojit například číslo 2856 do Českého Krumlova. A spojovatelky si hledaly volnou cestu přes dva, tři, čtyři, pět uzlů, až se dostaly do Českého Krumlova. Takže jste čekal i půl hodiny,“ vzpomíná na staré časy telefonních hovorů Vladimír Fabíni, zakladatel a správce Telekomunikačního muzea CETIN.
Ústřední telekomunikační budova v Praze Zdroj: archiv CNN Prima News
Model Ústřední telekomunikační budovy v Praze Zdroj: archiv CNN Prima News
Telefonování v 60. letech minulého století nebyla snadná záležitost. Zdroj: archiv CNN Prima News
Telefonování v 60. letech minulého století nebyla snadná záležitost. Zdroj: archiv CNN Prima News
Telefonování v 60. letech minulého století nebyla snadná záležitost. Zdroj: archiv CNN Prima News
Hovory v ÚTB pomáhalo uskutečňovat až tisíc spojovatelek Zdroj: archiv CNN Prima News
Ústřední telekomunikační budova v Praze Zdroj: archiv CNN Prima News
Model Ústřední telekomunikační budovy v Praze Zdroj: archiv CNN Prima News
Telefonování v 60. letech minulého století nebyla snadná záležitost. Zdroj: archiv CNN Prima News
Telefonování v 60. letech minulého století nebyla snadná záležitost. Zdroj: archiv CNN Prima News
Telefonování v 60. letech minulého století nebyla snadná záležitost. Zdroj: archiv CNN Prima News
Hovory v ÚTB pomáhalo uskutečňovat až tisíc spojovatelek Zdroj: archiv CNN Prima News
Jak to všechno začalo?
A právě proto se v roce 1964 zrodil plán na novou automatickou telefonickou ústřednu. Místem výstavby se stal pražský Žižkov, konkrétně Olšanská ulice. Stavělo se osm let mezi roky 1972 až 1980 a výsledek byl monstrózní.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Dominanta pražských Nuslí stojí už 50 let: Kromě desítek tisíc aut unese i těžké vlaky metra
Šlo o vůbec největší telekomunikační budovu v Evropě a největší dům v Československu. Ústřední telekomunikační budova byla a je prostě obrovská. Vždyť také stála 1,5 miliardy tehdejších československých korun. „‚Útébéčko‘ bylo plánováno jako ústřední bod československé telekomunikační sítě. Bylo megalomanské, protože tehdejší technologie si to vyžadovala,“ říká Fabíni v pořadu Prima Česko.
Palác Liebieg v Liberci: V luxusní budově stála první garáž v českých zemích
Aktuálně je to asi nejkrásnější stavba v Liberci. Novorenesanční palác v samém středu města si nechal před sto padesáti lety vystavět jeden z členů slavného podnikatelského rodu Liebiegů. Kromě významné rozlohy disponoval i mimořádným luxusem a moderními vymoženostmi. Mimo jiné vám ukážeme, jak vypadala úplně první garáž v českých zemích.
Budova pojmula dva a půl tisíce lidí, většinou spojovatelek. „Byla to většinou děvčata z Moravy a ze Slovenska. Všechna uměla většinou tři jazyky, aby se bez problémů domluvila při spojování hovorů do ciziny,“ vypráví Bedřich Šindelář, specialista správy nemovitostí společnosti CETIN.
Jasnou dominantou budovy byla a stále je 85 metrů vysoká věž. „Tak krásný výhled není ani z žižkovského vysílače. Na ochozu nebyla žádná okna, výhled nic nerušilo. Bylo vidět od Krušných hor až po Krkonoše,“ zmiňuje Šindelář. Málo známé naproti tomu je, že budovu spojuje kolektor se starou ústřednou ve Fibichově ulici. Vede přímo pod Olšanskou ulicí zhruba 19 metrů pod povrchem.
Kvůli digitalizaci se stala nepotřebnou
Zatímco navenek se budova prakticky neměnila, uvnitř začaly v devadesátých letech velké změny, protože nastala digitalizace. „A digitální ústředny potřebovaly daleko méně místa. Nakonec tak zmizely davy spojovatelek a nová moderní digitální ústředna se vešla do polovičních prostor,“ vykládá Fabíni.
„V roce 2015 bylo jasné, že budovu musíme stavebně obnovit. Bylo potřeba nové opláštění, opravit střechu, upravit prostory uvnitř, kde je azbest, což je hodně finančně náročné,“ říká Fabíni s tím, že rekonstrukce by vyšla na miliardy korun. „Plus bychom opravovali prostory, které jsme už vlastně nevyužívali. To nedávalo smysl.“
Správce telekomunikační infrastruktury proto budovu prodal developerské firmě, která hodlá rozlehlý pozemek využít pro svůj bytový komplex.
Příští srpen bude budova pryč
Demolice areálu začala na začátku letošního roku. Nejprve zmizel parkovací dům. Současně se odstraňuje azbest z vnitřních částí budovy, což bude probíhat až do října. A poté se demoliční čety zakousnou do samotné budovy, která zcela zmizí v srpnu 2024. „Těžké to je, bolí srdce. Já jsem s tím spjatý od roku 1986. Ještě jako Žižkovák. Symbol Žižkova je to určitě,“ neskrývá lítost Šindelář.
Správce telekomunikační infrastruktury přesídlil do nové moderní budovy v pražských Vysočanech, kde bylo mimo jiné vybudováno i nové dohledové centrum Network Operation Center. Samotná datacentra jsou rozeseta po pražských periferiích. Nová doba zkrátka už žádnou obří Ústřední telekomunikační budovu nepotřebuje.
