Už žádný vegetariánský burger? Europarlament schválil zákaz názvu, organizace kritizují zdražení
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Změna v EU: Konec stejného názvů pro rostlinné a masové produkty?
Může úprava zdražit vegetariánské a veganské alternativy?
Potravináři si nařízení chválí – sjednotí se tím trh a zákazník bude lépe informován.
Spor o „sousedovu chcíplou vegekozu“. O co se jedná?
Zákaz označování vegetariánských a veganských produktů stejným názvem jako masové výrobky prošel Evropským parlamentem. Podle Světového fondu na ochranu přírody jde o „úlitbu masnému průmyslu“. Úprava také prý může přinést bariéry pro firmy, které povedou ke zdražení výrobků. Potravinářská komora ovšem namítá, že dojde k potřebnému sjednocení trhu napříč zeměmi EU a posílení transparentnosti ohledně složení výrobku. Schválený zákaz se nyní bude řešit s Evropskou komisí a Radou EU.
Diskutovaný návrh prošel europarlamentem minulý týden. Podle něj by se bezmasé párky, burgery, mleté či jiné produkty neměly nazývat stejně jako jejich původní masové předlohy. Ještě před rokem přitom Soudní dvůr EU rozhodl, že rostlinné alternativy mohou firmy označovat na etiketách stejnými názvy.
ČTĚTE TAKÉ: V Praze se v srpnu povolilo jen 27 bytů. Zákon je nefunkční, zní z ANO
Ekologické organizace to považují za „úlitbu masnému průmyslu“. Zemědělská expertka Alžběta Procházková ze Světového fondu na ochranu přírody uvádí, že tato úprava „podkopává snahu snížit nadměrnou konzumaci masa a živočišných bílkovin v Evropě,“ což prý ohrožuje udržitelnost produkce potravin.
Potravinářská komora ovšem namítá, že spotřebitelé musí mít jasno o složení produktu. Vegetariánské a veganské produkty podle mluvčího komory Marka Zemánka neslouží vždy jako zcela vhodné nutriční alternativy, a tudíž vytvářejí „falešný dojem nutriční rovnocennosti“.
Čtěte také
„Tyto produkty často postrádají klíčové živiny, jako jsou plnohodnotné bílkoviny, železo a vitamin B, a proto nemohou být brány jako skutečná výživová náhrada masa,“ cituje jeho slova pro web iDnes komora.
Povede nové nařízení ke zdražení rostlinných alternativ?
Představitelé organizace ProVeg, která zajišťuje osvětu o obměně potravinového systému, o rozhodnutí europarlamentu míní, že je to krok zpět. „Lidem to zkomplikuje orientaci v obchodech a výrobcům přidá zbytečné překážky. Rostlinné stravování je pevnou součástí evropských stravovacích návyků a zájem o tyto produkty stále roste,“ uvedla pro CNN Prima NEWS expertka organizace Lucia Milec.
Výrobci podle ní teď mohou čelit zbytečným překážkám – bude nutné provést revizi všech obalů a zasáhnout do marketingové strategie, což může vést až k milionovým nákladům navíc. „To se může promítnout do menší dostupnosti rostlinných alternativ a jejich vyšších cen. Změny by zasáhly také prodeje obchodů a restaurací, které by musely upravit prodejní materiály či jídelní lístky,“ obává se Milec.
Čtěte také
Zemánek ovšem tvrdí, že schválení zákazu přinese sjednocení evropského trhu. Očekává, že propagace nyní bude transparentnější, takže zákazníci budou vědět, že se v případě bezmasých výrobků nejedná o „skutečnou výživovou náhradu“. Expertka z ProVeg však oponuje, že názvy nijak nenarušují zákon o pravdivosti a srozumitelnosti označení.
„Označení jako rostlinný/veganský jasně informuje, že produkt není živočišného původu, a název jako burger, řízek či párek informuje o způsobu přípravy. Navíc průzkumy jasně ukazují, že spotřebitelé a spotřebitelky správně chápou, co rostlinné potraviny obsahují,“ tvrdí také Milec s tím, že průzkum YouGov ze srpna 2024 potvrzuje, že čeští zákazníci se ve zboží na pultech vyznají – v případě sójových párků si uvědomuje 8 z 10 lidí, že se jedná o rostlinný bezmasý výrobek. Ohledně výtek týkajících se výživy připomněla analýzu organizace.
Spor o „sousedovu chcíplou vegekozu“
Ohledně rostlinných alternativ se vyjádřil na síti X i prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle něj tuzemští velkopotravináři výrazně bojují za to, aby se tyto varianty zakázaly. „Většina z nich podcenila nutnost investic do vývoje a výroby těchto potravin. A tak se snaží, aby sousedovi chcípla vegekoza,“ pustil se do výrobců.
Čtěte také
Mluvčí Potravinářské komory však reagoval, že jde ze strany Prouzy o zkreslování reality. Zdůraznil, že firmám o zákaz nijak nejde. „Jejich požadavek se od počátku týká výhradně jasných pravidel pro označování potravin. Požadují jen to, co již léta funguje u mléčných výrobků – kdy jsou za mléčný výrobek označovány pouze výrobky z mléka,“ namítá.
Zástupce supermarketů @ProuzaTomas opět předvádí účelové zkreslování reality. Ostatně jak je u něj zvykem. Tvrdí, že výrobcům potravin jde o zákaz rostlinných alternativ. Ale vůbec ne! Čeští potravináři nikdy nevolali po zákazu rostlinných alternativ. Jejich požadavek se od… pic.twitter.com/pTiQUPJDH1
— Marek Zemánek (@MarekZemanekMZe) October 14, 2025
Zopakoval požadavek transparentnosti pro toto zboží na trhu. „Nic víc, nic míň. Tedy žádná ‚chcíplá sousedova vegekoza‘, pane Prouzo. To jen my o voze a vy o koze,“ dodal Zemánek.
Společně se zákazem označování rostlinných alternativ europarlament schválil i zrušení preventivní ochrany eroze půdy, tedy standardu týkajícího se shody mezi zemědělským hospodařením a otázkou ochrany životního prostředí. Ten je známý jako „Dobrý zemědělský a environmentální stav půdy“, tedy DZES 5. Oba návrhy nyní budou tématem na setkání trialogu – na finální podobě by se tak měli dohodnout zástupci Evropského parlamentu, Evropské komise a Rady EU.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Tresty dětí ve školách jsou minulostí. Učitelé si musí s neukázněnými žáky poradit jinak
Studuje češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze. Jeho zájmem je veřejné dění, zvlášť kulturní oblast a práce s historií. Kromě školy a práci v redakci CNN Prima NEWS si rád zajde do malých, neznámých kin či galerií. Svůj volný čas však nejradši tráví někde za městem v přírodě.
