Interview PLUS, Roman Tvrzník - 24.10. v 14:40
Češi jsou evropští premianti v třídění odpadu. Poctivě posílají k recyklaci papír, plasty i sklo. A velkou snahu zpracovatelé odpadu vnímají také v oblasti elektroodpadu. Podle Romana Tvrzníka, předsedy představenstva společnosti Elektrowin, nejčastěji odevzdáváme především velké spotřebiče, jako jsou mrazáky a lednice. Naopak ty malé typu mobilního telefonu či sluchátek a myší si zbytečně schováváme doma a bráníme tak jejich dalšímu využití. V pořadu Interview PLUS to řekl moderátorce Martině Kuzdasové.
Celý rozhovor si můžete pustit i v podcastové podobě
Že mezi elektrospotřebiče patří běžní domácí pomocníci, jakými jsou pračky, myčky, sporáky či vysavače a žehličky, si většina z nás domyslí. Zdaleka ne každého ale napadne, že mezi elektroodpad patří třeba i dětské hračky. A kdokoli váhá, pro toho má Roman Tvrzník jednoduchou pomůcku – cokoli, co má kabel s přípojkou do sítě nebo funguje na baterky, je určeno k recyklaci. „Od roku 2019 tam patří například i klimatizace, tepelná čerpadla, anebo bojlery na teplou vodu. Ten seznam se v průběhu let doplňuje, v roce 2019 se velmi rozšířil sortiment spotřebičů, na které se vztahuje zákon o výrobcích s ukončenou životností, tak nabyl o nějakých 30, 40 %.“
Máme co zlepšovat, ale nestojíme si zle
Češi ročně vytřídí zhruba sto tisíc tun elektron odpadu. „Což je docela slušný výsledek a posuzuje se to tzv. mírou sběru, které je vztažena k tomu, co se prodá v jednotlivých letech, a my se pohybujeme s mírou sběru někde na 55 %,“ uvádí předseda představenstva společnosti Elektrowin.
Evropská směrnice sice stanovuje povinnou kvótu ještě o 10 % vyšší, ale s jejím naplněním má problém většina členských zemí. Průměrná míra sběru EU dosahuje 46 %, Česko se ocitá v lepším středu.
Způsobem, jak ale v Česku zvýšit povědomí o recyklaci vyřazeného elektra, je dál šířit osvětu. A mimo jiné připomínat, kde všude lidé vysloužilé spotřebiče mohou odkládat. „Myslím si, že po 18 letech povinnosti výrobců zajistit zpětný odběr se to povědomí výrazně zlepšilo a jsem přesvědčen o tom, že dostupnost sběrných míst, kam můžou lidé odložit starý spotřebič, je velmi dobrá a koncentrovaná,“ říká Roman Tvrzník a zmiňuje jedno z nejčastějších míst – sběrné dvory. „Každý občan může přinést na sběrný dvůr své obce spotřebič a tam ho bezplatně odevzdat,“ říká s tím, že ne každá obec ovšem vlastní sběrný dvůr má. I tak ale umí pomoci.
Obec má ze zákona povinnost se o odpad svých obyvatel postarat, i když nemá sběrný dvůr. Používají se buď mobilní svozy, které obec organizuje, anebo náš projekt Recyklujte s hasiči. Hasičům mohou lidé donést elektrozařízení, pokud jsou zaregistrováni v rámci projektu. Hasiči jsou velmi aktivní a sami organizují mobilní svoz v obci. Vyvěsí informaci, že odpad mohou občané přinést do hasičárny. A velmi často stačí, když občané spotřebiče dají na ulici a hasiči pak obec objedou a spotřebiče seberou.“
A Roman Tvrzník uvádí další možností, která se nabízí při nákupu nového spotřebiče. „Prodejce, který vám ho prodá, má ze zákona povinnost od vás odvézt ten starý. Funguje to tedy na principu pračka za pračku, lednička za ledničku. Navíc velcí prodejci mají ze zákona povinnost od vás bezplatně odebrat jakýkoliv malý spotřebič do 25 cm. Když vám přivezou novou lednici, odvezou starou lednici a můžete jim dát i tyhle malé spotřebiče,“ radí dále.
Co se děje na recyklační lince
Nejednoho uživatele, který vysloužilý elektrospotřebič odkládá, určitě napadlo, co se s ním děje po odevzdání. Roman Tvrzník má odpověď:
Jsou dva druhy zpracování. Jeden je ruční demontáž, kde se za pomoci šroubováků a dalších nástrojů rozebírají spotřebiče na jednotlivé komponenty, které se následně třídí dál. Druhým způsobem je strojní zpracování, které je povinné například u chladicích zařízení, kde v prvním stupni musíte odsát olej z kompresorů a ve druhém stupni se zbývající skříň rozemele a v podtlakovém režimu se z ní odsají veškeré freony a látky, které jsou v polyuretanové pěně. Následně se získávají kovy – měď, hliník, ocel – a dále se získává polyuretanová pěna a samozřejmě plasty, které u chladících zařízeních představují zhruba 30 % hmotnosti.“
Urban mining
Právě recyklace kovů hraje zásadní roli v potenciálu Evropy na soběstačnost. „Vžil se termín urban mining a jeho podstatou právě je, aby si lidé uvědomili, co je pro nás cenný zdroj surovin, které pak nemusíme dovážet. Pokud chceme získat 1 kg železa z primární železné rudy, tak té rudy potřebujeme 200 kg. Pokud ten samý kilogram chceme získat z elektrošrotu, tak nám stačí dvě kila,“ vysvětluje předseda představenstva společnosti Elektrowin a doplňuje, že roli navíc hrají další náklady, kterou jsou spojené s logistikou či zpracováním. Získání potřebného materiálu ze šrotu je tedy výrazně efektivnější.
14. října jsme si připomněli Mezinárodní den elektroodpadu. I díky němu se daří šířit osvětu o recyklaci elektroodpadu napříč celým světem. „Mezinárodní den elektroodpadu začal jako privátní iniciativa sdružení kolektivních systémů WEE forum. A postupem doby se stal natolik známým a natolik významným, že loňského ročníku se zúčastnilo 72 zemí a 194 organizací. Letošní ročník je pod mottem ,Recykluji všechno, co má šňůru nebo baterku‘, takže doufáme, že i toto k tomu přispěje,“ věří Roman Tvrzník.
