Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Zatímco ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zpochybňuje oficiální čísla úmrtí s nemocí COVID-19 a tvrdí, že pouze 30 procent z nich má na svědomí přímo koronavirus, čísla z Českého statistického úřadu (ČSÚ) hovoří jasně. V Česku v minulém roce umřelo o 14 procent více lidí než normálně.
„Z těch, kteří jsou v Česku ve statistikách úmrtí s covidem, zemřelo v přímé souvislosti s tímto onemocněním 30 procent. U 10 procent souvislost nebyla prokázaná a u 60 procent je možná nebo pravděpodobná. Tito lidé měli i jiná závažná onemocnění, například nádory,“ uvedl nedávno Blatný, když chtěl reagovat na nelichotivé statistiky, podle nichž patří Česko mezi nejhorší na světě v počtu úmrtí s covidem.
Tyto argumenty se však nelíbily ministrovi vnitra Janu Hamáčkovi (ČSSD). „Nevím, proč se pan ministr zdravotnictví rozhodl promlouvat ke statistikám. Objektivním faktem je, že v porovnání s dlouholetým vývojem stoupl počet obětí v České republice, a to zásadním způsobem,“ uvedl v pořadu CNN Prima NEWS Partie.
Nejhorší čísla za celé roky
Za pravdu dávají Hamáčkovi i oficiální čísla ČSÚ. Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než činí průměr z předchozích pěti roků. Naopak výrazně podprůměrná byla úmrtnost u dětí do 15 let. Vyplývá to z předběžných údajů na webu ČSÚ.
Příčinu zvýšené úmrtnosti statistici neuvádějí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie nemoci COVID-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne 9 840 lidí, u kterých byla prokázána nákaza novým koronavirem.
Od začátku roku 2020 do 13. prosince zemřelo v Česku 121 124 lidí. Průměr za prvních 50 kalendářních týdnů v předchozích pěti letech tvoří 106 310 úmrtí. Loni tedy ve sledovaném období zemřelo o 13,9 procenta více lidí, než činí průměr.
Statistika úmrtnosti - ČSÚ
Největší rozdíl proti běžným hodnotám loni vykazoval 44. a 45. kalendářní týden, tedy od 26. října do 8. listopadu. V obou týdnech zemřel přibližně dvojnásobný počet lidí ve srovnání s průměrem z předchozích pěti let. Od poloviny listopadu se rozdíly sice zmenšují, počty úmrtí ale zůstávají výrazně nad běžnými hodnotami. V samotném 50. týdnu loňského roku zemřelo o téměř 40 procent lidí více, než je pětiletý průměr.
Ze statistik ČSÚ dále vyplývá, že výrazně více umírali lidé ve věku nad 65 let. Seniorů nad 85 let zemřelo loni za prvních 50 týdnů 37 332, což bylo o 17 procent nad průměrem z předchozích pěti let. Počet úmrtí ve věkové kategorii 75 až 84 let se zvýšil dokonce o 21,6 procenta. Lidí ve věku od 65 do 74 let zemřelo o 12,4 procenta více než v letech 2015 až 2019.
