V čínských velkochovech prasat a na jatkách se objevil nový druh prasečí chřipky.
Výzkumníci objevili nový druh prasečí chřipky, podle výzkumu byla viru vystavena čtyři procenta čínské populace. Nový kmen prasečí chřipky pojmenovaný G4 nakazil již desetinu čínských dělníků pracujících v masném průmyslu. Přenos mezi lidmi zatím nebyl potvrzen. Informovali o tom ve vědeckém časopise Proceedings of the National Academy of Science.
G4 pochází z kmene H1N1, který způsobil pandemii v roce 2009. Takzvaná mexická prasečí chřipka nebyla tak smrtící, jak se původně očekávalo. Mnoho starších lidí proti ní bylo částečně imunní, jelikož se podobala jiným chřipkovým virům. Nový druh prasečí chřipky je však zcela neznámý. Zatím nepředstavuje problém, ale nese známky toho, že se dokáže snadno přizpůsobit lidskému hostiteli. Pokud zmutuje, mohl by se snadno šířit mezi lidmi.
Velkochovy představují ideální prostředí pro šíření nemocí. Zdroj: Pexels
Velkochovy představují ideální prostředí pro šíření nemocí. Zdroj: Pexels
Mezi lety 2011 a 2018 výzkumníci odebrali přes třicet tisíc vzorků od prasat na jatkách v deseti čínských provinciích. Díky tomu se jim podařilo izolovat 179 vzorků prasečí chřipky. Většina z nich patřila právě ke G4 který se objevil během roku 2016.
Profesor Kin-Chow Chang, jehož tým z Nottinghamské univerzity nový virus objevil, uvádí, že se G4 může rozmnožovat v buňkách dýchacího ústrojí. Přítomnost viru odhalili při nedávné infekci lidí zaměstnaných na čínských jatkách a v chovech prasat. Podle výzkumníků je nakažena více než desetina těchto dělníků. Díky testům na protilátky odhalili i to, že viru byla vystavena více než čtyři procenta celé čínské populace.
Příčinou největších pandemií, které lidstvo zatím zažilo, je konzumace zvířat. Zdroj: Pexels
Příčinou největších pandemií, které lidstvo zatím zažilo, je konzumace zvířat. Zdroj: Pexels
Autoři výzkumu proto vyzývají k zavedení preventivních opatření v prasečích chovech. „Studie slouží jako užitečná připomínka toho, že se mohou objevit nové zoonotické patogeny a že hospodářská zvířata (se kterými jsme v mnohem bližším kontaktu než s divokými zvířaty) se mohou stát zdrojem významných pandemií,“ uvedl James Wood z veterinární fakulty Cambridgeské univerzity.
