V době pandemie si lidé začali více pořizovat psy. Zdroj: Václav Černý
V posledních týdnech lidé tráví nadmíru času ve svých domovech, a tak hledají možnosti, jak se zabavit. Kvůli pocitu samoty se proto někteří rozhodli pořídit si psa. Poptávka po nich je v současné době velmi vysoká, a tak se stává, že budoucí majitelé za domácího mazlíčka zaplatí i dvojnásobek obvyklé ceny.
Studentka Nikola Křístková se svou mladší sestrou už několik let chtěly psa. Jejich matka ale byla proti. Hlavním argumentem bylo, že žijí v malém bytě a na zvíře by neměly sestry čas. „Teď máme kvůli pandemii hodně volného času. Se sestrou jsme se tak konečně odhodlaly na mámu zatlačit a ta nakonec svolila,“ říká 21letá Křístková.
Ročního křížence zlatého retrívra a německého špice si převzaly od dřívějšího majitele, který na něj neměl čas. „Přemýšlely jsme i o štěněti, ale to máma zakázala, protože by s ním bylo moc práce. Nicméně do těchto těžkých časů je pes ideálním parťákem a doma je víc veselo,“ dodává Křístková.
Útulky nabízejí dočasnou péči i venčení
Zvýšený zájem o psy zaznamenaly i útulky, ve kterých se nejčastěji nacházejí starší a nechtění kříženci. Především se ale jedná o dočasnou péči – lidé si zvíře vezmou k sobě jen na určitou dobu, starají se o něj a později ho buď sami adoptují, nebo předají novému majiteli, když si ho nemohou nechat.
„Během pandemie se zájem o dočasné péče zvýšil až o polovinu. Teď, když jsou lidé více doma, nabízejí se, že si psa vezmou k sobě a budou se o něj nějakou dobu starat,“ říká Lucia Zajičková ze Slovenské aliance ochránců zvířat a dodává, že se zatím nestává, že by lidé po čase psy vraceli zpět.
Ti, kteří si psa pořídit nechtějí nebo nemohou, můžou spojit příjemné s užitečným a vzít zvíře z útulku třeba jen na procházku do přírody. „Na jaře jsme zavedli rezervační systém, kdy se lidé musí na venčení předem přihlásit. Chtěli jsme předejít tomu, že k nám dorazí více lidí, než máme psů,“ popisuje fungování rezervací ředitelka útulku Dogpoint v Maloticích Michaela Zemánková.
Někteří lidé zneužívají rostoucího zájmu
Pokud si někdo chce být jistý, že jeho budoucí mazlíček bude zdravý, vyhledává většinou štěňata s průkazem původu. Často předpokládá, že psi, kteří mají průkaz, budou méně náchylní k nemocem. Z těchto zvířat se ale náhle stává nedostatkové zboží a chovné stanice mají vrhy zamluvené i na roky dopředu.
„Než jsem si štěně australského ovčáka pořídil, zjišťoval jsem si o plemeni všemožné informace. Obvyklá cena za ,papírového‘ psa se pohybuje kolem 25 tisíc korun. To byla i maximální částka, kterou jsem si stanovil. Někteří chovatelé teď mají cenu nasazenou až na 40 tisíc korun, což mi přijde opravdu příliš,“ říká k aktuální situaci 20letý Jakub Hrbek, který za svého mazlíčka chovné stanici nakonec zaplatil 20 tisíc korun.
Za prudký růst cen může nejen zvyšující se poptávka, ale také ochota lidí takové částky zaplatit kvůli tomu, že chtějí svého mazlíčka hned. Právě toho zneužívají i lidé, kteří nabízejí štěňata kříženců. Cena za takové zvíře se obvykle pohybuje kolem dvou tisíc korun a má především pokrýt veterinární náklady. Někteří chovatelé si ale za křížence řeknou i několikanásobně vyšší částku, která se mnohdy vyrovná „papírovým“ psům.
Využívají toho, že si zájemci chtějí štěně pořídit co nejrychleji a nepřemýšlejí o jeho ceně. Někdo může s pořízením psa spěchat natolik, že vůbec neřeší ani jeho původ, a může tak nechtěně narazit na množírny. Občas totiž nemusí být na první pohled jasné, že se jedná o místo, kde žije velký počet psů v malém prostoru v naprosto nevyhovujících podmínkách. Taková zvířata slouží pouze k rychlému výdělku majitele. Navíc jsou mnohdy vydávána i za papírová štěňata.
Zvíře bývá nevhodný dárek v jakoukoliv roční dobu
Jakmile však štěňata zbaví své nové majitele pocitu samoty a splní funkci parťáka, přichází návrat do reality. Lidé často zjišťují, že na psa nemají tolik času, a ten pak může putovat do útulku. „Pokud navážeme na předchozí zkušenosti, můžeme očekávat, že by se útulky mohly začít plnit poté, co štěňata, která si lidé během pandemie pořídili, odrostou,“ říká Zemánková. Do jejího útulku se často dostávají především zvířata „v pubertě“, která majitel nezvládl vychovat. U starších psů si podle Zemánkové osvojitelé svůj krok dobře rozmyslí a vědí, že ho vracet nebudou.
Navíc se blíží Vánoce, kdy bývá častým zvykem, že lidé pořizují zvíře jako dárek. Protože někteří mazlíčci následně končili v útulku, začala zařízení tomuto problému předcházet a v období Vánoc adopci vůbec nenabízejí.
„Problém Vánoc a vracení psů do útulků je velmi zažitou představou veřejnosti, tento problém však pozorujeme celoročně,“ vysvětluje Zemánková a dodává, že největším problém je období letních prázdnin, kdy lidé odkládají zvířata do útulků častěji. Důvodem většinou je, že mají plány na léto a na své mazlíčky nemají čas.
Text je součástí mediálního projektu Generace 20 studentek a studentů Vyšší odborné školy publicistiky ve spolupráci s CNN Prima NEWS.
