reklama

V klíčových státech Trump dohání Bidena. Průzkumy se ale vyplatí brát s rezervou

V americkém prezidentském volebním systému nevyhrává kandidát s největším počtem voličů, ale ten, který získá nejvíce volitelů z jednotlivých států. Takže i když třeba v minulých volbách hlasovalo pro Hillary Clintonovou o téměř tři miliony Američanů více, vítězem se stal její protikandidát Donald Trump. Daleko větší váhu než celonárodní průzkumy proto mají odhady výsledků v jednotlivých státech, zvláště v takzvaných swing states – tedy v těch, kde se očekávají těsné výsledky. Jak si v nich Trump a Biden vedou?

reklama

Ještě před měsícem měl Biden ve swing states výrazný náskok. Ten se ale teď v několika z nich ztenčil, nebo byl dokonce smazán. Nicméně pozor – průzkumy je nutné brát s rezervou, o čemž nás poučily minulé prezidentské volby v roce 2016.

Před čtyřmi lety favorizovaly průzkumy ve většině klíčových států Hillary Clintonovou, často ovšem vůbec nedokázaly předpovědět skutečný volební výsledek. Například v Iowě získal Donald Trump o 6,5 procenta více, než naznačovaly poslední předvolební průzkumy, ještě větší rozdíl mezi odhady a realitou nastal ve Wisconsinu – 7,2 procenta.

Sledujte speciální vysílání k americkým volbám. Živě v noci z úterý na středu na CNN Prima NEWS a webu CNNPrima.cz:

Proč tehdy průzkumy selhaly, není jednoznačné. Podle povolebních odhadů se ale k Trumpovi na poslední chvíli přiklonila větší část nerozhodnutých voličů (těch je letos podle odhadů méně). A roli hrálo pravděpodobně i to, že větší část voličů Donalda Trumpa – ve srovnání s voliči Hillary Clintonové – nebyla ochotna svůj názor před volbami veřejně prezentovat (to se může dít i letos).

O průzkumech volebních preferencí má ostatně jasno i současný prezident. „Ty minulé v roce 2016 byly falešné a ty letošní jsou ještě falešnější,“ vyjádřil se opakovaně Trump. Experti naopak tvrdí, že se agentury, které průzkumy uskutečňují, poučily a upravily metodiku tak, aby letos „trefily“ výsledky voleb lépe. Ať je to tak, či tak, průzkumy jsou důležité. A to z jednoho prostého důvodu – nic lepšího, co by naznačovalo, kdo vyhraje volby, nemáme.

Trumpovi svítá na Floridě naděje

Na Floridě náskok Joea Bidena v průzkumech dlouhodobě klesá. Což je pro tým Donalda Trumpa zásadní zpráva. Pokud by totiž současný prezident prohrál na Floridě, je téměř vyloučené, že by mohl vyhrát volby. Historická statistika je neúprosná: Posledním uchazečem o Bílý dům z Republikánské strany, který prohrál na Floridě, ale stal se prezidentem, byl Calvin Coolidge před 96 lety.

Podíváme-li se na statistiku, která průměruje výsledky různých v zemi prováděných průzkumů, nejlépe si kandidát demokratů Biden vedl na Floridě ve druhé polovině července, kdy vedl nad republikánem Trumpem průměrně o 7,5 procenta. Do druhé poloviny srpna si ještě držel pětiprocentní náskok, ten ovšem v září dramaticky klesl na 1,5 procenta.

V první polovině října sice opět stoupl na průměrně tříprocentní hranici, ale v posledních 14 dnech se situace obrací ve prospěch prezidenta Trumpa. Ten se dokonce v úterý podle průměru floridských průzkumů dostal do vedení (ač jen o 0,4 procenta), poprvé od přelomu března a dubna.

V posledních čtyřech dnech vycházejí oba kandidáti z floridských průzkumů vyrovnaně, rozdíl mezi nimi je minimální. Což se ale v kontextu minulých voleb jeví jako dobrá zpráva pro Donalda Trumpa. Průzkumy totiž do značné míry kopírují ty z minulých voleb. Tehdy Trump na demokratku Hillary Clintonovou také dlouhodobě ztrácel a také se výsledky průzkumů vyrovnaly deset dní před volbami. Nakonec ale Trump na téměř vždy vyrovnané Floridě zvítězil s poměrně přesvědčivým náskokem 1,2 procenta.

Odskok v lidnatém Texasu

Zatímco třeba v Pensylvánii nebo ve Wisconsinu se náskok Joea Bidena už několik měsíců víceméně nemění, v některých dalších swing states průzkumy naznačují totéž, co na Floridě – tedy že Trump Bidena dohnal. Současný prezident dorovnal v průzkumech Joea Bidena v Severní Karolíně, přestože tam ještě na začátku srpna prohrával o pět procent. A v Ohiu, kde si Biden udržoval bezpečný náskok od června, už se Trump dokonce dostal do vedení.

Také v Texasu, ve státě s druhým největším počtem volitelů, kde průzkumy ještě na přelomu července a srpna dávaly oběma kandidátům stejné šance, si v posledním měsíci Trump udržuje náskok v rozmezí 2,5–4,5 procenta. Výjimkou ze současného trendu je stát Georgie, kde naopak Biden dohnal Trumpovo tříprocentní vedení z července.

Klíčovým tématem voleb zůstává koronavirus. Ač se statisticky jeví vývoj pandemie v USA jako zhoršující se, současný prezident občany opakovaně uklidňuje s tím, že vakcína je již na cestě a že hůř už nebude. Svého protikandidáta obviňuje, že pokud by se stal prezidentem, nařídil by přísný lockdown, který by ničil americkou ekonomiku. Dalšími důležitými tématy voleb jsou imigrace, potraty, právo na držení zbraně, klimatické změny a tradičně i všemi ostatními tématy prostupující ekonomika.

Tagy:

Hlavní zprávy

Afghánci jsou na pokraji hladomoru. Polovina lidí nemá co jíst, tálibové jsou bezradní

Hospodářská situace v Afghánistánu se neustále zhoršuje. Zhruba polovina obyvatel země nemá co jíst, devíti milionům lidí hrozí hladomor. Tálibánské vládě, která není schopna situaci efektivně řešit, příliš nenahrává ani počasí. Teploty v Afghánistánu již začaly klesat pod bod mrazu, což krizi v budoucnu pravděpodobně ještě prohloubí.

Německo má po 16 letech novou vládu. Merkelovou vystřídal kancléř Scholz

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier ve středu odpoledne jmenoval novou vládu sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Vicekancléřem je spolupředseda Zelených Robert Habeck a ministrem financí je šéf liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner. Ministerstvo financí je díky právu veta považováno po kancléřském úřadu za druhý nejvyšší post v německé vládě.

Fiala bude možná muset Zemanovi ustoupit. Pro žalobu není důvod, míní Svoboda

Pakliže se prezident Miloš Zeman rozhodne nejmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti), kompetenční žaloba situaci nejspíše nevyřeší. Uvedl to bývalý šéf diplomacie Cyril Svoboda (KDU-ČSL) v pořadu 360°. Nový premiér Petr Fiala (ODS), by mohl situaci dočasně vyřešit tak, že převezme resort zahraničí pod sebe a začne jednat o jiném kandidátovi na ministra.

Vakcína je na omikron krátká. Účinkuje až 40krát hůř než u jiných variant, varují vědci

Očkovací látka Comirnaty od firem Pfizer a BioNTech by v případě jihoafrické mutace omikron mohla mít až 40krát menší účinnost než u původního koronaviru. Uvedl to tým Afrického výzkumného zdravotnického ústavu (AHRI). Soudí tak na základě testování 12 různých vzorků. Přesto by vakcína měla v drtivé většině případů zabraňovat těžkému průběhu nemoci.

Ukrajina by měla vstoupit do NATO. Že bude vzorem, je pro Putina noční můra, míní Kolář

Ukrajina usiluje o vstup do NATO a podle bývalého českého velvyslance v Rusku Petra Koláře by se členem stát měla. „Pokud splní daná kritéria a parametry, tak ano. Stala by se příkladem pro běžné Rusy, kteří Ukrajinou opovrhují. Kdyby to dokázali společně, měli bychom něco jako Marshallův plán, tak by to Rusům ukázalo, že i oni se mohou stát prosperujícím demokratickým státem,“ podotkl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.

reklama

Domácí zpravodajství

Čachry s bezinfekčností v Česku jen kvetou. Jaké triky odmítači používají nejčastěji?

Češi se snaží obejít, co se dá. V současnosti hlavně vládní restrikce, podle nichž je pro vstup do určitých zařízení nutné ukázat doklad o očkování nebo o prodělání nemoci. Kromě falšování zmíněných dokumentů nebo vyhledávání míst, kde se tato nařízení nedodržují, někteří odmítači očkování zvolili riskantnější taktiku, jak se opatřením vyhnout.

Prodělání covidu místo očkování není bezpečné. Hrozí vážný průběh a dlouhodobé následky

Pro neočkované osoby platí v České republice v podstatě lockdown. Bez covidového pasu se nedostanou například do restaurace či do kadeřnictví. Snadnější život mají kromě očkovaných jen ti, kteří v posledních šesti měsících covid prodělali. Toho se snaží někteří lidé využít a nemocí se chtějí nechat nakazit dobrovolně. Snaha chytit covid však může být velmi riziková, jak ukazují některé případy.

Prvňáčkovi napálí pětku jen totální pitomec, zuří učitel. Kolegyni by na hodinu vyhodil

I když prvňáček příklady vypočítal správně, spletl si zadání. Učitelka základní školy ho proto nekompromisně ohodnotila známkou „pět“ a test mu celý opravila červenou barvou. Na necitlivé hodnocení upozornil školní psycholog a učitel Robert Čapek. Za takový přístup by podle něj učitelka zasloužila hodinovou výpověď. Podobně se k přístupu pedagožky staví i další odborníci i rodiče.

reklama