Florida je pro kandidáty klíčem k vítězství v amerických prezidentských volbách
Pokud se kandidáti na amerického prezidenta zaměřují v kampani na některý ze států nejvíc, bývá to tradičně Florida. A nejinak tomu je i letos. Oba kandidáti utratili za kampaň na Floridě nejvíc peněz, oba k floridským voličům nejčastěji promlouvají a odkazují na ně ve svých projevech. A nejen to, současný prezident Donald Trump se na Floridu loni dokonce i přestěhoval a v sobotu tam předčasně odvolil. Čím to je, že politici napínají tolik svého úsilí právě k Floridě?
Je pravděpodobné, že se Donald Trump na Floridu přestěhoval především proto, aby se vyhnul placení vysokých daní v jeho někdejším trvalém bydlišti – městě New Yorku. Roli ale pravděpodobně hrála i jeho snaha o ovlivnění veřejného mínění na Floridě, která je ve volebním klání naprosto klíčovým státem, a to nejen pro republikány.
Jak zásadní roli v amerických prezidentských volbách Florida hraje, potvrdila i víkendová návštěva někdejšího demokratického prezidenta Baracka Obamy v Miami. Obama se ve svém projevu silně vymezil proti současnému prezidentovi Trumpovi, což v americké politice rozhodně nebývá zvykem. Svědčí to nejen o vyhrocenosti letošní kampaně a nebývalé rozdělenosti amerických obyvatel, ale i právě o klíčovém strategickém významu Floridy ve volbách.
Ještě jasněji mluví čísla: V součtu utratili za své kampaně Trump a Biden nejvíce právě na Floridě – do 13. října 258 milionů dolarů (téměř šest miliard korun). V druhé Pensylvánii to bylo 196 milionů (asi 4,5 miliardy korun) a ve třetím Michiganu 120 milionů (přibližně 2,5 miliardy). Z průzkumu, jenž zjišťoval, na obyvatele kterých amerických měst cílí nejvíce televizních reklam, vyplynulo, že se města na Floridě – Tampa, Orlando a Miami – umístila dokonce na prvních třech místech v celých Spojených státech.
Oslovit voliče na Floridě přitom často od prezidentských kandidátů vyžaduje více úsilí a energie. Třeba proto, že na Floridě žije hodně Američanů hispánského a latinskoamerického původu, a proto hraje větší roli než na celonárodní úrovni i to, jak kandidáti na prezidentský úřad přistupují k otázkám zahraniční politiky, a to především ve vztahu k zemím Střední a Jižní Ameriky.
Voličstvo na Floridě je navíc rok od roku mladší, což „starcům“ Trumpovi a Bidenovi také může přidělávat vrásky. Nižší než obvykle je i počet voličů dlouhodobě se hlásících k republikánům nebo k demokratům.
Přesto je pro kandidáty na prezidenta Florida státem číslo jedna. Tady jsou důvody, proč tomu tak je.
Nejtěsnější výsledky
Platnost okřídleného úsloví, že na každém hlasu záleží, potvrdily výsledky prezidentských voleb na Floridě v roce 2000.
2 912 790 hlasů tam tehdy získal George W. Bush.
2 912 253 lidí na Floridě hlasovalo pro Al Gora.
Rozdíl 537 hlasů.
Jen považte: Vítězství rozdílem 537 hlasů by bylo v České republice považováno za velmi těsné v jakémkoli obvodu senátních voleb, o partajním klání ve volbách krajských ani nemluvě. Před 20 lety přitom 537 lidí (tolik obyvatel má například obec Jeřmanice na Liberecku) rozhodlo o vítězi prezidentských voleb ve Spojených státech, tedy v zemi s 323 miliony obyvatel.
I všechny následující prezidentské volby 21. století dopadly na Floridě těsně. A letos tomu, jak naznačují průzkumy, velmi pravděpodobně nebude jinak.
Stát, který rozhoduje
Florida je dlouhodobě jazýčkem na vahách úspěchu a neúspěchu v prezidentských volbách. Kdo tento stát získal, stal se prezidentem v 18 z posledních 20 voleb od roku 1936. Výjimkami bylo floridské vítězství George W. Bushe nad Billem Clintonem v roce 1992 a Richarda Nixona nad Johnem F. Kennedym v roce 1960. Oba tito republikáni sice na Floridě zvítězili, ale v celonárodním klání prohráli.
Zmíněná statistika je mimořádně varovná hlavně pro Trumpa a jeho podporovatele, protože odhaluje, že pokud republikánský kandidát prohraje na Floridě, prohrál volby. Posledním uchazečem o Bílý dům z Republikánské strany, který zlomil toto prokletí, byl ve volbách v roce 1924 Calvin Coolidge. Ten sice na Floridě prohrál se svým soupeřem Johnem W. Davisem z Demokratické strany opravdu drtivě (získal dvakrát méně hlasů), v celonárodních volbách ovšem svého soupeře dokázal porazit ještě drtivěji. Ale to už je opravdu vousatá historie.
Pro případný úspěch Donalda Trumpa ve volbách je tedy i letos Florida naprosto klíčovým státem. Experti se víceméně shodují, že dlouhodobé statistiky budou platit i v roce 2020, a pokud Trump na Floridě nevyhraje, je pro něj šance na obhájení prezidentského úřadu ztracená.
V minulých volbách porazil Donald Trump Hillary Clintonovou poměrem 49 ku 47,8 procenta (zbylá procenta si tradičně rozdělili kandidáti malých stran).
Velké množství volitelů
V amerických volbách o vítězství prezidentského kandidáta nerozhoduje celkový počet odevzdaných hlasů, ale počet volitelů, které kandidát v jednotlivých státech získá stylem „vítěz bere vše“. A význam Floridy v tomto ohledu stále roste – spolu s tím, jak rychle narůstá počet tamních obyvatel.
V roce 1948 měla Florida osm volitelů a nepatřila v tomto ohledu rozhodně mezi největší státy. Počet floridských volitelů ale postupem času rychle stoupal (stoupá i v jiných státech, ale ne tak dramaticky) a v posledních třech volbách v letech 2012, 2016 a 2020 jich Florida má už 29, díky čemuž se stala spolu s New Yorkem třetím nejsilnějším unijním státem ve volbách hned za Kalifornií a Texasem.
Poloha na východě
Florida hraje klíčovou roli v amerických volbách ještě z jednoho důvodu. Leží na východě USA, takže tam den začíná dříve než ve většině ostatních amerických států. A tak se tam také v hlavní den voleb dříve zavírají volební místnosti a z Floridy se pak prostřednictvím médií šíří první volební výsledky do států, kde lidé stále ještě hlasují.
A časový rozdíl (řídí se podle časových zón) to není vůbec zanedbatelný – po vyhlášení prvních odhadů po uzavření volebních místností na Floridě mají obyvatelé nejlidnatější Kalifornie, ale třeba i Oregonu nebo Washingtonu, stále ještě čtyři hodiny možnost volit. A obyvatelé Aljašky mají takových hodin k dispozici dokonce šest.
Negativní volební výsledek některého z kandidátů na Floridě přitom může vlažné voliče v západnějších státech demotivovat. „Když můj kandidát asi už prohrál, proč bych měl jít volit?“ řeknou si někteří. Vyplývá to ostatně i z průzkumů z minulých voleb.
Kdo vyhraje americké volby, zatím nevíme. Ale jedno víme už dnes téměř jistě – příští americký prezident vyhraje na Floridě.
