Měnit profesi během koronavirové krize je ještě náročnější než obvykle. Podle psychologa Dalibora Špoka bychom měli raději hledat radost a smysl v práci, kterou už děláme. Dávat výpověď v současné době nedoporučuje. Mluvil o tom v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.
Na přechodu do nové profese je podle Špoka nejnáročnější to, co na všech životních změnách – například po svatbě nebo naopak rozvodu, případně v novém domově. Zatímco někdo se špatně vyrovnává s tlakem okolí, jiný s rozvržením času a další s uspořádám všech důležitých věcí, které je potřeba udělat. „Je proto velmi pravděpodobné, že na tytéž věci narazí při změně profese,“ doplnil.
Samotnou změnu povolání pak psycholog připodobnil ke stěhování, na které se někdo může těšit, ale dalšího děsí. Záleží podle něj na mnoha faktorech. „Samozřejmě záleží na naší osobnosti, kolikrát už jsme třeba takovou změnou prošli, a také jestli je to něco, co přijde náhle, před co jsme postaveni, protože náš obor nás už neuživí, anebo nad čím už nějakou dobu přemýšlíme a co plánujeme. Tam je to daleko snazší,“ vypočítal psycholog.
![Psycholog a publicista Daniel Špok]()
Psycholog a publicista Daniel Špok
Zdroj: CNN Prima NEWS
![Psycholog a publicista Daniel Špok]()
Psycholog a publicista Daniel Špok
Zdroj: CNN Prima NEWS
Nejdřív najděte dočasné řešení
Pokud už musíte měnit povolání, protože to současné například postihla koronavirová krize, psycholog radí volit dočasné východisko. „Nebyl bych na sebe příliš náročný a našel si jakékoliv řešení, které mě napadne a bude alespoň trošku dobré na přechodnou dobu,“ prohlásil.
Je potřeba si uvědomit, že radost (z práce) není náhoda nebo osud.
Vedle toho pak člověk může hledat, co by ho bavilo dlouhodobě. „Protože už nebudu v takovém stresu, můžu v klidu přemýšlet, experimentovat, hledat profesi, která je pro mě dostatečně zajímavá, je v souladu s mými preferencemi a mými talenty. Potřebuje možná nějakou rekvalifikaci, ale tu můžu paralelně dohnat,“ doplnil Špok.
I když neděláte zrovna vysněnou práci, můžete v ní podle něj najít zalíbení. „Je potřeba si uvědomit, že radost (z práce) není náhoda nebo osud. Je to také důsledek mého přemýšlení o té práci, mých voleb, toho, jaký postoj zvolím. Já s tím mohu něco dělat – třeba tím, že změním způsob, jak svoji práci vidím, na co se soustředím a jestli jsem ochotný to naplnění hledat,“ sdělil Špok.
Je třeba hledat nové rutiny
Zároveň poradil, jak se vypořádat se současnou situací, kdy řada z nás pracuje z domova, a je tak vlastně izolovaná. „Spektrum toho, co mohu dělat i v omezení, třeba v domácí kanceláři, je pořád dostatečně široké. To znamená vymýšlet způsoby, experimentovat a hledat, jak nahradit část izolace, toho, co mi chybí,“ nadnesl psycholog.
Lidem přitom v souvislosti s home office nemusí chybět jen sociální kontakt. „Mohou to být i jiné potřeby – například pohyb. Protože tím, že jdeme do práce, chodíme po kanceláři, musíme tam dojít, máme daleko více pohybu. Doma ho tolik nemáme. Musím vymyslet způsob, jak to nahradím. (…) Musím si nalézt odlišné aktivity, jiné rutiny, kterými uspokojím potřeby, jež teď uspokojit nemohu,“ popsal.
V současnosti by měnit profesi vůbec nedoporučoval. „V žádném případě ne, protože se nacházíme v krizi. A úkolem toho, co máme dělat v krizi, je snažit se ji přečkat. Za každou cenu a alespoň s trošku neporušenou myslí. Pokud to není nezbytně potřeba a já se můžu nějak uskromnit, raději bych radil to. A větší změny dělat, až tato krize přejde a budu na ně mít větší kapacity,“ uzavřel.
