Na noční obloze bude možné v pondělí 19. srpna pozorovat takzvaný modrý superúplněk. Podobně jako každý jiný úplněk může ovlivnit lidskou psychiku: Nezvykle jasné světlo Měsíce zhoršuje kvalitu spánku a někteří vnímaví jedinci mohou pociťovat bolesti hlavy či emoční rozjitřenost.
Modrý superúplněk nastane 19. srpna ve 20:25. Na své dráze se dostane nejblíže k Zemi a srpnový Měsíc v úplňku tak bude působit o 13 procent větší než obvykle. Měl by také zářit mnohem jasněji. „Problém bude především počasí. Ale když se podaří, tak úplněk nastává téměř shodně s východem Měsíce nad náš obzor, tedy doporučuji pozorovat hned při východu, protože Měsíc se u obzoru zdá větší a zároveň je zbarven do červena, poté do oranžova díky husté vrstvě atmosféry, kterou jeho světlo prochází,“ řekl CNN Prima NEWS tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.
ČTĚTE TAKÉ: I obyčejný aspirin může být v letních vedrech nebezpečný. Na co si dát u léků pozor?
Přestože se úplňku říká „modrý“, zářit bude spíše červeně. Své původní označení totiž nemá spojitost s astronomií ani barvou. „Tímto pojmem američtí farmáři v 19. století začali označovat třetí z řady čtyř úplňků v období tří měsíců, což není úplně běžné (většinou nastanou pouze tři úplňky, pozn. red.),“ vysvětlil Suchan.
Ani titul superúplněk není v případě srpnového úplňku zcela přesný. Měsíc se kolem Země pohybuje po elipse a moment, kdy se k planetě dostává nejblíže, se označuje jako perigeum, v češtině přízemí. „Pokud nastane úplněk a Měsíc je poblíž přízemí (blíže než 360 000 km), je na nebi úhlově větší a také zářivější než obvykle, proto se mluví o superúplňku. Pondělní úplněk svým přízemím (360 184 km), které se navíc přesně neshoduje s úplňkovou fází, pojmu superúplněk tak těsně unikl,“ informoval Astronomický ústav Akademie věd ČR na svém Facebooku.
Astronomy to ale netrápí, protože termíny „superúplněk“ nebo „modrý“ nepoužívají. V novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 kilometrů) a tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 km), informoval astronomický ústav.
Srpnovému úplňku už indiáni říkali „jeseteří“, a to kvůli hojnému výskytu jeseterů. V tomto období totiž kvůli páření připlouvaly velké ryby z hlubokých jezer do mělčích vod, kde bylo jednodušší je ulovit. Období srpnového úplňku tedy pro původní obyvatele znamenalo hlavně hojnost a blahobyt.
Všechny úplňky, nejen ty modré, působí na některé vnímavé jedince podobně. Lidé si stěžují například na bolesti hlavy či zjitřené emoce. Úplněk kromě toho nepříznivě ovlivňuje také spánek a jeho kvalitu, přítomnost světla totiž brání tělu vylučovat dostatek „spacího“ hormonu melatoninu.
Pro lidi, kteří věří v astrologii, má ale každý úplněk své specifické vlastnosti, které podle nich ovlivňují konkrétní oblasti života. Modrý superúplněk je letos ve znamení Vodnáře. Lidé narození v tomto znamení jsou často spojování se svobodou, originalitou a inovátorstvím. Proto může srpnový úplněk přinést těmto lidem touhu po svobodě, snahu vyjet ze zajetých kolejí, neřešit starosti.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Zvýšit proočkovanost v Česku. Nový projekt cílí na uprchlíky z Ukrajiny a jejich zdraví
