Praktiky „šmejdů“ se rozmáhají mezi zámečníky v Praze. Jak nenaletět na přemrštěné ceny?

Pan Evžen se před několika dny stěhoval. Když si zabouchl klíče od bytu, na internetu hledal firmu, která mu dveře otevře. Zámečníka sehnal během několika okamžiků ale netušil, že ho čekají problémy.

„S každou další informací navyšoval cenu. Nejprve, že to je podle typu dveří a zámku, pak řekl: ‚Aha, vy máte ten zámek zamčený, tak to bude ještě těžší,‘“ popisuje pan Evžen. Nakonec za otevření bytu zaplatil přes 19 tisíc korun.

Cenu říkají dopředu jen někteří

„Zaplatili jsme, co jiného jsme mohli dělat. Jsme mladí, blbí. Nevěděli jsme, kolik to stojí,“ přiznává. Podobné praktiky v Praze trvají zhruba rok a půl. A zámečníci, kteří stejnou práci odvedou za desetinásobně nižší ceny, se bouří.

Jedním z nich je Václav Šedivý, který dává dohromady poškozené a obrací se s problémem na různé státní orgány. „Poctivý zámečník musí sdělit cenu za zabouchnuté dveře dopředu, to je dané,“ říká zámečník Václav Šedivý.

A stejnou radu má i Česká obchodní inspekce (ČOI). Bez konkrétní ceny by si lidé zámečníka domů zvát neměli. „Určitě je bez podmínky, že dotyčný vás musí o ceně informovat. Pokud se to nestane, tak je to takový první varovný signál,“ potvrzuje mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich.

Případem nepoctivých zámečníků se zabývala pražská policie i ČOI. „Policisté na základě získaných důkazů případ vyhodnotili jako přestupek proti občanskému soužití a věc předali příslušným úřadům k dořešení,“ popisuje policejní mluvčí Jan Rybanský.

„Vrchní limit není ohraničen zákonem a ČOI nemůže postihnout zámečníka, který účtuje vysokou cenu proti ostatním zámečníkům na trhu,“ dodává mluvčí Fröhlich. Rada odborníků, jak nenaletět, je proto jednoduchá – nespokojit se hned s první nabídkou, která právě v případě nepoctivých zámečníků ani nemusí být příliš konkrétní, a pokud to čas dovolí, oslovit klidně tři firmy.