Policisté z NCOZ v noci zadrželi téměř dvacet lidí v souvislosti s výjezdy na Ukrajinu. (Ilustrační snímek) Zdroj: ČTK/Deml Ondřej
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu v noci zadrželi pět lidí, které podezírají z teroristických činů kvůli zapojení do bojů na východě Ukrajiny na straně samozvané Doněcké lidové republiky. Nikdo zatím nebyl obviněn. Na webu o tom informoval státní zástupce Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství Praze. Zadržené české občany kriminalisté podle několika zpravodajských webů podezírají, že jezdili bojovat na Ukrajinu na straně proruských separatistů, nebo takové cesty chystali či organizovali.
„Vrchní státní zastupitelství v Praze potvrzuje, že vykonává dozor nad policejním orgánem Národní centrálou proti organizovanému zločinu SKPV, Sekcí terorismu a extremismu, která vede trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu teroristického útoku, trestného činu financování terorismu a trestného činu podpory a propagace terorismu, přičemž tyto trestné činy souvisí se zapojením českých občanů do bojů na východě Ukrajiny na straně tzv. Doněcké lidové republiky,“ uvedl žalobce.
Chceme další vyhoštění Rusů z ambasády, vzkázala Sněmovna vládě a odsoudila „terorismus“
Sněmovna v souvislosti s explozemi ve Vrběticích na Zlínsku před více než šesti lety v úterý odsoudila „teroristické útoky speciálních jednotek ruské vojenské zpravodajské služby“ v Česku. Na návrh opoziční koalice Spolu, tvořené ODS, KDU-ČSL a TOP 09, podpořila vyhoštění 18 ruských diplomatů a vyzvala vládu k dalšímu omezení početního zastoupení na velvyslanectví Ruska v Praze.
„Policejní orgán zadržel pět fyzických osob, doposud nebyl nikdo obviněn. Policejní orgán provádí standardní úkony trestního řízení,“ doplnil. Policie už oznámila, že případ nesouvisí s případem výbuchu muničního areálu ve Vrběticích, další informace má zveřejnit během dne.
Policisté z NCOZ podle několika webů v noci zasahovali po celé republice. Někteří ze zadržených měli vyjíždět na Ukrajinu a přidávat se k bojům na straně proruských separatistů, další je pouze podporovali, uvedl Deník N. Podle zjištění Respektu a Aktuálně.cz NCOZ v noci zadržela pětici Čechů, členů paramilitantních skupin, kteří organizovali výjezdy českých občanů na Ukrajinu bojovat za proruské separatisty.
Zasahovaly stovky policistů
„Zásahu se účastnily stovky policistů. Dle podezření výjezdy podněcovali zpravodajci GRU z pražské ambasády Ruska, které Česko vyhostilo,“ uvedly deníky. Po vyhoštění 18 pracovníků ruské ambasády v Praze české bezpečnostní složky podle autorů článku pokračují v akci proti ruskému vlivu v Česku.
Podle informací webu iROZHLAS.cz se vyšetřování soustředí kolem paramilitárního spolku. Policie zjistila, že jeden z jeho členů v minulosti odjel na Donbas, kde se měl zapojit do bojů na straně separatistů. Po návratu spolek začal shánět peníze, aby do válčící zóny mohli vycestovat další zájemci.
Politici selhali, vojáci svou roli splnili. Co se může stát, až odejdou z Afghánistánu?
Vojáci svou roli splnili, ale politici selhali, okomentoval v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS válku v Afghánistánu poručík ve výslužbě Lumír Němec. Spolu s bývalým předsedou vojenského výboru NATO Petrem Pavlem a armádním generálem v záloze Jiřím Šedivým předpověděl, co se může stát, až se vojáci vrátí domů.
V sobotu premiér Andrej Babiš (ANO) oznámil, že podle českých bezpečnostních složek se na výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích z roku 2014 podíleli členové ruské tajné služby GRU, následovalo vyhoštění 18 ruských diplomatů z velvyslanectví v Praze a následná odvetná akce Moskvy.
Razie nesouvisí s Vrběticemi
„Úkony trestního řízení prováděné dnešního dne NCOZ nesouvisí s kauzou výbuchů ve Vrběticích! Informace k dnešní realizaci zveřejní NCOZ během několika hodin,“ informovala ve středu ráno policie na Twitteru.
České soudy v minulosti řešily několik případů spojených s boji na Ukrajině. Český trestní zákoník definuje teroristický útok jako čin spáchaný proti České republice nebo mezinárodní organizaci, zároveň ale uvádí, že české právo poskytuje ochranu proti teroristickým činům i cizím státům.
Konflikt na Ukrajině propukl v roce 2014 po svržení režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče a následné ruské anexi Krymu. Boje mezi povstalci a vládě loajálními vojsky tehdy propukly na začátku dubna a od té doby si vyžádaly přes 14 000 obětí. Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
