Vakcíny Pfizeru i Moderny v sobě neobsahují žádný patogen, pouze informaci k vytvoření jeho malé části. Zdroj: Profimedia.cz
Většina vakcín obsahuje infekční patogen nebo jeho část, která se vpraví do těla. Jinak je tomu u mRNA vakcín, kterými se od neděle začne očkovat proti koronaviru i v Česku. Ty neobsahují ani část viru, ale nesou genetické instrukce pro naše buňky, jež samy zrekonstruují virový protein (v případě koronaviru charakteristický výběžek na povrchu), na které pak reaguje imunitní systém. A jak to celé funguje?
Jak funguje imunitní systém
Zjednodušeně se dá říct, že imunitní systém útočí na vše, co je tělu cizí. Rozpozná-li virus, bakterii nebo protein, zahájí útok. Než je však tělo schopno efektivní odpovědi proti viru, může to trvat několik dní. Nejprve totiž musí zjistit, na kterou jeho část je nejvhodnější útočit. Mezitím se už ale virus v organismu šíří a množí. Pokud ovšem imunitní systém už takový boj zažil, dokáže virus zničit dříve, než se začne množit a vypukne nemoc.
Vakcína neobsahuje samotný virus
Vědci zjistili, že v případě SARS-CoV-2 je pro tělo nejúčinnější zaútočit na charakteristický proteinový výběžek na povrchu viru. Kvůli němu se vir dostává do buněk a také jej činí velmi nakažlivým. Vědci prohlédli RNA sekvenci koronaviru a přečetli tu část, která obsahuje „návod“ na sestavení onoho proteinu na povrchu viru. Vakcína tedy neobsahuje žádnou část skutečného viru, pouze právě tento „recept“.
První Slovák dostal vakcínu proti koronaviru, je jím známý imunolog Krčméry
Slovensko začalo s očkováním proti koronaviru již v sobotu večer, přestože původně byl začátek vakcinace plánovaný až na neděli 27. prosince, stejně jako v Česku. Jako první se nechal kolem 19. hodiny proti novému koronaviru naočkovat známý infektolog Vladimír Krčméry.
Boj s proteinem zůstane v paměťových buňkách
Očkovací látky typu mRNA nesou informaci k vytvoření pouhé části patogenu (v tomto případě výběžku), buňky ho proto nemohou zrekonstruovat celý. Imunitním buňkám po vakcinaci chvíli trvá, než vytvoří dost látek, protože protein (výběžek) nikdy neviděly. Pak ale zahájí útok. Tělo si zapamatuje, jak protein vypadá i jak ho zničit. Pak rozloží i mRNA instrukce a zbaví se tedy i „receptu“, a vše z vakcíny je z těla pryč. Zůstanou však informace v paměťových buňkách imunitního systému.
Podle vakcíny tělo pozná skutečný virus
Když se pak do těla dostane skutečný SARS-CoV-2, tělo jej nikdy nevidělo. Pokud je ale očkované, pamatuje si proteinové výběžky na jeho povrchu. Podle nich jej pozná a vypořádá se s ním. Dokáže ho rychle a efektivně zničit dřív, než dojde k množení.
Vakcíny typu mRNA nejsou neznámé
Na technologii vakcín mRNA pracovali vědci posledních 30 let, takže není nová. Až donedávna ale nebyla schválena očkovací látka tohoto typu pro užití u lidí, vysvětlil list Medical News Today. Zkoušela se zatím na vakcíny proti chřipkovým virům, onemocnění virem zika, vzteklině, nebo proti některým typům nádorů. Tyto vakcíny neobsahují živý virus a nemohou vstupovat do buněčného jádra, nemění tedy DNA, připomíná Státní zdravotní ústav.
Očkovací látky mRNA lze vyrábět rychleji
V počátcích se u technologie objevovaly neočekávané záněty nebo nízká imunitní odpověď. Díky pokroku v oblasti biologie a chemie se však účinnost a bezpečnost této metody zlepšila. Oproti jiným vakcínám ji lze vyrobit rychleji, mimo jiné právě proto, že se vytváří synteticky a k produkci není třeba skutečných patogenů. V budoucnu by mohla technologie umožnit výrobu jedné vakcíny proti několika nemocem.
