PARTIE Terezie Tománkové (7)
Rusko cvičí s jadernými zbraněmi a Evropa se bojí války. Podle předsedy SPD Tomia Okamury hrozí, že pokračující eskalace napětí mezi Ruskem a Ukrajinou může vyústit ve válečný konflikt a Česká republika bude kvůli chování své vlády do tohoto konfliktu zatažena. „Válku nechceme, může nás fatálně postihnout. SPD chce mír. Války se ale musíme obávat všichni,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS.
„Myslím si, že je třeba být připraven na všechny možnosti a dělat vše pro to, aby válka nebyla. To je náš úkol,“ řekl v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něho je to někdy tak, že když „chcete, aby něco nezačalo, říkáte, že to začne“. Informování amerických tajných služeb proto nepovažuje za blamáž.
„Je třeba se podívat na podstatu sporu a konfliktu, z toho vychází řešení. Klíčové je dodržování Minských dohod z roku 2015. Tyto dohody garantují Donbasu určitou autonomii. Ukrajina tuto dohodu nedodržuje a zbytečně se zde eskaluje napětí,“ oponoval předseda SPD Tomio Okamura. „Že se Minské dohody nedodržují, vidíme snad úplně všichni,“ dodal. Podle něho je to pro ruskou stranu citlivé.
SPD chce mír
Okamura vidí přínos víkendové bezpečnostní konference v Mnichově, kde lídři západních zemí a Ukrajiny vyzvali k dohodě. „Válku nechceme, může nás fatálně postihnout. SPD chce mír. Války se ale musíme obávat všichni. Pokud se bude eskalovat napětí, k válce skutečně dojít může. Zastáváme politiku vzájemného dialogu. Jediné, kdo k tomu nevyzývají, jsou Spojené státy,“ řekl také šéf SPD.
„Rusko také nedodržuje Minské dohody a provádí expanzivní politiku, NATO nikam neexpanduje. Agrese hrozí z Ruska, nikoli z Ukrajiny,“ opáčil Miloš Vystrčil. Ukrajina podle něho chrání svoji zemi a nemůže se chovat jinak. „Musíme stát za Ukrajinou. Uvědomme si, že hranice s Ukrajinou jsou od nás 300 kilometrů,“ dodal. Podle Vystrčila je třeba Rusku neustupovat, protože prý hrozí, že po Krymu si Rusko může vzít další území.
Okamura se obává, že Fialův kabinet Českou republiku zatáhne do konfliktu. „Nesouhlasím s tím, že vláda posílá munici na Ukrajinu. Tím se zapojuje Česká republika do té války. Pokud bude válka, bude tady migrační vlna. Ta podsekne mzdy našich manuálních pracovníků. Taky bude problém s bezpečností,“ řekl Okamura.
Napětí na Ukrajině stoupá
Napětí na východě Ukrajiny eskalovalo během víkendu, kdy mezi proruskými separatisty ovládajícími samozvané republiky na Donbasu a ukrajinskou armádou došlo k několika přestřelkám. V sobotu ráno vůdce neuznávané Doněcké lidové republiky Denis Pišulin vyhlásil všeobecnou mobilizaci. Gubernátor ruského Rostovského regionu, jenž s Donbasem sousedí, vzápětí vyhlásil výjimečný stav. Ruský prezident Vladimir Putin spustil vojenské cvičení se strategickými jadernými zbraněmi, na které osobně dohlížel. Manévry s ním pozoroval také Putinův běloruský protějšek Alexandr Lukašenko.
Mezitím v bavorském Mnichově probíhala bezpečnostní konference, na níž se potkali lídři velmocí, a na kterou zavítal také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij. Viceprezidentka USA Kamala Harrisová mimo jiné potvrdila závazek Spojených států přijít spojencům z NATO na pomoc, pokud by čelili útoku. Zároveň uvedla, že Rusko bude v případě invaze na Ukrajinu čelit bezprecedentním sankcím, které nebudou mít jen ekonomickou podobu.
O tvrdých sankcích hovořila také německá ministryně zahraniční Annalena Baerbocková, která zmínila, že Německo je ochotno zablokovat mimo jiné spuštění plynovodu Nord Stream 2. Spolkový kancléř Olaf Scholz uvedl, že má signály, že Rusko je ochotno jednat. Upozornil ale, že Západ musí rozlišovat mezi legitimními bezpečnostními požadavky Ruska a požadavky nesplnitelnými. Západ prý nesmí být v postoji k Rusku naivní.
