Válka na Ukrajině prohloubí energetickou krizi. Zásob plynu máme dost, ubezpečuje Síkela

Evropa aktuálně čelí výrazné energetické krizi, která se stále výrazněji promítá v peněženkách českých občanů. S obavami proto ekonomové sledují válku na Ukrajině, která může ohrozit dodávky plynu a ropy z Ruska. To by mohlo zdražování ještě posílit. Ministr průmyslu Josef Síkela (za STAN) však ubezpečuje, že má Česko zásob plynu dostatek. Experti ale varují před novodobými ropnými šoky.

„Nejhorší možný vývoj si nikdo nepřeje, ale je nutné být připraven i na to, že by ruská agrese proti Ukrajině mohla vést také k omezení dodávek plynu do Evropy. Chtěl bych tedy ubezpečit, že ČR patří mezi státy s nejvyšším počtem zásobníků plynu na počet obyvatel v Evropě,“ napsal Síkela na Twitter ještě před ruskou invazí na Ukrajinu.

Dodavatelé plynu podle něj musí mít zásoby na měsíc dopředu. „Zároveň v Česku platí bezpečnostní standard dodávek pro obchodníky s plynem, kteří musí být předzásobeni tak, aby na 30 dní dopředu zabezpečili dodávky do domácností, zdravotnických zařízení, atd. Dokonce na 90 dní se musí stát předzásobit ropou,“ připomněl ministr.

Zároveň v Česku platí bezpečnostní standard dodávek pro obchodníky s plynem, kteří musí být předzásobeni tak, aby na 30 dní dopředu zabezpečili dodávky do domácností, zdravotnických zařízení, atd. Dokonce na 90 dní se musí stát předzásobit ropou.

— Jozef Síkela (@JozefSikela) February 20, 2022

Na krizové situace se dlouhodobě připravuje rovněž hlavní město. „Praha už dávno rozvíjí plán, jak snížit energetickou závislost na zahraničních dodavatelích, například Rusku. Chystáme solární elektrárnu na střechách pražských budov nebo získávání tepla z odpadních vod až pro 30 % Pražanů. Kdo je soběstačný, není vydíratelný,“ napsal na Twitter primátor Zdeněk Hřib (Piráti).

Praha už dávno rozvíjí plán, jak snížit energetickou závislost na zahraničních dodavatelích, například Rusku. Chystáme solární elektrárnu na střechách pražských budov nebo získávání tepla z odpadních vod až pro 30 % Pražanů. Kdo je soběstačný, není vydíratelný.

— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) February 22, 2022

Prohloubení energetické krize

Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že Evropa už není na Rusku závislá tolik, jak tomu bývalo v minulosti. „Z hlediska dovozu do ČR je Rusko významné zejména jako dodavatel ropy a zemního plynu, i zda však jeho význam mírně klesá, zejména v souvislosti s rozvojem těžby břidličné ropy v USA a možností přepravy zkapalněného zemního plynu rovněž z USA,“ vysvětlil ve svém komentáři.

Omezení vývozu zemního plynu či ropy z Ruska považuje ekonom za málo pravděpodobné. „Z důvodu tranzitní povahy české ekonomiky, ale i z důvodu toho, že by se tak Moskva připravila o značné příjmy z prodeje těchto surovin, a zároveň z toho důvodu, že by se ukázala jako nespolehlivý dodavatel, což by mohlo v Německu dále vystupňovat odpor vůči zprovoznění plynovodu Nord Stream 2,“ vysvětlil Kovanda.

Nové ropné šoky

Válku na Ukrajině pocítí česká ekonomika spíše nepřímo, třeba prostřednictvím zdražení pohonných hmot nebo oslabení koruny. „Po prudkém zdražování elektřiny a plynu přichází výrazný nárůst ceny ropy. Trhy se totiž obávají, že v případě vyhrocení konfliktu na Ukrajině může Rusko přestat dodávat ropu do Evropy. Energetická krize by tak mohla být doprovázena ropnými šoky,“ přiblížil hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Rusko dodává na evropské trhy přibližně čtvrtinu celkové spotřeby ropy. „V případě, že Západ uvalí na Rusko další sankce, je možné, že dojde k odklonu ruských dodávek na mimoevropské trhy. To by mohlo vést až do situace ropných šoků, které Evropa zažila v 70. letech minulého století,“ varuje ekonom.