Ukrajinu znepokojila ruská armáda na západní hranici (zdroj: CNN Prima NEWS)
Nervozita na východě Ukrajiny stoupá. V Kyjevě se obávají nové války. V Rusku a neuznané Doněcké republice konflikt vylučují. Mezitím na frontě počet mrtvých roste. Po několikaměsíčním klidu zbraní na kontaktní linii mezi znepřátelenými stranami dochází k přestřelkám. Ruská armáda k hranici stahuje obrněnou techniku a vojáky.
Oficiálně má jít o obyčejný přesun vojsk. Alespoň tak koncentraci ruské armády na hranici s Ukrajinou popisuje tiskový mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Má to háček. Žádné cvičení by se v dohledné době v regionu konat nemělo, alespoň podle veřejných zdrojů. Ve středu Peskov novinářům sdělil, že Rusko bude mít armádu u hranic s Ukrajinou tak dlouho, jak uzná za vhodné. Ruské vojsko podle něj pro nikoho nepředstavuje hrozbu.
Podle ruských nezávislých analytiků sledujících pohyb ruských vojsk do těsné blízkosti Ukrajiny míří vojenská technika z různých koutů Ruska. Například experti ruské organizace Conflict Intelligence Team zjistili, že k ukrajinské hranici se přesunují vojáci až ze sibiřských posádek.
Podle vyjádření náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil Ruslana Chomčaka se už teď podél hranice a ve vzbouřených donbaských republikách nachází 28 praporních taktických uskupení z Ruska čítajících dvě desítky tisíc mužů.
K soustředění sil dochází i na Ruskem zabraném Krymu. V druhé polovině března se na poloostrově uskutečnily manévry dvou tisíc výsadkářů za podpory 500 kusů obrněné techniky. Příslušníci elitních sil ruské armády podle Chomčaka Krym neopustili ani po skončení cvičení.
Ukázka síly Ukrajině a světu
„V případě manévrů je nutné upřesnit jednu věc. Je rozdíl mezi plánovaným cvičením, které se plánuje třeba rok dopředu, a výcvikovým plánem, který je individuální pro každý vojenský okruh a posádku. Proto pohyb vojenské techniky a vojáků může být klidně spojen s určitými manévry, o kterých veřejnost prostě neví,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Vladislav Šurigyn, ruský vojenský expert a člen ultrakonzervativního think tanku Izborský klub.
Šurigyn se nedomnívá, že pohyb ruské armády v blízkosti ukrajinské hranice má být přípravou na invazi. „Naopak, je to důkaz, že Rusko neusiluje o eskalaci konfliktu. V opačném případě by soustředění sil probíhalo tajně a v tichosti jako v roce 2008 na hranici s Gruzií nebo na začátku konfliktu na Donbasu,“ tvrdí.
Nevylučuje však, že ruská armáda řinčí zbraněmi záměrně. „Může jít o ukázku síly a možností ruské armády. Pohyb sil v blízkosti hranic má zřetelně ukázat, v první řadě Ukrajině, která poslední dobou vyostřuje situaci na východě země, že Rusko nebude váhat a zasáhne v případě eskalace bojů,“ říká vojenský expert.
Šurigyn je přesvědčen, že Rusko jako první na Ukrajinu nezaútočí. V Kremlu si jsou totiž vědomi, že tvrdá reakce Západu by na sebe nenechala čekat. „Moskva moc dobře chápe cenu, kterou by musela zaplatit, a jak by se to odrazilo v mezinárodní politice. Pokud ale Ukrajina zaútočí na donbaské republiky, tak Rusko agresora přinutí k míru,“ vysvětluje.
Neklid na Donbasu
„Rusko nepotřebuje zaútočit na Ukrajinu. Nemá důvod. Rusko chce dotáhnout do konce plynovod Nord Stream 2. Proč by Moskva měla bojovat s Ukrajinou, když může postavit plynovod, který pro Ukrajinu bude silnější rána než dělostřelecká palba?“ sdělil pro CNN Prima NEWS Michail Mnuchin dříve vysoce postavený úředník samozvané Doněcké lidové republiky.
Situace ve vzbouřeném regionu je podle jeho slov napjatá. Tamní obyvatelé se nové eskalace sedm let trvajícího konfliktu obávají. Neklid je cítit nejen na kontaktní linii, kde se znovu ozývá palba, ale i daleko od fronty. Znepokojení vyvolává také výnos o odvodu nových branců do armády Doněcké lidové republiky, který byl zveřejněn začátkem dubna.
Kdo sakra potřebuje Kyjev?!
„Horkých hlav snících o velké válce v republikách zůstalo málo. Proč bychom měli osvobodit Kyjev? Kdo ho sakra potřebuje?! Jen ať si to Ukrajinci vyžerou,“ říká Mnuchin na spekulace, že by armáda rebelů mohla zahájit útok na Ukrajinu.
Zároveň si však myslí, že je málo pravděpodobné, aby se k útoku na mezinárodně neuznané donbaské republiky chystala ukrajinská armáda. Podle jeho slov nejsou vidět žádné příznaky chystané ofenzivy. Ukrajinské vojsko se masivně nestahuje k frontě, na válku se nepřipravuje ani ukrajinská ekonomika.
Na kontaktní linii dochází k pozičním bojům, které jsou v posledních letech pro konflikt na Donbasu typické. Kromě ztrát na životech vojáků a civilistů bojujícím stranám nic nepřináší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že od vyhlášení příměří koncem července 2020 do začátku tohoto týdne na Donbasu přišlo o život 28 příslušníků ukrajinské armády. Většina z nich v letošním roce, přičemž za posledních 12 dní boje připravily o život 8 ukrajinských vojáků.
Jestli přijdou, vrátí se zpět do Ruska v cínových rakvích
Ztráty vzbouřených republik nejsou oficiálně známé. Soudě podle příspěvků v pietní skupině Memorial gerojev DNR LNR na ruské sociální síti VK za poslední měsíc přišlo o život víc jak 10 donbaských ozbrojenců.
„Situace je z jedné strany velmi vypjatá, očekáváme novou válku. Na druhou stranu Ukrajina se připravuje na odražení útoku. Pokud se Putin a jeho sluhové rozhodnou zaútočit, tak to pro ně nebude procházka růžovým sadem. Do Ruska se vrátí v cínových rakvích,“ uvádí pro CNN Prima News Ihor Solovej, analytik ukrajinské Agentury pro mezinárodní výzkum.
Ukrajinský voják na frontové linii nedaleko města Avdijivka v Doneckém regionu Zdroj: Profimedia.cz
Expert se domnívá, že ruská snaha zvýšit napětí na východě Ukrajiny má vyšší ambice. „Záměrem je ukázat novému americkému prezidentovi, že s Putinem, nehledě na to, že je zabiják, je nutné jednat. Například nebránit Putinovi v dostavbě plynovodu Nord Stream 2 nebo zrušit sankce. Jde o zjevné vydírání – buď ustoupíte, nebo zaútočíme,“ míní Solovej.
„Ukrajina je z tohoto pohledu vhodný cíl. K hranici lze bez problému přesunout vojska, ruská propaganda ví, co dělat, a samotní Rusové jsou po sedmi letech války lhostejní, protestovat nebudou. Navíc, Moskva musí souběžně řešit problém s dodávkou vody na Ruskem okupovaný Krym. A také chce zablokovat připojení Ukrajiny k NATO,“ uzavírá Solovej.
