Ryze křesťanské svátky vnímají oslovení věřící z ostatních abrahámovských náboženských komunit v Česku různě. Je však zřejmé, že vybrané vánoční tradice jsou charakteristické jak pro židovskou Chanuku, tak i muslimský Ramadán.
Člen Židovské obce v Praze Ron Stern považuje křesťanské Vánoce především za období, kdy celá společnost žije sváteční atmosférou. „Líbí se mi, jak je kladen důraz na to, aby lidé trávili čas se svou rodinou, což je podobné mé kultuře, kde se všechny svátky slaví v rodinném kruhu,“ upřesnil pro CNN Prima NEWS.
ČTĚTE DÁLE: Rodina ze Sám doma se po 30 letech opět sešla. Poznali byste Kevinovy příbuzné?
Pověstný předvánoční shon ovšem Sternovi příjemný není. „Mám pocit, že lidé více dbají na estetiku a výzdobu a často zapomínají na hlubší náboženský a duchovní rozměr,“ popsal.
Také pro českého muslima Kristiána Dembického svátky vánoční představují především čas strávený s rodinou. „Muslimem jsem se stal až v 18 letech, a tak mám na Vánoce mnoho hezkých rodinných vzpomínek,“ uvedl mladý Brňan.
„Vyhýbáme se všem náboženským aspektům těchto oslav, jakož i alkoholu a podobně. Zkrátka si jen užíváme příjemný čas strávený s blízkými,“ popsal Dembický s tím, že jinak by se se svojí manželkou, rovněž muslimkou, období konce roku nijak zvlášť neprožíval.
Vanuka a Chánoce
Podle Sterna židovské komunity například v západní Evropě mohou věnovat křesťanským Vánocům menší pozornost než Židé v Česku. „Mladí Židé tam podle mě mají silnější pocit židovské identity, a to jak náboženské, tak kulturní,“ vysvětlil Stern s tím, že většina Židů nakonec k Vánocům přistupuje podobně. „Berou je jako kulturní součást Evropy, bez které si zimu asi neumíme představit,“ dodal člen České unie židovské mládeže.
Vánoce také často připadají na stejný čas jako židovský svátek Chanuka, který připomíná zázrak po povstání Makabejských v 2. století před n. l. Slaví se po dobu osmi dní a každý den se symbolicky rozsvítí jedno světlo na osmiramenném svícnu zvaném Chanukija.
„Tyto svátky vedle sebe koexistují už po staletí a vzájemně se ovlivňují,“ nastínil Stern, který zároveň připomněl, že Chanuka nemá pevně stanovené datum a v judaismu nepatří mezi nejdůležitější svátky. „Je zde mnoho podobností s českými Vánocemi – smažené jídlo, symbolika světla, zapalování světel a předávání darů,“ vyjmenoval.
Někteří Židé žijící ve smíšených manželstvích s nežidovskými partnery oslavují oba svátky souběžně. V češtině se pro takový křesťansko-židovský svátek vžilo slangové označení „Vanuka“, případně „Chánoce“.
„Osobně se nepovažuji za úplně sekulárního Žida, nicméně mám známé, kteří oslavují jak Chanuku, tak Vánoce, a s nimi jsem oslavil oboje. Nevidím v tom žádný problém, naopak je to do jisté míry obohacení,“ přiblížil Stern. „Vždyť se na Vánoce slaví narození jednoho Žida,“ poukázal Stern s odkazem na narození Ježíše Krista.
Vánoce trochu jako Ramadán
Podobně jako Židé u Chanuky, také Dembický vnímá určité paralely mezi Vánocemi a islámskými svátky Ramadán a Mawlid (narození Proroka Muhammada, pozn. aut.). „Člověk po celodenním půstu během svatého měsíce Ramadánu po večerech usedá k mnohdy bohaté, nebo dokonce slavnostní, večeři a raduje se s rodinou,“ popsal Dembický.
Praktikující muslim zároveň upozornil, že různé muslimské komunity ke křesťanským Vánocům přistupují odlišným způsobem. „Záleží hlavně na tom, zda se jedná o svátek čistě kulturní, jakým je třeba Den díkůvzdání v USA, kde většinou učenci slavení povolují. Při svátcích jiného náboženství, jako jsou Vánoce či Velikonoce, naopak platí, že je slavit nesmíme,“ vysvětlil.
„Pokud je ovšem člověk původně z nemuslimské rodiny a ta ho na svátek pozve, tak se zúčastnit může,“ nastínil Dembický. „Podmínkou je, aby se neúčastnil žádných náboženských aktivit a nedělal věci v islámu zakázané. Například nepil alkohol,“ uzavřel český muslim.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Lhaní lze zdokonalit, zrádkyně Nicole byla skvělá, míní expertka. Jak se nenechat ovládnout?
