reklama

Každému je prd po tom, jestli někdo na Facebooku píše blbosti, říká Vávra o cenzuře

Násilné výhrůžky, nahota, fake news, ale také fotografie Winstona Churchilla, který drží v ruce samopal Tommy Gun. To je jen částečný výčet případů, kdy sociální síť Facebook maže nebo omezuje obsah. Pravidla těchto zásahů ale nejsou legislativně jasná a cenzura v mnoha případech nemá žádné logické vysvětlení. V důsledku přehnané korektnosti na internetu vznikla česká iniciativa Stop cenzuře, za kterou stojí videoherní vývojář Daniel Vávra a další osobnosti.

reklama

Petici iniciativy Stop cenzuře podepsalo už mnoho novinářů, spisovatelů či podnikatelů. Iniciativa bojuje proti různým formám cenzury na sociálních sítích. K těm vedle blokací nebo mazání účtů a obsahu patří i další formy, jako je zákaz inzerce či manipulace s výsledky vyhledávání.

Podle iniciátora petice Daniela Vávry, který byl hostem pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima NEWS, končí svoboda slova na internetu tam, kde začíná trestný čin. S tímto stanoviskem souhlasil i druhý host debaty, eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Podle obou hostů je jasné, že příspěvky, které například vyzývají k násilí či ukazují dětskou pornografii, by měl Facebook mazat.

Často se také diskutuje o tom, jestli by se ze sociálních sítí měly rovněž odstraňovat fake news, s čímž Vávra už nesouhlasí. „Každému je prd po tom, jestli někdo na sociálních sítích chce psát blbosti. Buď člověk zákon porušuje, nebo nikoliv,“ podotkl Vávra, podle kterého je velkým problémem to, že relevantnost příspěvků na Facebooku často kontroluje umělá inteligence či „mladí brigádníci na Filipínách“. Videoherní vývojář se také obává toho, že má mnoho sociálních sítí vlastní politickou agendu.

Jourová odmítla tvrzení, že by Brusel nutil platformy, aby mazaly nepříjemné názory. „My chceme pouze, aby odstraňovali naprosto jasné případy, kdy se volá po násilí. Sledujeme vyloženě dodržování zákona,“ dodala česká eurokomisařka.

Jourová: S německým facebookovým zákonem jsem nesouhlasila

Kritici cenzury na sociálních sítích volají po tom, aby se zásahy kontrolorů odvíjely od jasně daných legislativních principů. Například v Německu už takový zákon od ledna 2018 existuje (známý jako „facebookový zákon“ – pozn. red.). Problém je však v tom, že je velice přísný, a tak Německo podléhá naopak možná největší cenzuře na Facebooku v Evropě vůbec.

Velké sociální sítě v Německu musí smazat komentáře vyhodnocené jako závadné do 24 hodin, jinak jim hrozí pokuta až 50 milionů eur. V důsledku toho tak kontroloři často ze strachu mažou všechno možné a zákon tak působí na sociálních sítích větší chaos než cenzoři jinde v Evropě. Samotná Jourová přiznala, že s německým facebookovým zákonem nesouhlasí.

Vávra: Facebook může výrazně ovlivňovat volby

Další pomyslnou stranou v tomto sporu jsou zastánci postupů Facebooku, kteří tvrdí, že protože jde o soukromou firmu, může si dělat, co chce. Vávra však připomíná, že má tato firma dominantní postavení na trhu a její pravidla a smluvní podmínky se retroaktivně mění.

„Systém je neprůhledný, má svou vlastní politickou agendu. Když jim hrozí obrovské pokuty, že na zdi něco nechají, tak budou radši preventivně mazat všechno. Naše snaha je o tom, aby Facebook nebyl ten, kdo říká, co je neslušné nebo co je trestný čin. Jednou třeba Facebook polovině lidí připomene, ať jdou k volbám, a druhé méně oblíbené polovině řekne, ať si dají smažák. V tomto případě má možnost výrazně ovlivňovat volby,“ varoval Vávra.

Tagy:

Hlavní zprávy

Loni jsme dostávali zákusky, teď vozí neočkované. Přednosta ARO nastínil konec covidárií

Máme vakcínu a mysleli jsme si, že nás covid už jen pozlobí. Jenže jsme nepředpokládali, že se lidé nebudou očkovat. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl přednosta ARO/JIP z pražské vinohradské nemocnice František Duška. Popisuje, že na jeho oddělení panuje odlišná atmosféra než loni, tehdy zdravotníci dostávali zákusky ze zavřených restaurací. Pokud lidé podstoupí vakcinaci, mohla by se podle něj v nemocnicích zavřít covidária.

Terezu H. stále drží v Pákistánu. Celníkům se propuštění nelíbí, slibují nové důkazy

Češka Tereza Hlůšková, kterou celníci v lednu 2018 zadrželi na letišti v pákistánském Láhauru s devíti kilogramy heroinu, po nedávném propuštění z vězení zatím nemůže odcestovat do České republiky. Podle webu iDNES.cz čeká v Islámábádu na vydání pasu, které se zkomplikovalo, a zároveň celníci v pondělí podají k soudu odvolání proti jejímu propuštění. Do rozhodnutí nebude moci Hlůšková zemi opustit.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama