V posledních dekádách u nás bují antivědecké hnutí proti očkování, které už tak polarizovanou českou společnost ještě více rozděluje, řekl ve Zprávách plus na CNN Prima NEWS imunolog Václav Hořejší. Přitom Československo kdysi dosáhlo významného úspěchu při vakcinaci proti dětské obrně. A jedno z prvních očkování v Evropě proběhlo počátkem 18. století ve slovenském Prešově, připomněl historik Karel Černý
„V posledních 20 letech se v naší společnosti šíří hnutí zpochybňující roli vědy. Bohužel k tomu přispěli také intelektuálové. Lidé si přestali uvědomovat, jak nebezpečné ty choroby byly. Pak se objevují argumenty jako: Proč bychom se měli očkovat, když tu nejsou?“ řekl Hořejší.
Česká společnost je podle Hořejšího dlouhodobě patologicky polarizovaná. „Náš národ byl vždy trochu rozštěpený mezi katolicimus a protestantismus nebo například mezi sparťany a slávisty. Teď se to prohloubilo opravdu do velmi nebezpečných měřítek. Nevím, co s tím,“ řekl imunolog.
Za výzkumem moderních vakcín, jako jsou vektorové nebo RNA vakcíny, podle něj stojí několik desítek let tvrdé práce. „Ze začátku moc úspěšné nebyly. Zkoušely se na zvířatech, později i na lidech a byly ve srovnání s těmi tradičními málo účinné, ale to se během několika let podařilo vyřešit. Výsledkem je to, co dnes máme,“ vysvětlil.
První očkování v Evropě proběhlo před 300 lety
Historik Karel Černý ve Zprávách plus hovořil i o historickém úspěchu vakcín. „Očkování je lidová technika, která přišla do Evropy z východu. Někdy na počátku 18. století si začali tohoto zvláštního zvyku všímat evropští diplomaté a lékaři, kteří se dostali do Konstantinopole. V té době byly v Evropě neštovice skutečně zásadním problémem,“ upozornil. Úmrtnost na tuto nemoc se pohybovala kolem 15 procent a mnoho lidí, kteří ji přežili, si nesli těžké doživotní následky, například slepotu.
„Idea se dostala do Evropy a právě před 300 lety, v roce 1721, máme první dva doložené příklady primitivní formy vakcinace, které se říká variolace, tedy očkování virem pravých neštovic. První se stal v Anglii a druhý v Prešově na Slovensku,“ zdůraznil Černý.
Ve střední Evropě měli s variolací velmi dobré zkušenosti a už na počátku 19. století řada zdejších států zavedla povinné očkování. „V českém království již roku 1812, v Bavorsku roku 1807, Británii jsme předešli asi o 40 let. Mělo to obrovský význam pro snižování dětské úmrtnosti v populaci,“ řekl Černý.
„Poté jsme dosáhli skvělých výsledků i po druhé světové válce při vakcinaci proti dětské obrně, kde se nám již v roce 1960 podařilo dosáhnout 90procentní proočkovanosti. Za zmínku stojí také podíl českého profesora Karla Rašky na vymizení neštovic,“ dodal.