Koronavirová vakcína AstraZeneca Zdroj: Profimedia.cz
Od začátku roku se množí dohady o tom, zda vakcíny AstraZenecy a Johnson & Johnson přímo způsobují u pacientů krevní sraženiny, němečtí vědci teď tuto záhadu konečně vysvětlili. Podle nich je problém v adenovirovém nosiči, který je v dávkách obsažen a který ve výjimečných případech spouští v těle neočekávané procesy.
Každá koronavirová vakcína obsahuje pečlivý mix nejrůznějších látek. Například Pfizer pracuje na principu RNA (ribonukleové kyseliny), která v těle iniciuje vznik takzvaného spike proteinu, díky kterému se člověku tvoří imunita proti koronaviru.
Oblíbená moderátorka BBC byla očkována AstraZenecou. Zemřela s krevními sraženinami
Rozhlasová moderátorka BBC Lisa Shawová zemřela v nemocnici poté, co se jí po podání vakcíny společnosti AstraZeneca vytvořily krevní sraženiny. To alespoň tvrdí její rodina. Oblíbené moderátorce bylo pouhých 44 let. Její náhlá smrt se nyní vyšetřuje.
Očkování AstraZeneca a Johnson & Johnson se také snaží o vznik spike proteinu. Na rozdíl od Pfizeru ale k tomu využívají adenoviry, což je skupina virů, která způsobuje běžné nachlazení. Jenže při spojení tohoto virového nosiče a buňky očkovaného člověka může podle německých vědců dojít k velmi málo pravděpodobnému problému. Své obavy výzkumníci z Frankfurtu sepsali v nejnovější studii, její závěry ovšem zatím nikdo další nepotvrdil.
Vědci došli k závěru, že gen adenoviru při kontaktu s buňkou nezůstává vždy pouze v buněčné membráně (obal, který odděluje vnitřní část buňky od okolního prostředí), ale pokračuje až do jádra buňky. V tom pak podle studie může sám zmutovat. Když pak tělem putuje skupina zmutovaných adenovirů, může to vést k tvorbě krevních sraženin, usuzují vědci.
Přehnaná tvorba protilátek
Vědci se domnívají, že imunitní systém některých lidí vnímá vakcínu jako hrozbu, na což reaguje přehnanou tvorbou protilátek, kterými chce dávku očkování potlačit. To může vést v kombinaci s výše popsaným jevem ke vzniku krevních sraženin, shrnuje studii britský Daily Mail.
Výzkumníci proto doufají, že na základě těchto závěrů budou schopni pomoci výrobcům „problematických“ vakcín. „Díky datům, která máme k dispozici, můžeme firmám poradit, jak upravit sekvence kódování pro vznik spike proteinu a zamezit tak nechtěnému štěpení uvnitř buněk,“ vysvětlil pro Financial Times biochemik Rolf Marschalek, který se na studii podílel.
