Ilustrační foto Zdroj: Getty Images
Skenování mozku prokázalo, že náboženské zážitky aktivují stejné nervové systémy a oblasti v mozku jako užívání drog. Podle vědců to může vysvětlovat jak oblibu omamných látek, tak i sílu víry.
Náboženské a duchovní zážitky jsou z hlediska mozku prakticky neodlišitelné od euforie, kterou v lidech vyvolávají drogy a také láska. Tvrdí to tým neuroradiologů z Utažské univerzity, který detailně a pomocí těch nejmodernějších přístrojů prozkoumal mozky 19 mladých mormonů.
Výzkum vedl profesor Jeffrey Anderson, který využil faktu, že Utah je státem, kde převažuje náboženské hnutí mormonů. Měli tedy ke studii dostatek dobrovolníků, jimž nevadilo, že se jim vědci při modlitbě „dívají do hlavy“. Protože přesně tohle vědci udělali. Pro mormony je velmi důležitý „pocit ducha“, tedy komunikace s Bohem. Přístroje prozradily, že při tomto zážitku, který se nejčastěji navozuje modlitbou, se v mozku mormonů aktivoval stejné nervové systémy založené na odměně, které jsou spojené s užíváním drog.
Opakovaně se silně aktivovala oblast, které vědci říkají nucleus accumbens, což je místo klíčové pro zpracování odměn. Vědci pozorovali zuřivou aktivitu v oblastech spojených s pozorností a rozhodováním v takzvaném ventromediálním prefrontálním korovém lokusu. Toto místo je přes krkolomný název pro lidskou osobnost zásadní; už delší dobu se totiž ví, že když dojde k jeho poškození, vykazuje pak člověk asociální chování a jeho morálka se mění k horšímu, protože přestává uznávat společenské normy.
Kde je ukrytý Bůh
Nějakou náboženskou zkušenost uvádí asi šest miliard lidí po celém světě. Víra je mnohdy příčinou válek a konfliktů, ale také má pozitivní vliv na kulturu nebo soudržnost společností. A přesto, jak uvádí autoři výzkumu v časopise Social Neuroscience, nevíme o tom, co se v mozku věřících lidí vlastně děje. Vědcům tak chybí odpovědi na základní otázky, které jsou spojené s náboženstvím a vírou.
Mormoni, sedm žen a dvanáctka mužů, byli všechni silně věřící. Všichni strávili nejméně dva roky při misijní práci. Vědci je sledovali pomocí magnetické rezonance při řadě činností — od odpočinku, přes čtení náboženských textů, až po modlitby. Magnetická rezonance je metoda, která vidí měkké tkáně a umí proto pronikat i do hlubin mozku a sledovat přitom, co se tam děje.
Mormonští účastníci měli stisknout tlačítko vždy, když cítili nějaké silnější duchovní pocity. Ukázalo se, že se znovu a znovu aktivovaly oblasti mozkového okruhu odměny ve stejnou dobu, kdy účastníci nejčastěji mačkali tlačítka. Jedná se o stejné úseky mozku, které jsou zodpovědné za uvolňování dopaminu do těla při užívání drog. To je přesně ten proces, při kterém vzniká závislost na drogách.
Autoři připouštějí, že k potvrzení výsledků je třeba provést mnohem více prací. Nejen na více lidech, ale také na více náboženstvích. Současně ale uvádějí, že jejich výzkum se může stát počátkem nového směru výzkumu, který by mohl mnohem lépe pochopit nábožensky (ale i ateisticky) motivované rozhodování.
Začátek krásné cesty
Za nejdůležitější výsledek autoři považují spojení center odměn s tím, že právě v nich se tak koncentruje náboženské myšlení. Autoři v rozhovoru pro televizní stanici CNN uvedli, že šlo o první studii, která ukázala souvislost se systémem odměňování v našem mozku, a je odrazovým můstkem pro zkoumání všech druhů nábožensky motivovaného chování. „Miliardy lidí dělají v životě důležitá rozhodnutí na základě duchovních a náboženských pocitů a prožitků. Je to jeden z nejsilnějších vlivů na naše sociální chování. Přesto víme tak málo o tom, co se vlastně v mozku během těchto prožitků děje. Je to prostě zásadní otázka, která potřebuje další studium,“ dodali. A co dál?
Vědce teď hodně zajímá, jestli se v mozku aktivují stejná centra, když jde o pozitivní a negativní náboženskou aktivitu. Myslí tím třeba rozdíl mezi mormonem, který pomáhá v nemocnici, a třeba náboženským fanatikem, který ve jménu své víry zabíjí. Přiznávají ale, že zkoumat to bude nesmírně složité.
