Vědci objevili superschopnost potu. Látka v něm může pomoci v boji s chřipkou a dalšími viry
Dlouhá léta nebylo jasné, proč někteří lidé po kontaktu s chřipkovými viry vůbec neonemocní. Nová studie vedená španělskou nadací Fisabio však upozorňuje na překvapivého hrdinu – dermcidin. Tento přirozeně produkovaný peptid, který se vyskytuje v potu, totiž dokáže zastavit virus ještě před propuknutím infekce a otevírá tak slibnou cestu k vývoji nových antivirotik.
Pocení obvykle nevnímáme zrovna pozitivně, ve skutečnosti jde ale o důležitý ochranný mechanismus. Kromě regulace tělesné teploty totiž pot obsahuje i látky, které pomáhají chránit organismus. Jednou z nich je právě dermcidin.
ČTĚTE TAKÉ: To není můj styl. Topolánek odhalil osobitý přístup k rakovině a prozradil velké plány
Ten byl dosud známý svými antibakteriálními a antifungálními účinky, nově ale vědci objevili i jeho další vlastnost. Výzkum ukázal, že lidé, u nichž se po kontaktu s virem neprojeví žádné příznaky, mají přirozeně vyšší hladiny této molekuly. „Dermcidin vykazuje antivirovou aktivitu proti viru chřipky a může narušovat infekci, jak jsme pozorovali na vitro i vivo modelech,“ vysvětlila vedoucí studie María D. Ferrerová. Podle Ferrerové jde o důkaz, že tělo disponuje vlastními mechanismy, které dokážou virové infekce potlačovat. Vitro modely se provádějí v laboratoři, tedy „ve skle“. Vivo výzkumy pak na živých organismech.
Jak dermcidin zastavuje virus?
Dermcidin na rozdíl od většiny antivirotik nepůsobí až po vstupu viru do buněk, ale mnohem dříve. Váže se totiž na hemaglutinin, protein nezbytný pro vstup viru do buňky, a narušuje jeho funkci. Virus se tak nedokáže „dostat dovnitř“ a infekce se vůbec nerozvine.
Tomu odpovídá i zjištění, že se tento peptid nenachází pouze v potu, ale i v dalších místech, kudy viry do těla nejčastěji vstupují – tedy v nosohltanu, slinách či slzách. Právě zde tak může fungovat jako první obranná linie.
Velkou výhodou dermcidinu je také to, že cílí na vysoce konzervované oblasti viru, které se mezi jednotlivými variantami jen minimálně mění. Vědci v něm proto spatřují velký potenciál. „Tento princip by navíc mohl být rozšířen i na další respirační viry, jako je virus spalniček nebo koronaviry spojené s běžným nachlazením,“ neskrýval nadšení další z výzkumníků Álex Mira.
V době, kdy stoupá rezistence vůči antibiotikům, by tak mohlo jít o klíčový objev. Jsou ale potřeba ještě další studie, poznamenal web Brighter.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rovnátka za pár desítek korun z e-shopu? Skalpelem se taky sami neoperujete, varují lékaři
Vystudovala literární tvorbu na Vysoké škole kreativní komunikace a následně navázala studiem médií na Metropolitní univerzitě v Praze. Od dubna 2023 působí jako redaktorka v on-line redakci CNN Prima NEWS. (Michaela.Bartosova@iprima.cz)
