Laboratorní myš (Ilustrační foto) Zdroj: profimedia/ČTK
Nová neinvazivní metoda je příslibem, že do těl živých organismů půjde v budoucnu nahlížet zcela bezpečně a naprosto bezbolestně. Dnes se testuje na myších, v budoucnu by se mohla podle americké CNN uplatnit v lidské medicíně. A to například při včasném diagnostikování rakoviny, při „napichování“ žil u lékaře či při odstraňování nechtěného tetování.
Zvířecí kůže je neprůhledná hlavně proto, že se skládá z různých látek – tekutin, tuků, či bílkovin, jejichž index lomu světla se od sebe výrazně liší. A různé ohýbání světla v jednotlivých složkách kůže vede k rozptylu světla a tedy k neprůhlednosti. Vědci proto cíleně hledali barvivo, které by po nanesení na kůži dokázalo lišící se indexy lomu sblížit.
DÁLE ČTĚTĚ: Vědci věří, že našli lék na rakovinu. Klíčem k úspěchu mají být nanoroboti se smrtící zbraní
Volba padla na tartrazin, tedy běžné potravinářské barvivo, které se kvůli svému sytě žluto-oranžovému odstínu používá třeba v některých chipsech, sladkostech, jogurtech, polévkách, hořčicích či vaječných likérech. Kůže laboratorních myší se po aplikování tartrazinu rozmíchaného ve vodě skutečně stala dočasně průhlednou a vědci mohli pozorovat síť žil a tepen či orgány v břišní dutině při práci. Na začátku září o tom informovala studie publikovaná ve vědeckém časopise Science.
Vědci nový objev vysoce oceňují. „Je to zásadní průlom,“ ohodnotil práci kolegů ve svém vyjádření pro web časopisu Nature biolog Philipp Keller z Howard Hughes Medical Institute’s Janelia Research Campus ve Virginii. Podobně na věc hledí také Hiroki Ueda z Tokijské univerzity. „V našem oboru je to tak trochu sen,“ poznamenal Ueda pro web časopisu Science.
Lidé jsou oproti myším „tlustokožci“
Podle CNN je lidská kůže zhruba desetkrát silnější než ta myší. V současné době je tak metoda v lidské medicíně sotva využitelná, to by se však mělo v příštích letech změnit. „Do budoucna by tato technologie mohla zviditelnit žíly, což by usnadnilo proceduru odběru krve nebo podávání tekutin pomocí jehly – zejména u starších pacientů s žilami, které se obtížně lokalizují,“ uvedl hlavní autor studie Guosong Hong ze Stanfordské univerzity pro americkou CNN.
Objev by se však v lidské medicíně mohl podle něj uplatnit daleko šířeji. „Tato inovace by mohla pomoci při včasné detekci rakoviny kůže,“ dodal Hong s tím, že by se mohla uplatnit rovněž při fotodynamické terapii nádorů, popřípadě při odstraňování nechtěných tetování laserem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rakovina plic bují rychle, počítá se každý týden. Jak zkrátit cestu od diagnózy k léčbě?
