Vědci při průzkumu nerostných surovin v západní Austrálii objevili jedinečnou mnohonožku. Jedná se o historicky prvního živočicha, který dostál svému latinskému jménu millepes a má více než tisíc nohou.
Jak už název napovídá, mnohonožky mají mnoho nohou. Jedná se o charakteristický rys tvora, který nespadá ani mezi červy, ani hmyz. Navzdory svému latinskému označení millepes, který v překladu odkazuje na tisíce nohou, dosud ale nebyla nalezena žádná s více než 750 nohami.
Nového rekordmana našli vědci v 60metrového hloubce, když v západní Austrálii vytvořili vrt pro průzkum nerostných surovin. Mnohonožka má přesně 1 306 nohou, a stala se tak živočichem s nejvíce končetinami na světě. Bezobratlý tvor nemá oči, měří necelých deset centimetrů a je zhruba milimetr široký. Tělo má tvořeno z 330 článků, tykadel a kuželovité hlavy.
Končetiny počítali natřikrát
„Je to, jako byste z košile vytáhli deseticentimetrovou bílou nit, která má 1 306 nohou,“ podotkl docent katedry entomologie na Virginia Tech Paul Marek, píše web CNN. Mnohé však zajímá, jak vědci dokázali u tak malého tvora spočítat všechny nohy, aniž by nějakou vynechali nebo ji naopak neevidovali dvakrát.
Marek prozradil, že každý úsek s deseti nohami barevně označil. Celé počítání probíhalo v počítačovém programu, kdy na obrázku byla mnohonožka roztažená. „Celkem jsem nohy počítal třikrát a trvalo mi to zhruba hodinu,“ dodal autor studie.
Podle analýzy taxonomických vztahů mezi jednotlivými druhy mnohonožek je možné, že Eumillipes persephone, jak se nalezená mnohonožka oficiálně jmenuje, je vzdáleně příbuzná svému předchůdci v rekordním počtu nohou. Tím byl kalifornský druh mnohonožky – Illacme plenipes, která může mít až 750 nohou.
Právě vysoký počet nohou u obou druhů mnohonožek podle vědců tvorům pomáhá vytvořit sílu, aby se mohli pohybovat úzkými otvory v půdě, ve které žijí. Vědci z Austrálie a USA poznamenali, že se v posledních letech podařilo pod zemským povrchem nalézt další dosud takřka neprobádané druhy bezobratlých – včetně brouků, mnohonožek v brazilských jeskyních nebo pavouků v Texasu.
„Zmíněné podzemní biotopy a jejich obyvatelé jsou kriticky málo prozkoumané, a to i přesto, že mají ekologický význam pro filtraci podzemních vod a screening environmentálních toxinů,“ podotkli autoři ve studii. Vědci v Austrálii následně doporučili minimalizovat dopad těžby v oblasti, kde byla první skutečná mnohonožka nalezena. Doufají, že se tak podzemní biotop zachová.
