Naděje pro zastavení Parkinsonovy choroby? Nová metoda slibuje přelomové možnosti

Vědci tvrdí, že krevní test využívající umělou inteligenci dokáže předpovědět, u koho se Parkinsonova choroba projeví, a to až sedm let předtím, než se objeví její první příznaky. Test je navržen tak, aby fungoval na zařízení, které se již nachází v mnoha laboratořích. Pokud bude ověřen na široké populaci, mohl by být ve zdravotnictví k dispozici do dvou let.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klíšťová encefalitida začíná nenápadně, varuje lékařka. Případů přibývá, na co dát pozor?

6 fotografií

Když si tělo splete břízu s jablkem: Jak se projevuje zkřížená alergie, o níž nemusíte vědět?

Zdraví

Pokud přijdete na alergologii kvůli reakci po požití jablka a odejdete s diagnostikovanou alergií na břízu, neblouzníte ani vy, ani lékař. Přesně to se může stát, pokud se u vás projeví takzvaná zkřížená alergie. Tělo si jednoduše plete alergen pylu s ovocem na základě jejich vývojové podobnosti. Ve skutečnosti tak není člověk například na zmíněné jablko alergický, může však přesto pociťovat nepříjemné příznaky. Co všechno se mezi sebou může křížit, jak vypadá orálně alergický syndrom a jak zjistit, zda zkříženou alergií trpíte?

Vyléčení Parkinsonovy choroby není v současné době možné. Existují pouze prostředky, které umožňují mírnit průběh nemoci. Přesný prediktivní test by ale umožnil identifikovat lidi, kteří by měli prospěch z klinických studií léčby zaměřené na zpomalení nebo zastavení nemoci, informoval britský web The Guardian. „Musíme se k lidem dostat dříve, než se u nich objeví příznaky. Vždy je lepší dělat spíše prevenci než léčbu,“ řekl vedoucí autor studie z UCL Great Ormond Street Institute of Child Health Kevin Mills.

Parkinsonova choroba je nejrychleji rozšiřujícím se neurodegenerativním onemocněním na světě, což je dáno především stárnutím populace. Touto poruchou trpí více než 10 milionů lidí na celém světě. Je způsobena hromaděním bílkoviny zvané alfa-synuklein, která poškozuje nebo ničí nervové buňky produkující důležitou látku dopamin v části mozku zvané substantia nigra. Lidé, u nichž se Parkinsonova choroba rozvine, mohou pociťovat potíže s pohybem a svalovou ztuhlost, ale také problémy s rovnováhou, pamětí, závratě a bolesti nervů.

Při vývoji testu použili vědci z UCL a univerzity v Göttingenu algoritmus strojového učení, aby u pacientů s Parkinsonovou chorobou rozpoznali charakteristický vzorec osmi krevních bílkovin. Algoritmus pak dokázal předpovědět budoucí výskyt Parkinsonovy choroby u dalších pacientů, kteří poskytli vzorky krve. U jednoho pacienta byla porucha správně předpovězena více než sedm let předtím, než se objevily příznaky. „Je možné, že by to mohlo jít ještě dál,“ uvedla doktorka Jenny Hällqvistová z Neurologického ústavu UCL a autorka studie publikované v časopise Nature Communications.

Roger Barker, konzultant neurologie, který se specializuje na Parkinsonovu chorobu na univerzitě v Cambridge a v nemocnici Addenbrooke's, uvedl, že pokud bude test ověřen dalšími skupinami, zvyšuje se možnost diagnostikovat Parkinsonovu chorobu v nejranějších stadiích. To by podle něj umožnilo zařazovat pacienty do klinických studií v době, kdy proces onemocnění teprve začíná. „Mohli bychom tak léčit lidi s Parkinsonovou chorobou modifikujícími terapiemi dříve, než ztratí mnoho buněk v mozku. Je zřejmé, že takové terapie musíme ještě najít, ale tato studie je krok správným směrem,“ podotkl.

Jak informuje Národní zdravotnický informační portál, prvními známkami nebo časnými příznaky onemocnění bývají různé, více či méně charakteristické potíže. Zpočátku ale nebývají dávány do souvislosti s Parkinsonovou nemocí, a proto ani nejsou odpovídajícím způsobem léčeny.

K časným příznakům se řadí například:

• celkově zhoršená výkonnost,
• poruchy spánku,
• apatičnost a lhostejnost,
• depresivní nálada,
• podrážděnost,
• bolest svalů na krku,zádech, pažích a nohou, která se může projevovat podobně jako bolest při revmatických onemocněních,
• zácpa v důsledku snížené střevní činnosti,
• omezený (a později žádný) pohyb některé z paží při chůzi nebo běhu,
• zpomalení pohybů (např. činnosti jako hygiena, jídlo, oblékání apod. trvají déle než obvykle),
• počínající ztuhlost v končetinách,
• obtíže při vstávání ze židle,
• narůstající úzkostlivost,
• pomalá, tichá řeč,
• zhoršení duševní flexibility,
• změny rukopisu,
• změny výrazu tváře,
• poruchy čichu a chuti,
• narůstající potíže při vykonávání všedních denních činností.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nemoc z prsních implantátů děsí už i Česko. Nesmíme vytrhávat data z kontextu, říká lékař