V té hospodě u České Kamenice stále teče z pípy pivo. A před 100 lety na Velikonoční pondělí tam měla slavit veselku 23letá Ella Pappertová, jenže zhrzený nápadník rozhodl jinak. A ještě před obřadem ji v hospodě zastřelil. Na místě zemřel i otec dívky a vrah vážně poranil také další tři osoby, načež v nemocnici zemřela i matka nevěsty. Soud s vrahem se konal v říjnu 1925 a veřejnost očekávala i rozsudek smrti. Tragický příběh z Hospůdky Mlýny v obci Kytlice připomínáme v rámci seriálu CNN Prima NEWS Zločin před 100 lety.
„Obec Hillův mlýn stala se jevištěm hrozné vraždy, která si vyžádala život dvou obětí a těžce zraněny byly tři další osoby,“ informovaly Lidové noviny těsně po Velikonocích v roce 1925.
Hostinec žije, tragédie je zapomenuta
Hospůdka Mlýny u stejnojmenné železniční stanice na trati z České Kamenice do Rumburku letos na velikonoční svátky nabízí kuřecí roládu s nádivkou nebo řízek s vídeňským salátem. O tragédii, která se v podniku odehrála před 100 lety, už ale ve výčepu nikdo nic netuší. Není divu, v roce 1925 hostinec s řeznictvím provozovala sudetoněmecká rodina Pappertů. A předválečné osudy obyvatel vesnice zmizely s odsunem Němců po roce 1945.
Noviny popisovaly místo tragédie jako Hytlův mlýn na trati z České Kamenice do Warnsdorfu. Policejní zprávy o hromadné vraždě uváděly tehdy zažitý německý název Hillemühl, který asi někdo z redakce chybně přetlumočil. Adresář Republiky československé už přitom v té době znal i český název Hillův Mlýn, který se používá dodnes. Osada je nyní součástí obce Kytlice se železniční zastávkou s označením Mlýny. A právě v hospodě naproti nádraží se všechno seběhlo.
Na Velikonoce si věřící připomínají Zmrtvýchvstání Krista. Tři velikonoční oběti vraha z obce Hillův Mlýn u České Kamenice, které byly zastřeleny na Velikonoce v roce 1925, si už zřejmě nepřipomíná nikdo. Zdroj: archiv autora, Ivan Motýl
Svatba naplánovaná na Velikonoční pondělí
„Proti nádraží je velký hostinec a řeznictví Gustava Papperta, jehož rodina se stala obětí vraždy. S jeho dcerou, 23letou Ellou, se seznámil před čtyřmi nebo pěti lety sklenářský mistr Gustav Hahnel, 39letý muž, který byl dosud znám jako klidný a mírný soused,“ líčil tisk počátek tragédie. Od počátku milostného vztahu tu ovšem byl velký problém: „Láska jeho narazila na silný odpor otce, který pro svoji dceru vyhlédl lepšího ženicha v mlynáři Lorenci.“
Hospodský a řezník Pappert se svatbu dcery rozhodl uspořádat na Velikonoční pondělí v roce 1925. Odmítnutý nápadník Hahnel přitom už předem ohlašoval pomstu: „Hahnel hrozil, že bude-li odmítnut, se pomstí, a vyhrožoval v dopise, že povraždí celou rodinu. Otec však nepovolil a chystal svatbu s Lorencem, která se měla konat o Velikonoční pondělí. Když se to Hahnel dověděl, ztratil úplně vládu nad sebou.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Za podvody s lihem si koupil vilu, sedm aut a stovku motocyklů aneb Zločin před 100 lety
„Rozzuřený milenec jako šílený začal stříleti“
Hostinec s řeznictvím rodiny Pappertů dobový tisk označuje jako číslo popisné 33 a stejnou adresu má i dnešní Hospůdka Mlýny. Scenérie místa činu tedy zůstává zachována, i když dům je značně přestavěn. Hrůzný příběh ale skončil zapomenut v propadlišti dějin.
Zhrzený Gustav Hahnel nemínil čekat na Velikonoční pondělí a svatební polibek. Do hostince a řeznictví u nádraží proto vtrhl už na Velký pátek, a záhy došlo k ostré hádce s otcem Elly. Pak Hahnel vytáhl zbraň: „Sedmiranný revolver a vypálil na otce nevěsty ránu, která ho zasáhla přímo do hlavy. Pappert se skácel ihned mrtev k zemi. Rozzuřený milenec jako šílený začal stříleti, a druhou a třetí ranou zasáhl svoji milou, která klesla rovněž mrtva, zasažena do hlavy a břicha.“
Nepříčetnost zhrzeného neměla konce: „Nato vypálil šílený milenec zbraň proti matce a zranil ji na pravém oku, takže klesla těžce zraněna k zemi. Výstřely byli přivoláni z vedlejší místnosti oba bratři zavražděné, kteří se vrhli na vraha, chtějíce mu vyrvati zbraň. Zuřivec vypálil proti nim další rány, kterými byl zasažen starší bratr do úst a mladší do krku.“ I když z nich tekla krev, vraha nakonec přemohli, svázali a zavolali četnictvo.
Místo modliteb davy na místě činu
Událost poznamenala oslavy Velikonoc v širém okolí. A snad ani v kostelích nebylo tolik lidí jako na místě činu, jak poznamenaly noviny: „Strašný zločin budí v celém okolí velký rozruch, takže na místo činu putují davy zvědavců, kteří živě rokují o příčinách strašného činu.“
Ve středu po Velikonocích se počet obětí rozšířil na tři: „Odmítnutý nápadník sklenář Hahnel, jak již Lidové noviny oznámily, zastřelil na Velký pátek v Hytlově mlýně Ellu Pappertovou a jejího otce, hostinského Papperta. Přitom postřelil také oba syny a ženu Pappertovou těžce zranil. Všichni byli dopraveni do nemocnice, kde paní Pappertová svému zranění podlehla.“
Před 100 lety na Velikonoční pondělí měla slavit veselku 23letá Ella Pappertová. Lidové noviny o rozsudku nad vrahem. Zdroj: Ivan Motýl
Překvapivý rozsudek
A rozsudek nad trojnásobným vrahem? Překvapivý. Porotu možná ovlivnilo chování vraha v soudní síni i dopisy, které si psával s milovanou Ellou. „Obžalovaný Hahnel se hájí úsečným klidným způsobem. Přiznává se, že střelil, popírá jen úmysl zavraždit. Nutno znát historii lásky brusiče skla a Elly Pappertové. Měli se rádi, spousta dopisů leží mezi corpora delicti, a to je mnoho na kraj, kde jsou tvrdé dlaně, nezvyklé peru,“ mírně stranil vrahovi i soudní zpravodaj Lidových novin, když 21. října 1925 referoval o líčení s Hahnelem u soudu v České Lípě.
Oním redaktorem byl František Feigel, rovněž rodák ze Sudet, který se proslavil jako spisovatel pod pseudonymem František Gel. Známá je například jeho kniha Přemožitel neviditelných dravců o Louisovi Pasteurovi.
Feigel v novinách vedl rubriku Ze soudní síně a k Hahnelovi měl zvláštní sympatie: „Vražda je věc hrozná. Kdo by to nevěděl, nechť poslechne pitevní protokoly, nechť čte posudek soudních komisí. A přece ten Hahnel nevypadá na vraha.“ Novinář ale o rozsudku nerozhodoval a od poroty se očekávalo, že může vynést i trest smrti. Nestalo se a Feigel reportáž od českolipského soudu ukončil poměrně překvapivou větou: „Soud vyměřil mu trest osm let těžkého žaláře s postem čtvrtletně a temnou komorou v každý výroční den činu.“
Trojnásobný vrah Hahnel vyšel z vězení nejpozději v roce 1933. Dnešní justice by asi zvolila tvrdší, možná i doživotní trest.
(Poznámka redakce: Lidové noviny uvádějí příjmení Papert, historické prameny jako například Adresář Republiky československé ale dokazují, že správně znělo Pappert, takže bylo poopraveno i v citacích z dobového tisku.)
