Pražský vrchní inspektor Bubník, jenž byl předobrazem pro filmového detektiva Klubíčka v podání Jindřicha Plachty a Miroslava Donutila, měl první lednový týden roku 1925 lví podíl na zatčení uprchlého berlínského továrníka Hermanna Webera. Pátralo po něm celé Německo, neboť průmyslník si založil několik chemických továren, pro které odebíral líh, jenž byl vykazován jako denaturovaný. Díky podplaceným finančním úředníkům ve skutečnosti odebíral konzumní líh, ten dále prodával a státní pokladnu připravil o obrovské částky. Pohádkově zbohatl, nicméně inspektor Bubník za případem udělal tečku, když Webera zatkl v pražském hotelu Gráf na Komenského náměstí (dnes náměstí I. P. Pavlova).
Než byl Hermann Weber zadržen v hotelu Gráf, dokázal si užít života. „Weber obýval dle sdělení berlínských úředníků vilu o 30 pokojích, měl sedm automobilů a 100 motocyklů různých značek. Má v různých městech v cizině milionové vklady,“ uvedl deník Československá republika v úterý 6. ledna 1925 v článku s mírně ironickým titulkem: „Říšskoněmečtí podvodníci lihem na lyžařském výletu do Československa“. Část berlínské lihové bandy byla napřed dopadena v Krkonoších, a teprve odtamtud vedly stopy do Prahy. Ale o tom až později.
Líh k denaturaci prodával jako konzumní
Hermann Weber byl vlastně německou policií poprvé zadržen a uvězněn již v říjnu 1924. „Před třemi měsíci zatčen byl v Berlíně kriminální policií 30letý továrník Heřman Weber, protože bylo zjištěno, že poškodil německý stát asi o 50 milionů zlatých marek. Weber zřídil si totiž několik chemických továren a k výrobě preparátů dostával nezdaněný líh, který ovšem měl denaturovati. Weber podplatil však finanční úředníky, kteří líh nedenaturovali. A čistý líh prodával pak dále k výrobě likérů, takže na litru lihu vydělával více než 4 zlaté marky,“ uvedly noviny Československá republika. Weber si dokonce v Berlíně založil banku Merkur, která se zapletla do dalších velikých podvodů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Silvestrovské zločiny před 100 lety: Strážník útočil krýglem, šofér najel do davu na Václaváku
Z vazby se Weberovi podařilo utéct, a to opět díky úplatkům, jak se později prokázalo. „Dne 21. prosince byl Weber na procházce a utekl dvěma vězeňským úředníkům, kteří ho doprovázeli. Po Weberovi zahájeno bylo ihned usilovné pátrání po celém Německu, tento však zmizel beze stopy,“ rekapituloval případ československý tisk.
Z Berlína do Krkonoš a do Prahy
Náhoda chtěla, že Webera identifikovali všímaví občané ještě na území německého Slezska, konkrétně ve městě Hirschberg (dnes Jelení Hora v Polsku). Navíc v doprovodu neznámého muže. „Bylo zjištěno, že si oba dali vystaviti v Hirschbergu v Německu výletní osvědčení na jména Renner a že oba v lyžařském oděvu přešli hranice do Československa. Za uprchlíky vypravil se berlínský vrchní kriminální inspektor Vorwerk, který skutečně jednoho z nich ve Špindlerově Mlýně v sobotu zatkl,“ líčil deník Československá republika. K zadržení došlo v sobotu 3. ledna 1925.
Inspektor Vorwerk ovšem ve Špindlerově Mlýně chytil tu menší rybu. „Byl to bratr uprchlíkův, generální ředitel zmíněných podniků Jindřich Weber, který byl ihned dopraven do soudní vazby u okresního soudu ve Vrchlabí,“ pokračovalo napínavé líčení případu v denním tisku. U zatčeného byla nicméně nalezena důležitá stopa, adresa pražského hotelu U Zlaté husy.
Hotel U Zlaté husy je dnes součástí sousedního podniku Ambassador, oba stojí na pražském Václavském náměstí. Když berlínský vrchní inspektor Vorwerk informaci o hotelu sdělil v neděli 4. ledna 1925 po poledni bezpečnostnímu oddělení v Praze, v tu chvíli do příběhu vstoupil i slavný pražský vrchní inspektor Bubník.
Vrchní inspektor Bubník v lednu 1925 dopadl v pražském hotelu Gráf po celém Německu hledaného podvodníka s lihem Hermanna Webera. Zdroj: Národní digitální knihovna Kramerius
Inspektor Bubník vs. detektiv Klubíčko
Sláva vrchního kriminálního inspektora Kriminální ústředny Zdeňka Bubníka (1888-1975), který v letech 1932 až 1948 provozoval soukromou detektivní kancelář, se přitom už ve třicátých letech dostala až na filmové plátno. Z Bubníka se tam stal inspektor Klubíčko, kterého ztvárnil Jindřich Plachta, mimo jiné v detektivce Vražda v Ostrovní ulici. Na počátku nového milénia pak Klubíčka ztvárnil Miroslav Donutil, například ve snímku Devatenáct klavírů z roku 2008.
A nyní opět do pražského hotelu U Zlaté husy. Inspektor Bubník tam sice Webera nezastihl, ale postupně vydedukoval, že se zde ubytoval pod jménem Hans Becker. „Pro tohoto Beckera došel v neděli dopoledne telegram z Berlína, v němž jakýsi Hugo mu sděloval, že bude odpoledne telefonovati,“ zjistil kriminalista. Becker čili Hermann Weber ovšem chytře zametal stopy a telefonát s Berlínem si objednal v jiném podniku. Konkrétně v hotelu Gráf na Komenského náměstí, dnes je to administrativní budova na náměstí I. P. Pavlova 1789/5. Za komunistů hotel Kriváň.
Zatýkání v hotelu Gráf a doznání
„Vrchní inspektor Bubník a revírní inspektor Kinkor odejeli ihned do hotelu Gráf, a když Becker telefonický rozhovor ukončil, zatkli ho,“ informoval deník Československá republika. Zatčený ovšem překvapivě prohlásil, že se jmenuje Günther Lenza a žádal, aby byl propuštěn, protože prý je politickým provinilcem. Bubník mu nevěřil a nechal ho zavřít do policejní cely, načež lapený ptáček zazpíval již po první noci za mřížemi, v pondělí 5. ledna 1925.
„V pondělí ráno se zadržený doznal, že je opravdu hledaným továrníkem Heřmanem Weberem, na jehož dopadení byla berlínskou policií vypsána odměna 50.000 zlatých marek. K večeru přijel do bezpečnostního oddělení vrchní inspektor Vorwerk, který zatčeného poznal jako hledaného Webera,“ uvedl tisk. To už kauzu sledovaly veškeré československé noviny, pro čtenáře to byla detektivka v přímém přenosu. O případu informovaly i německé, rakouské a další evropské deníky.
Napřed Lenin, pak Weber
Každý další den poté veřejnost dostávala novou porci z vyšetřování. Ve středu 7. ledna třeba vyšlo najevo, že pražské hotely střídal z bezpečnostních důvodů jako ponožky: „Heřman Weber se z opatrnosti také ubytoval v hotelu Myška pode jménem Leopold Heinlan.“ Hotel Myška stával v Husitské (tehdy Husově) ulici nedaleko pražského hlavního nádraží u křižovatky Bulhar. V roce 1912 měl v hotelu Myška bydlet i Vladimir Iljič Lenin, delegát pražského exilového sjezdu Sociálně demokratické dělnické strany Ruska. Informaci potvrzuje například básník Jaroslav Seifert v knize Všecky krásy světa i mnozí další autoři, historici důkaz nemají, Lenin podle nich mohl přespávat i v hotelu Tichý nebo Belveder.
Ve čtvrtek 8. ledna 1925 detektivka pokračovala a čtenáři novin se mimo jiné dozvěděli: „Mimo odměnu 50.000 zl. marek, která byla vypsána německým státem, vypsaly německé finanční úřady další odměnu 50.000 zl. marek, takže odměna za dopadení Heřmana Webera je celkem 100.000 zl. marek. Dotyční pražští policisté mají na podíl jistě nárok přednostní. Zejména pan vrchní inspektor Bubník a ti, kdož mu pomáhali.“
Vrchní inspektor Bubník v lednu 1925 dopadl v pražském hotelu Gráf po celém Německu hledaného podvodníka s lihem Hermanna Webera. Zdroj: aukro.cz
Až do března pod zámkem v Praze
Koncem ledna 1925 se informace o případu z denního tisku tiše vytratily, nahradily je nové kauzy. A teprve 13. března se čtenáři dozvěděli, že celý případ byl konečně vrácen německým bezpečnostním službám:
„Říšsko-němečtí podvodníci bratři Weberové budou vydáni. (…) Jest dosud v paměti, že aféra bratří Weberů způsobila svého času značný rozruch nejen při jejich zatčení ve Špindlerově Mlýně, nýbrž i v Praze. Generální ředitel známého koncernu berlínského Karel Weber a jeho bratr Heřman Weber, u nichž při zatčení na půdě čsl. republiky zabaveno bylo přes 11 milionů v různých valutách evropských, budou nyní vydáni říšskoněmeckým úřadům. Vyšetřování s nimi u zemského trestního soudu pražského jest právě skončeno, takže koncem tohoto týdne nebo počátkem příštího převezme je německý kriminální rada Vorwerk. V Berlíně proti Weberům vede se řada procesů.“
Lihovým mafiím se daří v každé době a nová Československá republika už v té době měla za sebou takzvanou špiritusovou aféru. Metanolovou aféru z přelomu let 2012 a 2013 pak asi netřeba připomínat. Kšeftování s denaturovaným, a tudíž smrtelně nebezpečným lihem, tehdy zabilo 47 občanů České republiky.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Podezřelý z vražd u Teplic mohl útočit v nepříčetnosti. Místo vazby by pak šel na psychiatrii
