Ilustrační fotografie Zdroj: ČTK
Dvě desítky evropských států včetně Německa, Francie, Itálie, Španělska a nejnověji Švédska pozastavily, nebo jako Rakousko či Lucembursko omezily očkování proti COVID-19 vakcínou společnosti AstraZeneca. Několik států totiž hlásilo možné vedlejší účinky očkovací látky v souvislosti s krevními sraženinami vedoucími až k úmrtí očkovaných. Česko i Slovensko však látkou očkují dále.
Ačkoliv Světová zdravotnická organizace (WHO) podle agentury Reuters oznámila, že žádné prokázané spojení vakcíny od AstraZenecy s hlášenými komplikacemi neexistuje a není důvod k panice, řada evropských zemí čeká na výsledky vyšetřování Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA).
Mezi státy, které pozastavily očkování proti COVID-19 vakcínou od britsko-švédské firmy AstraZeneca, přibylo nejnověji Švédsko, Lucembursko nebo Kypr.
Mapa států s pozastaveným nebo omezeným očkováním vakcínou AstraZenecy Zdroj: Jarmila Hofhanzlová
Mapa států s pozastaveným nebo omezeným očkováním vakcínou AstraZenecy Zdroj: Jarmila Hofhanzlová
„Švédský úřad veřejného zdraví se rozhodl pozastavit používání proticovidové vakcíny AstraZenecy, dokud Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) nedokončí zkoumání možných vedlejších účinků,“ uvedl úřad v prohlášení.
Preventivní opatření i reakce na podezřelá úmrtí
Ministerstva zdravotnictví Lucemburska a Kypru označila pozastavení očkování touto vakcínou, než bude k dispozici analýza EMA, za preventivní opatření. Kypr ohlásil, že se bude snažit o dojednání 50 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, jakmile ho schválí zdravotnické úřady EU.
Velká část Evropy dala stopku vakcíně AstraZeneca. Česko bude očkovat dál
Německo, Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko, Portugalsko, Kypr a Lucembursko v pondělí preventivně pozastavily používání vakcíny proti COVID-19 od britsko-švédské firmy AstraZeneca. Budou čekat na stanovisko Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), která svolala na čtvrtek mimořádnou schůzi a poté vydá k vakcíně stanovisko. Česko zatím podávání preparátu nepřerušuje. Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného nebyla prokázána souvislost s případy výskytu krevních sraženin. Obdobně se vyjádřil šéf polského resortu zdravotnictví.
Právě švédští sousedé Dánsko a Norsko hlásili izolované případy krvácení, krevních sraženin a nízkého množství krevních destiček u občanů po podání vakcíny od AstraZenecy. A Dánsko jako vůbec první země pozastavilo očkování touto látkou už minulý týden. Reagovalo na úmrtí pacientky na následky krevních sraženin. Následovalo Norsko, které oznámilo, že v zemi byli krátce po očkování hospitalizováni ve vážném stavu tři zdravotníci s krvácením, krevními sraženinami a nízkým počtem krevních destiček.
K těmto zemím se přidaly Island, Bulharsko, Rumunsko a Nizozemsko. Přerušit očkování vakcínou od AstraZenecy doporučili také zdravotní experti v Irsku. Rakousko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a v pondělí večer i Lucembursko přestaly kvůli podezření na nežádoucí vedlejší účinky používat některé šarže vakcíny od AstraZenecy. V Rakousku totiž jedna z naočkovaných zdravotních sester zemřela v důsledku problémů se srážením krve, jiná se ocitla ve vážném stavu s plicní embolií.
V pondělí přestalo látku od AstraZenecy používat Německo, jehož ministr zdravotnictví Jens Spahn uvedl, že bylo zaznamenáno sedm podezřelých případů mozkové žilní trombózy, které je potřeba objasnit. Po Německu učinily tento krok Francie, Itálie, Španělsko, Slovinsko nebo Portugalsko.
Česko i Slovensko navzdory obavám řady zemí očkují dále
Navzdory obavám celé řady států Česká republika bude touto vakcínou své občany očkovat nadále. Uvedl to před odletem na úterní návštěvu Rakouska premiér Andrej Babiš. Premiér v úterý řekl, že se na záležitost Blatného na radě pro zdravotní rizika ptal. „On odpověděl, že je hematolog, že tomu rozumí a ČR bude pokračovat dál v očkování,“ prohlásil Babiš. Postup ČR potvrdil i Státní ústav pro kontrolu léčiv s tím, že z 11 úmrtí v ČR, která mohla souviset s očkováním proti COVID-19, nebylo ani jedno způsobené krevní sraženinou.
Prymula: Do čtrnácti dnů musíme o Sputniku V rozhodnout, pak už by mohlo být pozdě
Česko by mělo o nákupu ruské vakcíny Sputnik V rozhodnout do 14 dnů, pak už by mohlo být pozdě, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS poradce Miloše Zemana Roman Prymula. Hlavní úkol státu je podle něj zajistit jakoukoliv vakcínu. Pro její použití v Česku není podle něj třeba schválení Evropské lékové agentury, ale stačí výjimka resortu zdravotnictví. Posoudit Sputnik V by podle něj měli odborníci na Univerzitě Karlově. Prymula hovořil i o vakcíně AstraZeneca, podle něj je počet nežádoucích reakcí velmi malý.
Také ministr zdravotnictví Jan Blatný novinářům v pondělí řekl, že se neprokázala souvislost podání vakcíny s případy výskytu krevních sraženin.
Na základě doporučení místního Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) pokračuje v očkování touto vakcínou i sousední Slovensko. Úřad ve svém stanovisku uvedl, že přínosy vakcíny nadále převyšují rizika.
Z mimoevropských zemí očkování vakcínou od AstraZenecy přerušila nově Venezuela, dříve třeba Thajsko, Konžská demokratická republika nebo Indonésie.
EMA má přijít s dalšími výsledky ve čtvrtek
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), která doporučila vakcínu ke schválení na konci ledna, provádí v současnosti její šetření, podobně jako národní zdravotnické úřady několika evropských zemí.
V pondělí EMA podle agentury DPA informovala, že doposud nenalezla žádné důkazy, které by očkovací látku spojovaly s hlášenými případy trombózy. Vakcína od AstraZenecy vyvinutá ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou není odpovědná za srážení krve ani podle britského regulátora vakcín.
Vyšetřování však nadále pokračuje a rozhodnutí o dalších krocích jsou očekávána ve čtvrtek. EMA doposud tvrdila, že použití vakcíny je bezpečné, přičemž výhody ochrany populace před COVID-19 vysoce převažují nad možnými vedlejšími účinky.
