Vláda ve čtvrtek představila dlouho připravovaný konsolidační balíček, který nazvala „Česko ve formě“. Konkrétní body, které se týkají důchodů, daní či zeštíhlení státu, mají v příštím roce ušetřit přes 70 miliard korun ve státní kase. Kabinet by chtěl návrhy projednat ve Sněmovně v prvním čtení ještě do poslaneckých prázdnin. Schválené by pak měly být do konce roku. Prezident Petr Pavel avizoval, že se bude chtít před podpisem poradit s experty. Co všechno chce kabinet prosadit?
- Omezení neinvestičních dotací – Objem státních dotací se v příštích dvou letech sníží o 54,4 miliardy korun. Z toho o 45,6 miliardy korun se dotace zkrátí už v příštím roce. V oblasti průmyslu a obchodu se vyplácené dotace sníží za dva roky o 20 miliard korun, v zemědělství o 10,2 miliardy korun. Dotace v dopravě klesnou o šest miliard korun, v oblasti místního rozvoje o 2,8 miliardy korun a ve školství o dvě miliardy korun.
ČTĚTE TAKÉ: GLOSA: Vláda knížecích rad, amatérských meteorologů a ministrů ze slevových letáků
- Zvyšování daní – Daň z příjmu právnických osob od roku 2025 vzroste na 21 procent ze současných 19 procent, státu to vynese 22 miliard korun. Sazba daně z nemovitosti se zvýší dvojnásobně. Dodatečný výnos nad rámec dosavadní daně půjde po jejím zvýšení od příštího roku i do státního rozpočtu. Příští rok to vynese devět miliard korun, v roce 2025 dalších 300 milionů korun. Příjem v jednotkách miliard bude z mírné progrese daně z příjmu fyzických osob. Vyšší daň z příjmu 23 procent budou nově platit lidé, kteří pobírají trojnásobek průměrné mzdy, místo čtyřnásobku, jak je tomu nyní. Půjde o plat zhruba od 121 tisíc korun, což se dotkne zhruba 1,5 procenta zaměstnanců.
A nakonec to, co bude všechny z nás bolet nejvíc. Uzdravení veřejných financí se bohužel neobejde bez zvýšení přímých daní. 22 miliard ročně přinese zvýšení daně právnických osob o dva procentní body. Příjem v jednotkách miliard bude z mírné progrese daně z příjmu fyzických osob.
— Starostové a nezávislí • STAN (@STANcz) May 11, 2023
- Omezení daňových výjímek – Zrušeno bude 22 daňových výjimek, přinést by to mělo 7,6 miliard korun. Zkrátí se tak mimo jiné daňové přiznání.
- Zeštíhlení státu – Omezení provozních a mzdových výdajů státu by mělo do rozpočtu přinést přes 20 miliard korun. Znamená to například snížení platů státních zaměstnanců.
- Změny v sazbách DPH – DPH bude mít dvě sazby místo nynějších tří. Sníží se o tři procentní body na zdravotnické prostředky, potraviny či bydlení. Jedinou výjimkou ze sazeb bude nulová DPH na knihy. Úprava DPH podle Stanjury bude znamenat, že lidem zůstane navíc 6,3 miliardy korun. Ve snížené sazbě zůstanou bezlepkové výrobky, vodné a stočné, teplo, doprava cestujících, ubytovací a stravovací služby s výjimkou točeného piva, vstupenky na kulturní a sportovní akce, časopisy, léky, stavební práce pro bydlení, potraviny, dětské sedačky do automobilů a pohřební služby. Ostatní položky, které dosud byly v jedné ze snížených sazeb, se přesunou do základní 21procentní.
- Zdražení dálniční známky – Konsolidační balíček počítá se zvýšením ceny dálniční známky. Ta by měla v příštím roce vzrůst z 1500 na 2300 korun. Ovlivňovat ji má také valorizační schéma – známka bude zdražovat s ohledem na růst inflace.
- Omezení kumulace dohod o provedení práce – DPP se budou evidovat a bude se omezovat jejich kumulace. Stanoví se strop počtu dohod. Mělo by jít o doplněk ke klasické pracovní činnosti.
- Snížení státní podpory pro stavební spoření – Poklesne na 1 000 korun ročně ze současné dvojnásobné částky. Změna se bude týkat nových i už existujících smluv.
Důchodová reforma
- Úpravy výpočtu věku odchodu důchodů – Penzijní věk by se měl nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku.
- Změna valorizací – Důchody se valorizují (zvyšují) podle inflace a růstu reálných mezd. Po roce 2025 by měly růst pomaleji než poslední čtyři roky tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému. Do valorizace by se inflace započítávala nadále beze změny, ale dojde k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu 1/2 růstu reálných mezd na 1/3 růstu reálných mezd.
- Úprava předčasného důchodů – Předčasné důchody by neměly být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce. Proto se sníží maximální doba předčasného důchodu z nynějších pěti let na tři roky, tj. do předčasného důchodu může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu. Podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude splnění 40 let pojištění.
- Zpomalení růstu nových důchodů – Nové důchody by měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáří by si člověk měl zajistit ze spoření, na které přispívá stát.
- Vyšší důchody pro OSVČ – Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto by se povinný minimální vyměřovací základ měl zvýšit z 25 procent průměrné mzdy na úroveň 40 procent. Nebude se jednat o skokový nárůst, ke zvýšení dojde postupně během tří let. Pro ilustraci: v roce 2022 byl minimální odvod důchodového pojištění na hlavní činnost 2 741 Kč, s úpravou by to bylo 4 541 Kč. V prvních 3 letech podnikání by ale snížený minimální vyměřovací základ zůstal.
- Podpora rodin – Reforma počítá se společným základem pro výpočet penze manželů i větším zohledněním péče o děti. Zmírnit se mají podmínky penze vdov a vdovců.
- Změny pro náročné profese – Poloviční krácení předčasných důchodů po odpracování 45 let. Rozšíří se okruh osob v náročných profesích.
- Zvýšení garantované výše důchodů – Garantovaný důchod by měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl.
Marian Jurečka
daně
státní rozpočet
Petr Fiala
důchodová reforma
Zbyněk Stanjura
vláda
konsolidační balíček
