Český software pozná zločince
Co nejrychleji dopadnout útočníka nebo rozpoznat teroristu. S tím má pomoci unikátní software na rozpoznání obličejů od české firmy, která jej už dodává do některých zemí Středního východu, Afriky i západní Evropy, kde o něj má zájem hlavně armáda a policie.
Systém podle obrazového záznamu dokáže rozpoznat tvář, případně odhadne pohlaví, věk, oblečení a dokonce i náladu a údajně se před ním neschová ani člověk v roušce, ačkoliv v takovém případě může pravděpodobnost shody klesnout třeba na 90 procent.
Software pro policii, rozvědky či výzvědné služby
Podle Waltera Pavliše, obchodního ředitele společnosti Cogniware, systém nejčastěji používají policisté, rozvědky nebo výzvědné služby. K programu se podle výrobce z bezpečnostních důvodů nedostane každý.
Systém však lze využít i jinak než na rozpoznávání obličejů zločinců z bezpečnostních kamer. Umí například rozlišit typy a značky vozidel nebo nezvyklé pohyby lidí, například pozná, který z plavců se topí.
Jak konkrétně už software pomáhá v České republice, zajímalo moderátory v pořadu Nový den.
„V Česku naše produkty teprve začínáme nasazovat. Začali jsme je tvořit především pro Střední východ, Afriku a západní Evropu. Ale už se nám tady podařilo vyhrát výběrové řízení na dodávku softwaru pro rozpoznávání obličejů, což je je jedna z atraktivnějších částí systému. Představte si, že máte k dispozici třeba dvacet milionů fotek a porovnáváte je s nějakou, kterou potřebujete dohledat, a ve zlomku vteřiny vám to vysype obličeje, které jsou nejpodobnější,“ vysvětlil Pavliš ve studiu.
Fotografie podle Pavliše do systému dodává už samotný zákazník, nikoliv výrobce softwaru. „Zdrojová data nevlastníme my, ale zákazník, což jsou většinou nějaké silové složky, které mají svoje evidence a podobné věci,“ uvedl s tím, že se v našich podmínkách může jednat třeba o policii nebo ministerstvo vnitra.
Hrozba Velkého bratra?
Na dotaz moderátorky, zda máme očekávat, že to u nás brzy bude jako v Číně, Pavliš uvedl: „U nás jsou pravidla samozřejmě daleko přísnější. Ctíme osobní svobody a osobní údaje v mnohem větší míře než Čína.“ A dodal: „Obličej ve spojení s nějakými dalšími údaji, jako třeba jméno, datum narození a podobně, je osobní údaj a může s ním pracovat jen někdo, kdo k tomu má právní důvod. To znamená, že většinou jde o nějaké složky policie, které nás chrání před zločinci a před teroristy, takže bych se v Evropě žádného Velkého bratra neobával.“
