Návrat do práce po mateřské nebo rodičovské dovolené. V Česku takovou situaci řeší převážně ženy, najde se ovšem i pár případů, kdy se po měsících či letech péče o děti do zaměstnání vrací muži. Ať už tak, či tak, zákoník práce myslí na všechny a chrání jejich právo vhodně zkombinovat práci s péčí o dítě. Čtěte, v čem jsou zaměstnavatelé povinni vyhovět rodičům a v čem se naopak musí přizpůsobit oni.
Mám právo požadovat po mateřské či rodičovské dovolené své původní místo? Může mě zaměstnavatel vyhodit? Nabízíme přehledné informace, které se vám při návratu do zaměstnání budou hodit.
Právo na původní práci a rozdíl mezi mateřskou a rodičovskou
Podle zákoníku práce mají zaměstnanci po návratu z mateřské dovolené nárok na své původní pracovní místo. „Zákoník práce počítá po návratu zaměstnance do práce v podstatě se dvěma variantami řešení: Zařadí zaměstnance (zaměstnankyni) na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy,“ uvádí Státní úřad inspekce práce. A web Právo pro všechny dále doplňuje: „Uvedené platí vždy u pracovního poměru na dobu neurčitou. U pracovního poměru na dobu určitou to platí pouze po dobu trvání takového pracovního poměru.“ V takovém případě se zaměstnanec po uplynutí stanovené doby nemůže domáhat dalšího zaměstnání.
Při návratu do zaměstnání je nutné rozlišovat, zda se dotyčný nebo dotyčná vrací z mateřské či z rodičovské dovolené. Ve druhém případě totiž zaměstnankyni či zaměstnanci náleží právo na pracovní pozici, ta ale nemusí být nutně stejná jako před péčí o dítě. „Pokud zaměstnavatel nemá podobnou pozici k dispozici, může navrhnout dohodu o změně pracovního poměru, záleží pak na vás, zda ji přijmete, či nikoliv. Pokud k dohodě nedojde, a zaměstnavatel vám tudíž nenabídne odpovídající pozici, máte nárok na náhradu mzdy ve výši 100 procent průměrného výdělku,“ uvádí Manpower.cz.
Přesčasy a služební cesty
V případě, že se jedná o zaměstnance pečujícího o dítě do jednoho roku věku, pak mu bez jeho souhlasu nesmí nadřízený nařídit přesčas.
V případě rodiče pečujícího o dítě do osmi let věku, si pak zaměstnavatel podle zákona nesmí vynucovat na zaměstnanci služební cestu. „V případě osamělé zaměstnankyně či zaměstnance se věková hranice péče o dítě posouvá do věku 15 let dítěte,“ upozorňuje dále web Právo pro všechny.
Úprava pracovní doby
Na tento požadavek máte nárok, pokud pečujete o dítě mladší 15 let. „Zaměstnavatel je povinen vašemu požadavku vyhovět, pokud tomu nebrání závažné provozní důvody, které mohou být s ohledem na pracovní pozici různé,“ radí opět Právo pro všechny s tím, že v případě, že zaměstnavatel požadavku nevyhoví a nenajde jiné schůdné řešení pro obě strany, je možno se ho domáhat soudně.
Prodloužení rodičovské dovolené a další těhotenství
Rodičovská dovolená může trvat nejdéle tři roky. Prodloužit ji lze pouze po dohodě se zaměstnavatelem, který s tím ovšem nemusí souhlasit. V takovém případě musí zaměstnanec nebo zaměstnankyně nastoupit do práce podle požadavků svého chlebodárce.
Zákon myslí i na situaci, že zaměstnankyně se vrací do práce po uplynutí doby rodičovské dovolené a je opět těhotná. Možností jak situaci řešit je podle webu Aperio.cz několik:
- nastoupit do zaměstnání na dobu do nástupu na další mateřskou dovolenou,
- požádat zaměstnavatele o neplacené pracovní volno, zaměstnavatel ale není povinen žádosti vyhovět,
- je‑li pro to zdravotní důvod a ošetřující lékař tak rozhodne, nastoupit na dočasnou pracovní neschopnost.
O dalším těhotenství je žena povinna svého zaměstnavatele informovat. A to jak v případě, že z rodičovské dovolené plynule přejde na další mateřskou, tak i v případě, že mezi tím stráví nějaký čas v zaměstnání.