Čeští egyptologové objevili v egyptském Abúsíru bohatě zdobenou šachtovou hrobku dosud neznámého hodnostáře Džehutiemhata, který působil jako královský písař. Český výzkum se oblasti pyramidového pole v Abúsíru věnuje již téměř 40 let, uvádí na svém webu egyptologický ústav Univerzity Karlovy. Oblast je podle něj jednou z nejvýznamnějších archeologických lokalit v Egyptě.
„Jde o bohatě zdobenou šachtovou hrobku střední velikosti, jejíž majitel, jistý Džehutiemhat, zastával úřad královského písaře,“ vysvětlil Ladislav Bareš, který koordinuje výzkum abúsírských šachtových hrobek. „Spolu s dalšími objevy z poslední doby, jako je například velká šachtová hrobka generála Vahibremerineita, umožňuje tato nově nalezená hrobka lépe porozumět změnám, které se odehrály v Egyptě i okolních státech v 6.–5. století n. l,“ cituje ho dále Filozofická fakulta Univerzity Karlovy na svém webu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chtěl se jen „zvednout z gauče“, objevil 1 500 let starý poklad. Odborníci z nálezu žasnou
Hrobka v Abúsíru pochází z dob perské invaze do Egypta. Zachovala se z ní pouze hlavní šachta o rozměrech 6,6 na 6,6 metru. Na jejím dně, v hloubce 14 metrů, se skrývá pohřební komora. Ta je zdobena texty a scénami. „Zatímco vstup do nedaleké Menechinekonovy pohřební komory chránili strážci bran 144. kapitoly Knihy mrtvých, v případě Džehutiemhata hrají tuto roli hadi z Textů pyramid,“ popsala ředitelka Českého egyptologického ústavu FF UK a odbornice na staroegyptský jazyk a texty Renata Landgráfová.
Uvnitř pohřební komory pokryté reliéfní výzdobou je umístěn velký kamenný sarkofág, na kterém jsou hieroglyfické nápisy a zobrazení bohů. Všechny nábožensko-magické texty měly zesnulému podle egyptologů zajistit bezproblémový vstup mezi blažené a dobře zaopatřený věčný život na onom světě.
Hrobka byla vykradena
Čeští vědci odkryli hrobku písaře Džehutiemhata téměř prázdnou, protože byla vykradena, podobně jako další hrobky na tomto pohřebišti zřejmě v 5. století našeho letopočtu.
Dochovala se keramika z pohřební výbavy – misky, džbány či pokličky. „Velmi zajímavý je i nález velkého střepu chijské amfory s perfektně vyhlazeným okrajem, protože ho starověcí vykradači nejspíš použili jako lopatku,“ poznamenala Květa Smoláriková, která je v českém týmu odbornicí na keramiku.
Z antropologické analýzy kosterních pozůstatků, kterou provedli přední egyptští odborníci, se podařilo mimo jiné zjistit, že Džehutiemhat zemřel v poměrně raném věku zhruba 25 let a trpěl silnou osteoporózou.
Čeští, dříve českoslovenští, egyptologové působí hlavně v oblasti Abúsíru a severní Sakkáry, kde mají dlouhodobě koncesi. Dlouhá léta patří mezi světovou špičku a podařilo se jim uskutečnit mnoho významných objevů.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Egypt je bezpečná destinace, říká Papež. Teroristický útok ale může nastat kdekoliv, i v Praze
