Ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz
Verdikt nad čtyřmi muži měl být původně vynesen v pátek 7. srpna 2020, ale po masivních explozích v Bejrútu, které v úterý 4. srpna nepřežilo na 220 lidí, byl odložen na úterý 18. srpna.
Šedesátiletý libanonský premiér Rafik Haríri z let 1992–1998 a 2000–2004 byl spolu s 21 dalším lidmi zabit při pumovém atentátu v Bejrútu 14. února 2005. Libanon byl tehdy pod silným vlivem Sýrie, což právě Harírí kritizoval.
Výbuch zasáhl kolonu devíti vozů, ve které byl právě Haríri, a poškodil mnoho okolních budov a aut. Při explozi bylo spolu s Harírim zabito dalších 22 lidí a sto lidí bylo zraněno.
Hned po útoku se objevilo obvinění, že za vraždou je Sýrie nebo její libanonští stoupenci, ze zapojení do atentátu byla též viněna vlivná šíitská prosyrská radikální strana Hizballáh. Po atentátu zůstal v zemi kráter o průměru 12 metrů. Podle následných závěrů vyšetřovatelů šlo o dobře připravenou akci, při níž útočníci bombu obsahující 2,5 tuny vysoce výbušných látek umístili do dodávky. Odpálil ji nejspíš sebevražedný atentátník.
Následně v říjnu 2005 byla zveřejněna zpráva šéfa mezinárodního vyšetřovacího týmu OSN Detleva Mehlise, podle které existovaly „vzájemně provázané důkazy“ o zapojení vysokých syrských a libanonských kruhů do vraždy. V prosinci téhož roku se vláda vyslovila pro zřízení mezinárodního tribunálu s osobami odpovědnými za smrt Harírího.
Šíitští prosyrští ministři z Amalu a Hizballáhu pak pozastavili svou účast ve vládě, bojkot vlády ukončili až v únoru 2006 poté, co premiér Fuád Siniura označil milice Hizballáhu za „hnutí národního odporu“.
Byly vydány čtyři mezinárodní zatykače
Zvláštní tribunál OSN pro Libanon (TSL) byl ustaven v květnu 2007 Radou bezpečnosti OSN, protože libanonští politici ani libanonský soudní systém nebyli schopni pokročit ve vyšetřování. Svou činnost zahájil v roce 2009 se sídlem na okraji Haagu. Českou republiku zde zastupuje Ivana Hrdličková, soudkyně pardubické pobočky Krajského soudu v Hradci Králové, která byla v únoru 2015 zvolena předsedkyní celého tribunálu.
V červnu 2011 předali zástupci TSL libanonskému prokurátorovi obžalovací spis. Tribunál vydal v kauze čtyři mezinárodní zatykače, na Mustafu Badraddína z velení vojenského křídla radikálního šíitského Hizballáhu, Sálima Ajjáše, Asada Sabru a Hasana Anísího.
Hizballáh své zapojení do atentátu znovu popřel a prohlásil, že čtveřici svých podezřelých členů nikdy k soudu do Haagu nevydá. Podle Hizballáhu je TSL výsledkem „izraelsko-amerického spiknutí k jeho zničení“. K podezřelým byl v roce 2012 přiřazen další člen Hizballáhu – Hasan Marhí, který se údajně podílel na přípravě útoku a krytí podílu Hizballáhu. Jiný obviněný Mustafá Badraddín ale zemřel v květnu 2016 pří explozi u letiště v syrské metropoli Damašku.
V lednu 2014 začal před TSL soud se čtyřmi členy hnutí Hizballáh v nepřítomnosti. Prokurátor Norman Farrell ve své řeči konstatoval, že z množství výbušnin použitých při útoku je zřejmé, že útočníci chtěli vyvolat paniku v Bejrútu a celém Libanonu. „Není to tak, že útočníkům nezáleželo na tom, že zabijí spoluobčany. Právě o to jim šlo,“ řekl tehdy. V březnu 2018 navíc uvedli soudci TSL, že bombový útok, při kterém přišel o život Rafík Harírí, byl teroristickým činem.
