Jsme na hranici svých možností. Očkování dětí před Vánoci nezvládneme, říkají lékaři
Česko bude brzy šest měsíců dirigovat Brusel. V čem spočívá předsednictví Rady EU?
Chudoba rodičů zdvojnásobuje riziko, že hluboko do kapsy budou mít i jejich děti
Ed White se stal prvním americkým astronautem, který se vydal na „vesmírnou procházku“. Stalo se tak 3. června 1965. Zdroj: Profimedia.cz
Ed White se stal prvním americkým astronautem, který se vydal na „vesmírnou procházku“. Stalo se tak 3. června 1965. Zdroj: Profimedia.cz
Americký vesmírný program, který po desítky let určovalo soupeření se Sovětským svazem, se od prvního astronauta na oběžné dráze dostal přes státem řízené mise Apollo a raketoplány až ke spolupráci se soukromým sektorem. Nebyla to vůbec snadná cesta.
Spojené státy se k pilotovaným letům do vesmíru poprvé odhodlaly v rámci programu Mercury, jehož cílem bylo dostat člověka na oběžnou dráhu Země. O totéž se ale snažil i Sovětský svaz, který nakonec 12. dubna 1961 vyslal úspěšně do vesmíru Jurije Gagarina. První Američan se do volného prostoru podíval o necelý rok později – to když 20. února 1962 John Glenn obletěl Zemi v lodi Mercury.
Pro tehdy čerstvě zformovanou NASA (Národní úřad pro letectví a vesmír) to byla citelná rána, její hvězdná hodina ale měla teprve přijít. Na úspěšný program Mercury navazoval program Apollo, jehož cílem bylo dosáhnout oběžné dráhy Měsíce. Už to se ovšem na počátku 60. let jevilo jako nadlidský úkol – koneckonců od startu první umělé družice Země – sovětského Sputniku-1 – uplynuly teprve tři roky.
Jenže i to se změnilo, když 25. května 1961 prezident John. F. Kennedy ve svém projevu vyhlásil nesrovnatelně ambicióznější cíl – chtěl dopravit do konce desetiletí bezpečně člověka na Měsíc a zpět. Tím člověkem měl být pochopitelně Američan, což by Sovětům a celému světu definitivně ukázalo sílu americké vědy a průmyslu.
Díky emotivnímu projevu a hlavně s přílivem štědrých finančních prostředků se NASA pustila do nově definovaného programu Apollo. Od roku 1961 nakonec pracovalo na programu přistání na Měsíci asi 400 000 lidí a 12 z nich se na jeho povrch skutečně dostalo. Šlo o extrémně náročnou operaci plnou omylů, improvizací a riskantních manévrů s cílem dostat se na povrch Měsíce dřív, než se to povede sovětským kosmonautům.
K tématu
Během následujících osmi let se uskutečnila série přípravných startů s neustále vylepšovanou nosnou raketou Atlas, díky jejíž síle bylo možné dopravit na oběžnou dráhu Měsíce samotnou loď Apollo. Ta se skládala ze dvou modulů (velitelského a servisního) a připojeného lunárního modulu. Posádka Apolla byla tříčlenná, přičemž na povrch Měsíce měli v lunárním modulu sestoupit dva astronauti.
To se nakonec povedlo 20. července 1969, když v Moři klidu přistáli s lodí Apollo 11 Neil Armstrong a Buzz Aldrin a stali se tak prvními lidmi na Měsíci. Kennedyho závazek se podařilo splnit po pěti pilotovaných startech, přičemž došlo i k tragické události, když v lednu 1967 při nácviku předstartovních úkonů zahynula při požáru v kabině lodi celá tříčlenná posádka. Další vážná nehoda postihla misi Apollo 13, jehož posádce se v dubnu 1970 jen zázrakem podařilo vrátit se v pořádku na Zemi.
Program Apollo vzápětí postihla nemoc úspěšných, ale politicky motivovaných projektů. Americká vláda přesunula svou pozornost i finanční prostředky do války ve Vietnamu a program Apollo byl v prosinci 1972 letem Apollo 17 předčasně ukončen.
Po programu Apollo se NASA soustředila na dlouhodobý pobyt člověka ve vesmíru. První americká stanice na oběžné dráze – Skylab – byla vypuštěna v roce 1973 a umožňovala pobyt tříčlenné posádky. O dva roky později se Skylab na oběžné dráze spojil se sovětskou lodí Sojuz 19, což se dodnes považuje za nejvýznamnější krok k odstranění vzájemné nevraživosti tehdy znepřátelených režimů.
Skylab ale na oběžné dráze dlouho nevydržel. Ještě v roce 1975 ho astronauti definitivně opustili a loď nakonec v červenci 1979 shořela v atmosféře, přičemž trosky dopadly poblíž australského Perthu.
Po opuštění Skylabu se NASA zaměřila na vývoj opakovaně použitelného dopravního prostředku, kterým by se dalo dosáhnout oběžné dráhy Země. Tak se zrodil program Space Shuttle, v rámci kterého byly do roku 1985 postaveno pět raketoplánů – Challenger, Columbia, Discovery, Atlantis a Endeavour.
Raketoplány startovaly z kolmé pozice podobně jako nosné rakety, přistávaly ale jako letadlo. NASA si od programu slibovala zlevnění letů do vesmíru, to se ale tak úplně nestalo. Provoz raketoplánů byl mnohem dražší, než se původně předpokládalo, a měl i své slabiny.
K tématu
Prokázalo se to při dvou neštěstích, kdy nejprve krátce po startu v roce 1986 vybuchl Challenger a poté se v únoru 2003 při návratu nad Texasem rozpadl raketoplán Columbia. V obou případech zahynula celá posádka. V roce 2011 byl program raketoplánů ukončen a zbylé stroje se staly součástí muzejních sbírek.
Raketoplány se skvěle hodily k dopravě a přesnému umístění nákladu na oběžnou dráhu, což se projevilo i při stavbě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), která obíhá ve výšce kolem 400 km nad zemí. Stanici buduje několik zemí a kosmických agentur od roku 1998 a pobývat na ní může současně šest lidí.
Dopravu posádek na stanici zajišťovaly i ruské lodě Sojuz, které po ukončení programu raketoplánů zůstaly jediným dopravním prostředkem schopným americké astronauty k ISS dostat. Ne zcela pohodlná závislost NASA na ruské dopravě měla trvat dlouhých devět let.
Teprve 30. května 2020 se díky úspěšnému startu lodi Crew Dragon postavené soukromou americkou společností SpaceX na objednávku NASA podařilo tuto závislost ukončit. Potvrdila se tak správnost rozhodnutí spojit se po odstavení raketoplánů se soukromými firmami, které vyvinou vlastní nosné rakety i kosmické lodě a americké astronauty dopraví na místo určení.
K tématu
Kromě SpaceX patřící miliardáři Elonu Muskovi s NASA spolupracuje i firma Boeing, která vyvíjí vlastní loď. O tu se pod názvem Orion koneckonců snaží i samotná NASA. Budoucnost pilotovaných letů „Made in America“ tak bude zřejmě v nejbližších letech v propojení státního a soukromého sektoru, kdy NASA vycvičí astronauty, kteří pak použijí loď soukromého dopravce.
A kam se poletí příště? Paradoxně se Američané chtějí znovu dostat na Měsíc a zřejmě zde i vybudovat základnu. Dalším cílem, o němž mluví hlavně Musk, je pak Mars. Politika tak v případě amerického vesmírného programu ustoupila do pozadí, prestiž vesmírných letů a dobývání vesmíru ale zůstala.
Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Koziar Vašáková v pořadu Partie Terezie Tománkové prozradila, že i když vláda v současnosti žádný lockdown neplánuje, baví se o omezení hromadných akcí. Podotkla, že politici svou vakcinační strategií ovlivní, kolik lidí obětují.
Česká reprezentace zabojuje o fotbalové mistrovství světa v Kataru v březnové baráži. Pokud by ve dvoukolovém play-off uspěla, bude se upínat k termínu 21. listopad 2022. Právě v tento den „mundial“ v exotické destinaci začíná. Termín je to pro světový šampionát dosti netradiční, ale vzhledem k vedrům v Perském zálivu je zimní varianta pro hráče komfortnější než tradiční letní.
Primátor Mostu Jana Paparega (ProMOST) se ostře vymezil proti výrokům hejtmana Martina Kuby (ODS) v nedělní Partii na CNN Prima NEWS. Paparega hejtmanovi vzkázal, ať používá hlavu, než začne někoho kritizovat. Politici se ostřelují kvůli vánočním trhům, které v Mostě přejmenovali na farmářské a obešli tak vládní nařízení.
Konec prvního prosincového víkendu bude na většině českého území zatažený. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I když v neděli budou až 4 °C, nejteplejší dny posledního měsíce v roce nás teprve čekají.
Nastupující vláda pod vedením lídra koalice Spolu Petra Fialy (ODS) zruší paragraf vyhlášky, která udává povinné očkování proti covidu lidem nad 60 let. Dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jehož resort vyhlášku připravil, ale redakci CNN Prima NEWS zdůraznil, že dokument vydá podle plánu.
Papež František se v neděli po pěti letech vrátil na řecký ostrov Lesbos. V tamním uprchlickém táboře se setkal s migranty a nabídl jim útěchu. Ve svém projevu opět zkritizoval lhostejnost a sobeckost Evropy, která podle něj „odsuzuje k smrti ty, kteří se ocitli na okraji společnosti“, uvedla agentura AP.
Chvíle intenzivní radosti se ve zlomku okamžiku proměnily v tragédii. Trenér egyptského fotbalového týmu Al Magd slavil vítězný gól v nastavení na konci zápasu tak intenzivně, až ho postihla srdeční zástava. 53letému kouči Adhamu El-Selhadarovi už lékaři nedokázali pomoci.
Nastupující vláda Petra Fialy zruší paragraf chystané vyhlášky, která stanovuje povinné očkování proti covidu pro lidi nad 60 let. V ČT to řekl kandidát na ministra práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pokud profesní organizace budou požadovat, aby v jejich oblasti bylo očkování povinné, Fialova vláda je vyslyší, dodal.
Tým vědců z univerzity v Pensylvánii vytváří žvýkačky s obsahem ACE2, tedy proteinu, na který se váže virus SARS-CoV-2. Experti předpokládají, že lék pro orální použití bude blokovat virovou nálož přítomnou ve slinách a pomůže zabránit nakažení ostatních. Vědci věří, že lék může zmírnit příznaky a průběh nemoci COVID-19.
Herec Miroslav Etzler se stále nachází s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 v nemocnici v České Lípě. Opakovaně lituje toho, že nebyl očkovaný, a z videí a fotografií, které zveřejňuje na Instagramu, je patrné, že sil nemá příliš mnoho. I v nelehkých chvílích si ale najde prostor pro humor.
Spory uvnitř České lékařské komory (ČLK) nabírají na intenzitě. Menší část jejích členů chtěla v sobotu v Lékařském domě uspořádat odbornou diskusi o očkování dětí. Vedení ale konání akce zamítlo. Jako důvod uvedlo špatnou epidemickou situaci. Jednání se tak muselo uskutečnit venku ve sněhu. Organizátoři semináře, kteří si přezdívají Paralelní lékařská komora a jsou podepsaní pod Deklarací lékařů proti nátlaku na očkování, to považují za naschvál. Prezident komory Milan Kubek to odmítá.
Nevinný večer s kamarádkou skončil tragédií. Mladá Francouzka utrpěla zásah elektrickým proudem ve vaně poté, co jí do vody spadl telefon, který si nabíjela v zásuvce. Ačkoli třináctiletá dívka ještě několik dní bojovala v kómatu o život, nepřežila.
Bývalý prezident Václav Klaus si při procházce v Krkonoších zlomil kotník, uvedl deník Blesk. Někdejší hlava státu má mít konzervativní léčbu, ortézu, francouzské hole a klidový režim.
Bez dalších závažných nemocí, 46 a 38 let, těžké plicní postižení. Další „sporťák 48 let“ na mimotělním oběhu. Lékař plzeňské letecké záchranné služby Jiří Chvojka zveřejňuje na sociálních sítích anonymní příběhy lidí, kterým zdraví zničil covid. Dá se předpokládat, že se jedná o lidi, kteří nejsou očkovaní, lékař totiž zároveň vyzývá k vakcinaci.
Mobilní aplikace Tečka, tedy česká verze Covid pasu, nepřestává být ani po měsících vývoje terčem ostré kritiky. Lidé si stěžují, že aplikace zničehonic přestane fungovat nebo jim třeba nejde nahrát druhá osoba.
Za sobotu testy v Česku odhalily 10 967 lidí nakažených koronavirem, zhruba o 1 500 méně než o týden dřív. Nových případů covidu v mezitýdenním srovnání ubylo počtvrté v tomto týdnu. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Partnerka Karlose „Terminátora“ Vémoly Lela Ceterová ve středu porodila malého Rockyho. Jenže nic se neobešlo bez komplikací. Pár dní před nástupem maminky do nemocnice dostali novopečení rodiče covid. Ceterová v sobotu v živém vysílání na Instagramu popsala, že žila ve stresu a beznaději. Domů se vrací v neděli, se svým partnerem ale nemůže spát v jedné místnosti.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
