Islamistické hnutí Tálibán jmenovalo nového prozatímního ministra obrany. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Islamistické hnutí Tálibán jmenovalo prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdula Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě. Informovala o tom agentura Reuters. Tálibán tento měsíc obsadil téměř celý Afghánistán a v posledních dnech začal jmenovat představitele své vlády. Hnutí slíbilo, že vláda bude zahrnovat množství různých stran, zatím ale pouze pokračuje v upevňování moci, podotýkají západní média.
Zákir z většinového etnika Paštunů se narodil v jihoafghánské provincii Hílmand v roce 1973 a studoval na islámské škole v Pákistánu. K Tálibánu se údajně připojil v roce 1997 a v roce 2001 se ve městě Mazáre Šaríf vzdal americkým vojákům, kteří podnikli do Afghánistánu invazi po teroristických útocích na New York a Washington z 11. září. V roce 2007 byl převezen z Guantánama do věznice Púli Čarkí v Kábulu a následující rok se dostal na svobodu.
Sloužíte nevěřícím křižákům, stálo v rozsudku. Tálibánci popravují i příbuzné tlumočníků
Tálibán v Afghánistánu pokračuje v sérii poprav svých odpůrců. Poté, co se ujali vlády nad poničenou zemí sice radikálové slibovali, že se budou chovat umírněněji než v předešlých letech, jejich činy však zatím dokládají opak. Po převzetí moci zavraždili tálibánští bojovníci podle zahraničních pozorovatelů desítky lidí. Mezi mrtvými je mimo jiné i bratr jednoho z tlumočníků či novinář agentury Reuters.
Po propuštění se vrátil na bojiště a postupem času se stal jedním z nejvýznamnějších polních velitelů Tálibánu, který vedl řadu bojových misí proti zahraničním a afghánským vládním jednotkám. Arabská televize Al-Džazíra uvedla, že Zákir velel oddílu Tálibánu, který tento měsíc vstoupil do afghánského prezidentského paláce poté, co padla afghánská vláda vedená prezidentem Ašrafem Ghaním.
V Kábulu se snaží vrátit k normálu
Život v Kábulu se vrací k normálu jen pomalu. Zpravodajský web BBC News napsal, že ve středu se v afghánském hlavním městě poprvé od obsazení metropole Tálibánem 15. srpna otevřely banky. Obsluhovat klienty začala například Kabul Bank, lidé ale mají stále problém dostat se ke svým úsporám, protože banky nemají dostatek hotovosti a neumožňují výběr většího množství peněz. Podle fotografií zveřejněných na sociálních sítích se ve středu před bankami tvořily dlouhé fronty.
Afghánci se rovněž potýkají se zvyšováním cen benzinu a základních potravin, včetně mouky a rýže, píše list The Washington Post. Afghánistán patří k nejchudším zemím světa a byl doposud značně závislý na zahraniční pomoci. Tato pomoc je po nástupu Tálibánu ohrožena. Světová banka v úterý oznámila, že pozastavila vyplácení peněz na své operace v Afghánistánu. Afghánistán nebude moci čerpat ani ze zdrojů Mezinárodního měnového fondu (MMF), který zmražení financí pro zemi oznámil už minulý týden.
