reklama

Vězení, z něhož nebylo úniku. Slavný Alcatraz už je desítky let mimo provoz

Vězení pro problémové vězně, z něhož se nedá utéct. Alcatraz poblíž San Franciska patří mezi nejznámější na světě, přestože je uzavřen už desítky let. Z celého světa se tam sjíždějí turisté, aby si cely a zařízení této věznice mohli prohlédnout.

reklama

Ostrov Alcatraz objevil slavný španělský námořní důstojník Juan Manuel de Ayala v roce 1775. Pojmenoval ho „La Isla de los Alcatraces“, což znamená Ostrov terejů. Na Alcatrazu byla nejprve postavena vojenská pevnost. V roce 1907 se stal oficiálně americkým vojenským vězením a začaly stavební práce na jeho rozšiřování.

Nejvíce se ve věznici nacházelo celkem 302 vězňů, nejméně 222. Průměrná délka jejich trestu byla přibližně osm let. V Alcatrazu nebyly vykonávány tresty smrti. Vězni odsouzení k absolutnímu trestu byli popravováni v plynové komoře ve vězení San Quentin.

Kdo byl zavřen do Alcatrazu, musel dodržovat přísná pravidla. Vězni se každý den třináctkrát sčítali. V 6:45 vstávali, o 15 minut později se přesunuli na snídani. Když dojedli, museli srovnat příbory a dát ruce podél těla. V 11:40 čekal vězně oběd a následně doba odpočinku. V 16:15 byla jejich práce zastavena a o půl hodiny později se vrátili do svých cel, kde zůstali do následujícího rána. Světla se zhasínala ve 21:30. Vězňům byly jednou měsíčně povoleny návštěvy.

Zajímavé je také ubytování strážných z věznice. V jednu dobu na Alcatrazu žilo asi 300 civilistů, mezi nimiž byly i ženy a děti. Dozorci společně se svými rodinami mohli bydlet přímo na ostrově. Měli k dispozici například bowling nebo malý obchod se smíšeným zbožím.

Kvůli rostoucím nákladům, zastaralému vybavení a vzdálenému umístění věznice se 21. března 1963 Alcatraz oficiálně uzavřel. V roce 1986 byl ostrov prohlášen národní kulturní památkou, za kterou se sjíždějí turisté z celého světa, aby toto zajímavé historické místo navštívili.

Byl tam zavřen i Al Capone

Alcatraz proslul jako vězení, ze kterého se nedá utéct. Většina vězňů, kteří sem byli posláni odpykat si svůj trest, byla problémová. Ve třicátých letech zde nějaký čas strávili například legendární mafián Al Capone nebo George „Kulomet“ Kelly, jeden z nejslavnějších gangsterů z doby prohibice.

Podle záznamů bylo do různých pokusů o útěk celkem zapojeno 36 vězňů. Dvěma z nich se dokonce skutečně podařilo z ostrova dostat, nicméně je rychle dopadli. Sedm trestanců bylo zastřeleno při pokusu o útěk, dva se utopili. Dalších pět je nezvěstných. Jejich těla se nenašla, ale předpokládá se, že se také utopili.

Nejznámější útěk z Alcatrazu se odehrál v roce 1962, kdy se rozhodli utéct vězni Frank Morris a bratři John a Clarence Anglinovi. Na akci se připravovali několik měsíců. Tunel ze svých cel vyhloubili pomocí naostřených lžic. Do postelí umístili realisticky vypadající figuríny, aby se na jejich nepřítomnost přišlo co nejpozději. 11. června 1962 se rozhodli, že svůj plán vykonají. Z ostrova se měli dostat pomocí provizorního člunu vyrobeného z pláštěnek.

Když se na útěk přišlo, začalo velké policejní vyšetřování. Ačkoliv se těla nikdy nenašla, předpokládalo se, že se vězni utopili.

Přežili uprchlí vězni?

V roce 2013 ale policie v San Francisku obdržela dopis, jehož autor tvrdil, že je uprchlý John Anglin. „Jmenuji se John Anglin. Utekl jsem z Alcatrazu v červnu 1962. Ano, tu noc jsme to všichni zvládli, i když to bylo velmi těžké,“ stálo podle webu BBC v dopise.

Podle autora Morris zemřel v roce 2005 a jeho bratr Clarence o tři roky později. „Pokud mi v televizi slíbíte, že půjdu do vězení maximálně na jeden rok, napíšu vám, abyste přesně věděli, kde jsem. Je mi 83 let, jsem ve špatné kondici. Mám rakovinu,“ dodal.

Když bylo psaní posláno na expertizu, pravost jeho pisatele se nepodařilo ani potvrdit, ani vyvrátit.

Příběhem Morrise a bratrů Anglinových se v roce 1979 inspiroval film Útěk z Alcatrazu, kde si hlavní roli zahrál Clint Eastwood.

Tagy:

Tálibán obsadil velká města. Západnímu Afghánistánu hrozí dobytí radikály

Situace v Afghánistánu se po stažení drtivé většiny aliančních vojsk stále zhoršuje. Radikální islamisté z hnutí Tálibán se už neomezují na obsazování venkova a útočí i na velká města, kam se skryly desítky tisíc uprchlíků. Většina z nich se proto nyní snaží utéct do sousedních států, celou řadu hraničních přechodů už ale ovládá Tálibán. V zemi tak hrozí vážná humanitární krize.

Vakcíny proti covidu jako dobrý byznys. Pfizer a Moderna je zdražily až o čtvrtinu

Farmaceutické společnosti Pfizer a Moderna v posledních smlouvách s EU navýšily ceny za vakcíny proti COVID-19. V případě Pfizeru je cenovka vyšší zhruba o čtvrtinu, Moderna je dražší asi o deset procent. Napsal to v neděli web Financial Times (FT), který získal k částem dohody přístup a podle nějž si firmy vyjednaly zvýšení cen kvůli obavám ohledně vedlejších účinků jiných očkovacích látek a diskusím o nutnosti dalších dávek pro již plně naočkované lidi. Pfizer a Moderna obsah svých smluv nekomentují.

V armádě umíralo za socialismu i 200 vojáků ročně. V tanku, ale také vlastní rukou

Téměř každý, kdo sloužil v komunistické Československé lidové armádě, se nějakým způsobem dotkl smrti. Před listopadem 1989 umíralo 150 až 200 vojáků základní vojenské služby ročně, v šedesátých letech ještě více. Historikové tuhle temnou kapitolu armády teprve odkrývají. „Kamarád na letišti v Čáslavi si vzal život, protože ho nepustili za snoubenkou,“ vypráví Štefan Rejda, v armádě sloužil v letech 1976 a 1978. Další pamětníci vzpomínají na vojáky utopené v tancích nebo omylem zastřelené.

KOMENTÁŘ: Proč se ČSSD nedostane do Sněmovny a ODS neporazí Babiše

Je léto, politika nikoho stejně nezajímá, řekli si zřejmě šéfové některých partají a odjeli na dovolenou. Není o nich vidu ani slechu. A co dělá premiér Andrej Babiš? Otvírá D1, jezdí do krajů. Navíc ohlásil, že letos zůstane v úřadu i o vládních prázdninách. A potom se opozice diví a fňuká, že nemá v médiích dostatek prostoru a ANO stále kraluje předvolebním průzkumům.

Češi na olympiádě: Věřím, že medaili přivezu, říká zápasník Omarov. V Tokiu si plní sen

Český zápasník Artur Omarov si v pondělí 2. srpna splní sen premiérovým olympijským startem v kariéře. Díky úspěchu v podobě finálové účasti ve světové kvalifikaci v Sofii v řecko-římském stylu kategorie do 97 kilogramů se ve dvaatřiceti letech prodral mezi šestnáctku vyvolených. Rodák z Dagestánu je přesvědčený, že na medaili může dosáhnout kdokoliv ze startovního pole.

reklama

Domácí zpravodajství

reklama