reklama

Hitler v Praze a Brně aneb Jak vůdce nacistů dohlédl od šunky a piva na vznik protektorátu

Německá okupace začala brzy zrána 15. března 1939. A večer už Adolf Hitler pojídal šunku na Pražském hradě, tamtéž pak 16. března vyhlásil protektorát a 17. března vyrazil do Brna. Dramatické okamžiky rozhodující o dalším osudu českého národa se ale prolínaly i s bizarnostmi. „Na Pražském hradě připravili pro Hitlera večeři. Důstojníci říšské branné moci, kteří na Hrad dorazili před Hitlerem, si ale mysleli, že je recepce určena jim, a během několika minut všechno snědli,“ zjistil přední český znalec protektorátu Jan B. Uhlíř.

reklama

Ve středu 15. března ve 3 hodiny a 55 minut ráno podepsal československý prezident Emil Hácha v Berlíně protokol, jímž „vložil osud českého národa a země s plnou důvěrou do rukou Vůdce Německé říše“. Záhy poté vydal ministr obrany generál Syrový rozkaz, aby armáda nekladla odpor a v šest ráno vyrazily nacistické jednotky na Prahu, kam dojely před osmou.

Udavač nad půllitrem z Břevnova

„Zachovejte klid a vyčkejte dalších zpráv,“ opakoval hlasatel česko-slovenského rozhlasu. „Jděte po své práci. V práci je naše síla. Nezdržujte děti doma. Děti patří do školy! Dnes více než kdykoli jindy!“ Učebnice dějepisu popisují náladu v okupované Praze jako demonstraci tichého vzdoru: Češi vojákům hrozili zaťatými pěstmi, jiní plakali. Podstatný díl Pražanů se však řídil výzvami rádia a „šel po své práci“, našli se však i udavači.

„Hned odpoledne 15. března jeden hospodský z pražského Břevnova udal druhého, že německým vojákům nalévá pivo pod míru,“ vypráví historik Jan B. Uhlíř o dokumentu, který nalezl během svého dlouholetého pátraní nad dějinami Protektorátu Čechy a Morava.

Nacisté 15. března berlínský rychlík s Emilem Háchou úmyslně zpozdili, první musel být v Praze jejich vůdce Hitler. „Na trati byl vlak opožděný téměř o tři hodiny,“ uvedla ČTK. Na pražské Wilsonovo nádraží Hácha dojel až v půl osmé večer. Němci prezidenta zdržovali, jak jen mohli. Třeba obřadným loučením. „Kancléř Adolf Hitler poslal presidentově dceři kytici nádherných žlutých růží, ozdobenou rudými stuhami s výsostným znakem Německé říše a svou vlastní vizitkou. Německý státní ministr Meissner pak přidal na cestu velkou bonboniéru,“ informovala ČTK.

Hitler mezitím vyrazil z Berlína do Sudet, ve tři odpoledne byl v České Lípě. „Ulice byly několik hodin předem naplněny hustými zástupy lidu, který přes prudkou vánici vytrval, aby Vůdce pozdravil,“ psala pražská Národní politika. V 16:45 nastoupil Hitler do přistaveného automobilu. Kolona, v níž mimo jiné cestoval i šéf SS Heinrich Himmler, přijela na Pražský hrad v 19:15. Vůdce demonstroval sounáležitost s vojskem tím, že po celou cestu stál v otevřeném voze a zdravil jej vztyčenou paží.

Jak svému vůdci snědli večeři

Hitler i Hácha pak paradoxně strávili noc pod jednou střechou, byť každý v jiném křídle Pražského hradu. „Pobavila mě tato příhoda,“ přiznává historik Uhlíř. I osudové okamžiky v dějinách totiž mají komické okamžiky. „Na Hradě připravili pro říšského kancléře improvizovanou, ale bohatou večeři skládající se z obložených chlebů, několika druhů nápojů, šunky, sýrů, ovoce a jiných pochutin. Důstojníci jednotek říšské branné moci, kteří na Hrad dorazili před Hitlerem, si ale mysleli, že je recepce určena jim, a během několika minut všechno snědli. Večeře tak musela být připravena znova a stůl zůstal až do Hitlerova příjezdu pro jistotu pod dozorem,“ vypráví Uhlíř.

Traduje se, že ačkoli německý diktátor Adolf Hitler nejedl maso a nepil alkohol, okupaci Čech a Moravy oslavil na Hradčanech velkým plátkem pražské šunky, kterou zapil vychlazeným plzeňským pivem. Vítězství tedy bylo završeno lačným spořádáním národních lahůdek

Ve čtvrtek 16. března nacistický vůdce vyhlásil Protektorát Čechy a Morava a z oken pozdravil pražské Němce. V poledne se na Hradě setkal s novým primátorem Otakarem Klapkou. Praha Vůdce okouzlila, později vyšla i poštovní známka zobrazující Hitlera zasněně hledícího na malostranské střechy a ke kupoli svatomikulášského chrámu.

„Věřím, že město Praha rozkvete,“ slíbil Hitler primátorovi. Ve 14:30 pozval k audienci prezidenta Emila Háchu. „U kancléře, který byl oděn ve světlehnědou uniformu oddílů SA a který svému hostu přišel vstříc na práh komnaty, setrval pan president téměř půl hodiny,“ informovala ČTK.

V pátek 17. března vyrazil Hitler do Brna a Lidové noviny označily návštěvu za velký svátek pro celé město. „Vzhledem k početnosti brněnské německé menšiny se Adolf Hitler choval v Brně zcela jinak než v Praze. Tam si dovolil nechat se oslavovat stejně jako v Sudetech. Navštívil radnici, zapsal se do pamětní knihy, přijal zdravici představitelů města. V Praze se v podstatě zdržoval pouze na Pražském hradě. Pražský primátor ho na rozdíl od brněnského nevítal s květinami, ani se to od něho neočekávalo,“ porovnává historik Uhlíř vůdcovu návštěvu Prahy a Brna.

Hitler se podle odborníka na protektorát „rád koupal v přízni davu“, utvrzovalo ho to v pocitu výjimečnosti. Do Prahy jel především proto, aby symbolickým gestem vyhlášení protektorátu osobně připoutal Čechy a Moravu, tedy „staré říšské země“, ke svazku Říše. „Hitler tehdy dokonce konstatoval, že od této chvíle se stal největším Němcem všech dob. V této souvislosti bychom asi neměli zapomínat, že se Hitler narodil v Rakousku-Uhersku, po rozpadu mocnářství byl rakouským státním občanem a občanství německé získal až po několika neúspěšných pokusech v roce 1932,“ upozorňuje Uhlíř.

Český obdiv štíhlých esesáků

Český tisk se po 15. březnu začal téměř předhánět v proněmecké loajalitě a třeba Moravskoslezský deník takto blahořečil německé vojáky: „Obdivujeme ty skvělé hochy urostlých postav a korektního vystupování.“ V článku nazvaném Zájem o německé vojáky zase redaktor Lidových novin užasle líčil uniformy lyžařského stylu, v nichž se po Praze procházeli němečtí tankisté. I nacistické písničky, které šíří politruci z jednotky Propagationstruppe.

Předpokládaný počet obětí nacistické okupace v českých zemích se v průběhu poválečných dějin různě měnil. Nyní se historická obec nejvíce přiklání k údajům ze studie Nacistická perzekuce obyvatel českých zemí z roku 2006. Ta uvádí přes 8 tisíc popravených občanů z území protektorátu, asi 20 tisíc zemřelých v koncentračních táborech, 73 tisíc mrtvých v rámci holocaustu (ze 118 300 protektorátních Židů), 6 tisíc romských obětí, 8 tisíc padlých v květnovém povstání roku 1945 a další méně početné skupiny obětí. Celkově asi 120 tisíc osob. Pokud by se však k tomuto číslu přidaly i mrtví z řad armády (na Západě i Východě) a statistika se rozšířila na celé Československo v předválečných hranicích, šlo by až o 360 tisíc obětí. Největší skupinu by tvořili Židé z protektorátu, Sudet, Slovenska a Podkarpatské Rusi – 270 tisíc zavražděných. Připočteme-li k tomuto výčtu ve válce padlé sudetské Němce, dostáváme se na číslo převyšující 600 tisíc.

Zalíbení našli čeští novináři také ve „štíhlých a vysokých postavách členů SS“ (autorem jejich stejnokrojů nebyl nikdo jiný než Hugo Boss), uznale líčili německý polní guláš i řadové vojáky: „Velká většina vojáků má světlé vlasy a zdravé, kulaté obličeje.“ Okupace začala gulášem a naparováním vojáků v parádních uniformách, skončila však děsivým účtem. Nacistický teror si mezi protektorátními občany vyžádal přes 120 tisíc obětí.

Historik Jan B. Uhlíř našel v archivech tisíce nepublikovaných fotografií z éry protektorátu a postupně je zveřejňuje v novém knižním počinu Ottova nakladatelství. Zatím vydal první svazek dvojdílného projektu s názvem Protektorát Čechy a Morava: 1939–⁠1942, Srdce Třetí říše. „Je smutné, že historikové nechávali tyto snímky tak dlouho bez povšimnutí,“ přemítá.

„Stále nám chybí zásadní dílo o protektorátu. Žádná česká vědecká instituce se tomuto klíčovému období nevěnuje programově,“ lituje Uhlíř, který svůj knižní projekt pojal jako reakci na současný neuspokojivý stav výzkumu dějin této éry. Redakci CNN Prima NEWS také u příležitosti 82. výročí okupace a vzniku Protektorátu Čechy a Morava nabídl sérii málo známých či zcela zapomenutých snímků z prvního dne okupace. A to z různých končin právě okupované republiky. Z Prahy, Českých Budějovic, Brna, Plzně, Kolína, Mladé Boleslavi či Turnova.

Historik Jan B. Uhlíř nad těmito snímky také přemítá o emocích, které okupace vyvolala mezi občany právě zabíraného Československa: „Českoslovenští Němci nadšeně vítali krajany, Češi svírali pěsti a plakali a Židé uvažovali o úprku ze země. Poslední, čtvrtá, kategorie rovnou páchala sebevraždu. Myslím tím německé antinacistické emigranty, kteří ztratili víru v možnost slušné existence kdekoli v kontinentální Evropě.“

Tagy:

Hlavní zprávy

Reportér, kterého na kole srazil autobus, chybu neudělal, míní dopravní expert
Doprava

Reportér, kterého na kole srazil autobus, chybu neudělal, míní dopravní expert

Ta reportáž vzbudila obrovské emoce. Reportér CNN Prima NEWS v ní na kole demonstroval vládou schválený 1,5metrový rozestup, který budou muset řidiči při předjíždění cyklistů dodržovat – zákon má vejít v platnost v lednu. Přímo během experimentu reportéra srazil autobus. Na sociálních sítích pak čelil kritice. Lidé často napadali jeho odstup od okraje vozovky. Dopravní expert ale uvedl, že byl v pořádku.

Věda je za otloukánka, kritizuje vládu ekonom. Podpora často roste pomaleji než inflace

Podpora vědy a výzkumu by měla být jednou ze zásadních priorit českého národního zájmu. Mluví o ní ekonomové a řada politických stran včetně vládního hnutí ANO ji zařazuje do svého programu. Premiér Andrej Babiš by chtěl do roku 2025, aby výdaje na vědu tvořily 2,5 % HDP. Skládání rozpočtů, které má hnutí ANO již sedmým rokem na starosti, v minulosti podpoře vědy ale příliš nepřálo – vědci si museli podle ekonoma Štěpána Křečka peníze od vlády tvrdě vybojovat.

Sledujte ŽIVĚ Partii s Maláčovou a Pekarovou Adamovou: Jak by řešily státní rozpočet?

Na co máme peníze a na co už ne? Tím se v první části pořadu Partie Terezie Tománkové budou zabývat ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD Jana Maláčová, předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Ve druhé polovině můžete sledovat velkou politickou diskusi například se zástupci hnutí ANO, Pirátů nebo komunistů. Nenechte si ujít nedělní Partii od 11 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Kvalita vajíček s věkem klesá. Stále více žen si je nechává pro jistotu zamrazit

Stovky žen si nechávají každoročně zamrazit svá vajíčka na klinikách asistované reprodukce. Důvody jsou různé. Některé si tak chtějí „pojistit“ mateřství, které odkládají, jiné podstupují zákrok kvůli zdravotním potížím, například z důvodu léčby rakoviny. Co všechno musí žena, která si chce nechat zamrazit svá vajíčka, podstoupit a jaké jsou šance na otěhotnění? Na to se CNN Prima NEWS zeptala odborníka na asistovanou reprodukci Štěpána Machače.

Byl v izraelském komandu, nyní Česku pomáhá bojovat s terorismem. Kdo je Dani Jatom?

Šéfoval izraelskému Mosadu, zastával několik politických funkcí a byl také součástí elitního úderného komanda, které zachránilo rukojmí před únosci. Nyní se Dani Jatom rozhodl zapojit do aktivit nedávno zprovozněného českého Centra pro výzkum terorismu (CTV). V čele poradního orgánu bude na základě bohatých zkušeností pomáhat ČR v boji proti vnějším i vnitřním hrozbám.

Lžou a hledají únikové dveře. Ani to nejsou horolezci, pálí do Čechů šéf záchranné mise

Příběh dvou českých horolezců Jakuba Vlčka a Petra Macka – kteří zdolali pákistánskou horu Rakapoši, ale při sestupu se dostali do problémů a musel pro ně přiletěl armádní vrtulník – nabírá na síle. Velitel záchranné mise Karim Šáh Nizarí pro web Hlídací pes uvádí, že Češi do médií neříkají celou pravdu, ostře je kritizuje a zbavuje titulu horolezci.

Dovolená na lyžích skončila tragicky. Po pádu došlo u Nikol k poranění mozku

Úrazy mozku patří mezi ty nejzávažnější. Léčba bývá dlouhodobá a s nejistými výsledky. Osmnáctileté Nikol se změnil život na dovolené na lyžích. Přestože byla zdatná lyžařka, ošklivý pád způsobil rozsáhlé poškození mozku. Přestože lékaři byli velmi skeptičtí, Nikol svůj boj nevzdala. Musela však podstoupit několik operací a následovaly měsíce rehabilitací. Nikolin příběh vypráví pro CNN Prima NEWS rodiče Dáša a Josef.

reklama

Domácí zpravodajství

Jurečka ze svého výroku o sňatcích homosexuálů couvá. U kolegů tvrdě narazil

Lidovecký předseda Marian Jurečka rozvířil mediální vody svým výrokem, že by si neuměl představit účast KDU-ČSL v nové vládě, pokud by kabinet odsouhlasil manželství pro všechny. Ostatní lídři koalice Spolu poukazují na to, že otázka manželství pro všechny musí zůstat na rozhodnutí jednotlivých poslanců, a zdůrazňují, že jsou letošní volby především o jiných tématech. Sám Jurečka ze svého výroku couvá.

Vím, myslíš to dobře, ty trdlo. Ale Volný tě zneužívá, vzkázal Novotný Csákové

Starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS) napsal zpěvačce Iloně Csákové třístránkový dopis. V něm ji varuje před její spolupráci se stranou Volný blok, za kterou kandiduje v říjnových volbách do Poslanecké sněmovny jako lídryně Jihomoravského kraje. „Posílám ti místo veřejného výsměchu hodně štěstí. V té bramboračce, co sis vytvořila v hlavě, ho budeš potřebovat,“ vzkázal Novotný.

Horká fáze předvolebního vysílání: CNN Prima NEWS uvádí nové pořady i superdebaty s diváky

CNN Prima NEWS startuje horkou fázi předvolebního vysílání a uvádí celou řadu nových pořadů a formátů, jejichž společným tématem jsou blížící se volby do Poslanecké sněmovny. Od 30. srpna nabízí každý všední den speciální volební blok, dále mimořádná vydání pořadu 360° s diváky ve studiu, dvě superdebaty s lídry stran a v neposlední řadě moderní volební studio v den voleb samotných.

reklama