Vídeň uvažuje o vstupu do NATO. Rusko má právo to zarazit, tvrdí rakouská exministryně
Rakousko začíná pomalu pokukovat po členství v Severoatlantické alianci (NATO). Vyplývá to ze slov tamní ministryně zahraničí Beaty Meinlové-Reisingerové v rozhovoru pro německý deník Die Welt. Ta prohlásila, že ačkoliv většina Rakušanů dle odhadů v NATO zatím být nechce, je nutné o členství uvažovat. Na její slova zareagovala jedna z jejích předchůdkyň – Karin Kneisslová. Politička, která se nedávno přestěhovala do Ruska, tvrdí, že Moskva „má právo zabránit Rakousku vstoupit do NATO“.
Rakušané patří mezi několik málo členů Evropské unie, kteří nejsou členy NATO. O změnu tohoto stavu by se podle svých slov ráda pokusila současná šéfka diplomacie našich jižních sousedů.
ČTĚTE TAKÉ: ANALÝZA: Zkrácená lhůta pro Putina? Trump dal Ukrajině jiskru naděje, hrozí ale velké zklamání
„Samotná neutralita nás neochrání. Rakousko proti dopadům zvyšujících se nejistot okolo světové bezpečnostní situace a čím dál agresivnějšího Ruska ochrání investice do naší obrany, ale také partnerství,“ zmínila Meinlová-Reisingerová v rozhovoru pro Die Welt.
Čtěte také
Dodala, že ačkoliv v Rakousku nepanuje všeobecné přesvědčení o nutnosti vstoupit do NATO, je na místě o členství vést debatu. „Není to tak, že bych chtěla skočit do náruče NATO. Ale nemůžeme jen tak sedět a říkat si: ‚Když nikomu neublížíme, tak nikdo neublíží nám.’ Bylo by to naivní a svět se změnil,“ pokračovala ve vysvětlování rakouská ministryně zahraničí.
Kromě toho ještě doplnila, že už nyní se rakouští vojáci podílejí na mírových misích pod hlavičkou Evropské unie. „Rakouská neutralita se už od připojení k EU v roce 1995 razantně změnila,“ řekla dále Meinlová-Reisingerová.
V rozhovoru pro německé médium rovněž prohlásila, že nehledě na jisté úspěchy Ruska v posledních týdnech války, není na Ukrajině nic rozhodnuté. „Nejsem si jistá, že by měli momentum. Rusko má obrovské ztráty,“ řekla ministryně.
Na poznámku novináře Weltu, že vládce Kremlu Vladimir Putin „se o tyto ztráty zjevně vůbec nestará“, Meinlová-Reisingerová odpověděla: „V jistou chvíli se v Rusku začnou hromadit rakve. K tomu si přidejte hrozivou ekonomickou situaci. Pro Kreml je čím dál těžší pokračovat ve válce. Putinovi dochází čas a proto válku vede s tak brutální intenzitou,“ uvedla ministryně.
Redakce CNN Prima NEWS požádala rakouskou diplomacii o dodatečné vyjádření.
Exministryně: Rusko má právo veta
Na slova současné ministryně zahraničí Rakouska reagovala jedna z jejích předchůdkyň Karin Kneisslová. „I kdyby byla v rakouském parlamentu dvoutřetinová většina, nemůže zrušit neutralitu a jednoduše říct: ‚Připojujeme se k NATO’,“ cituje Kneisslovou ruská tisková agentura ovládaná Kremlem TASS.
Čtěte také
„Jasně. Francie, Velká Británie i Spojené státy by skoro jistě šťastně řekly: ‚Vítejte Rakousko, připojte se k NATO’. Ale Rusko, jakožto právní nástupce Sovětského svazu, by tento postup, dle mého názoru, mohlo vetovat,“ pokračovala exministryně. Přednesla také historický exkurz a připomněla, že Rakousko bylo po 2. světové válce okupováno Sověty a západními vítěznými mocnostmi. Neutralita Rakouska byla podle jejích slov navíc nápadem SSSR.
Kneisslová už od roku 2023, čili v době probíhající ruské invaze na Ukrajinu, žije v Rusku a působí na petrohradské univerzitě. Mimo to před lety proslula tím, že na svoji svatbu v Rakousku pozvala ruského autoritářského vládce Vladimira Putina, se kterým pak tančila, což popsala třeba britská stanice BBC.
Rakouská nechuť k NATO
Mezi Rakušany ovšem zřejmě navzdory probíhající válce převládá myšlenka zůstat neutrální. Vyplývá to z nejčerstvějšího průzkumu od Rakouské společnosti pro evropskou politiku z roku 2023. Podle tehdejšího měření bylo pro vstup do NATO jen 21 procent respondentů, zatímco rovných 60 procent bylo proti.
K tématu v loňském rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil tehdejší šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg relativně krátce poté, co do NATO vstoupilo Švédsko s Finskem. „Co se týče neutrality, tak nelze porovnávat Rakousko například právě s Finskem nebo Švédskem. Máme zcela odlišnou historii a geografii,“ sdělil redakci Schallenberg.
„Na druhou stranu vojenská neutralita Rakousku nikdy nebránila být na mezinárodní scéně mimořádně aktivní. V rámci Evropské unie jsme velmi solidární. Je totiž rozdíl mezi EU a NATO,“ dodal tehdejší rakouský ministr zahraničí.
Jeho nástupkyně ve funkci Meinlová-Reisingerová představuje na rakouské politické scéně spíše ojedinělý hlas. Vedle své vládní funkce šéfuje liberální a proevropské straně NEOS, která sice podporuje větší integraci Rakouska do Evropy i do NATO, ale v posledních volbách získala jen lehce přes devět procent. V nové vládě vedené kancléřem Christianem Stockerem je NEOS nejslabším partnerem.
PODÍVEJTE SE: Trump dal ultimátum Putinovi: Hrozí cly a opatřeními, pokud neučiní kroky k ukončení války
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
