
Rakouské vojenské vozidlo v akci. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Rakouská armáda ve Vídni Zdroj: čtk/profimedia.cz

Rakouská armáda ve Vídni Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz

Armády členských států NATO by měly získat v příštích letech finance navíc díky vyšším výdajům na obranu. Zdroj: čtk/profimedia.cz
Rakousko začíná pomalu pokukovat po členství v Severoatlantické alianci (NATO). Vyplývá to ze slov tamní ministryně zahraničí Beaty Meinlové-Reisingerové v rozhovoru pro německý deník Die Welt. Ta prohlásila, že ačkoliv většina Rakušanů dle odhadů v NATO zatím být nechce, je nutné o členství uvažovat. Na její slova zareagovala jedna z jejích předchůdkyň – Karin Kneisslová. Politička, která se nedávno přestěhovala do Ruska, tvrdí, že Moskva „má právo zabránit Rakousku vstoupit do NATO“.
Rakušané patří mezi několik málo členů Evropské unie, kteří nejsou členy NATO. O změnu tohoto stavu by se podle svých slov ráda pokusila současná šéfka diplomacie našich jižních sousedů.
ČTĚTE TAKÉ: ANALÝZA: Zkrácená lhůta pro Putina? Trump dal Ukrajině jiskru naděje, hrozí ale velké zklamání
„Samotná neutralita nás neochrání. Rakousko proti dopadům zvyšujících se nejistot okolo světové bezpečnostní situace a čím dál agresivnějšího Ruska ochrání investice do naší obrany, ale také partnerství,“ zmínila Meinlová-Reisingerová v rozhovoru pro Die Welt.
Dodala, že ačkoliv v Rakousku nepanuje všeobecné přesvědčení o nutnosti vstoupit do NATO, je na místě o členství vést debatu. „Není to tak, že bych chtěla skočit do náruče NATO. Ale nemůžeme jen tak sedět a říkat si: ‚Když nikomu neublížíme, tak nikdo neublíží nám.’ Bylo by to naivní a svět se změnil,“ pokračovala ve vysvětlování rakouská ministryně zahraničí.
Kromě toho ještě doplnila, že už nyní se rakouští vojáci podílejí na mírových misích pod hlavičkou Evropské unie. „Rakouská neutralita se už od připojení k EU v roce 1995 razantně změnila,“ řekla dále Meinlová-Reisingerová.
V rozhovoru pro německé médium rovněž prohlásila, že nehledě na jisté úspěchy Ruska v posledních týdnech války, není na Ukrajině nic rozhodnuté. „Nejsem si jistá, že by měli momentum. Rusko má obrovské ztráty,“ řekla ministryně.
Na poznámku novináře Weltu, že vládce Kremlu Vladimir Putin „se o tyto ztráty zjevně vůbec nestará“, Meinlová-Reisingerová odpověděla: „V jistou chvíli se v Rusku začnou hromadit rakve. K tomu si přidejte hrozivou ekonomickou situaci. Pro Kreml je čím dál těžší pokračovat ve válce. Putinovi dochází čas a proto válku vede s tak brutální intenzitou,“ uvedla ministryně.
Redakce CNN Prima NEWS požádala rakouskou diplomacii o dodatečné vyjádření.
Exministryně: Rusko má právo veta
Na slova současné ministryně zahraničí Rakouska reagovala jedna z jejích předchůdkyň Karin Kneisslová. „I kdyby byla v rakouském parlamentu dvoutřetinová většina, nemůže zrušit neutralitu a jednoduše říct: ‚Připojujeme se k NATO’,“ cituje Kneisslovou ruská tisková agentura ovládaná Kremlem TASS.
„Jasně. Francie, Velká Británie i Spojené státy by skoro jistě šťastně řekly: ‚Vítejte Rakousko, připojte se k NATO’. Ale Rusko, jakožto právní nástupce Sovětského svazu, by tento postup, dle mého názoru, mohlo vetovat,“ pokračovala exministryně. Přednesla také historický exkurz a připomněla, že Rakousko bylo po 2. světové válce okupováno Sověty a západními vítěznými mocnostmi. Neutralita Rakouska byla podle jejích slov navíc nápadem SSSR.
Kneisslová už od roku 2023, čili v době probíhající ruské invaze na Ukrajinu, žije v Rusku a působí na petrohradské univerzitě. Mimo to před lety proslula tím, že na svoji svatbu v Rakousku pozvala ruského autoritářského vládce Vladimira Putina, se kterým pak tančila, což popsala třeba britská stanice BBC.
Rakouská nechuť k NATO
Mezi Rakušany ovšem zřejmě navzdory probíhající válce převládá myšlenka zůstat neutrální. Vyplývá to z nejčerstvějšího průzkumu od Rakouské společnosti pro evropskou politiku z roku 2023. Podle tehdejšího měření bylo pro vstup do NATO jen 21 procent respondentů, zatímco rovných 60 procent bylo proti.

Hasiči v Charkově bojují s mohutným požárem po ruském útoku Zdroj: AP

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP

Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP

Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP

Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Poškozené auto na místě ruského útoku v ukrajinském Charkově, středa 20. března 2024. Zdroj: AP

Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP

Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP

ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP

Příbuzný v Kyjevě truchlí nad rakví s ostatky 28letého Nodara Nasirova, dobrovolníka gruzínské legie, který byl zabit v boji proti ruským jednotkám. Gruzínská legie je vojenská jednotka tvořená převážně etnickými gruzínskými dobrovolníky. Zdroj: AP

Ukrajinský důstojník z 56. samostatné motorizované pěší brigády pálí z raketometu na nákladním vozidle směrem k ruským pozicím na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v úterý 5. března 2024. Zdroj: AP

Nadia se svými třemi dětmi se v Kyjevě loučí s manželem Volodymyrem Golubnyčem. Ukrajinský nadporučík 72. mechanizované brigádybyl zabit během bojů s ruskými silami v obci Vodjane nedaleko Avdijivky 19. února. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou prohledávají záchranáři trosky po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 71. brigády Jaeger pálí z houfnice M101 na ruské pozice na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ruka oběti leží v kaluži krve po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024, při kterém zahynulo nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno. První raketa zasáhla domy, a když na místo dorazily záchranné týmy, dopadla druhá raketa, uvedly úřady. Zdroj: AP

Dým a oheň stoupají nad vodní elektrárnou Dnipro po ruských útocích, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Na snímku pořízeném ukrajinskou záchrannou službou sedí šokovaný záchranář po ruském útoku v Oděse na Ukrajině v pátek 15. března 2024. Zemřelo při něm nejméně 14 lidí a 46 dalších bylo zraněno, uvedli místní představitelé. Zdroj: AP

Zdravotník utěšuje ženu na místě ruského leteckého útoku v Záporoží na Ukrajině v pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 28. samostatné mechanizované brigády pálí ze 122mm minometu na ruské pozice na frontové linii u Bachmutu v Doněcké oblasti na Ukrajině v neděli 3. března 2024. Zdroj: AP

Členové rodiny Vitalije Alimova truchlí nad jeho tělem během pohřbu v ukrajinském Bilhorodu-Dnistrovském v pondělí 18. března 2024. Alimov. Hasič, byl zabit při ruském útoku na Oděsu v pátek 15. března. Zdroj: AP

Ukrajinští vojenští experti sbírají zbytky rakety u zničené budovy v Kyjevě, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Muž projíždí na kole kolem elektrárny po ruském útoku v Charkově na Ukrajině, pátek 22. března 2024. Zdroj: AP

Hasiči pracují poblíž kráteru vzniklém po ruském útoku v Kyjevě, Ukrajina, čtvrtek 21. března 2024. Zdroj: AP

Tank ukrajinské 17. tankové brigády pálí na ruské pozice v Časiv Jaru, dějišti prudkých bojů mezi ukrajinskými a ruskými jednotkami v Doněcké oblasti, čtvrtek 29. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinský voják kontroluje škody na budově v Kyjevě po ruském leteckém útoku, Ukrajina, pondělí 25. března 2024. Zdroj: AP

Zraněný ukrajinský voják Oleksandr leží na lůžku ve zdravotnickém autobusu dobrovolnického praporu „Hospitallers“ během evakuace do bezpečné oblasti v Doněcké oblasti na Ukrajině ve středu 28. února 2024. Zdroj: AP

ukrajinští vojáci nesou národní vlajky a vlajky 3. útočné brigády během pohřebního obřadu 27letého Jehora Vološina, známého také pod volacím znakem „Kobzar“, v Pavlohradu v Dněpropetrovské oblasti. Seržant Vološin z 3. útočné brigády byl zabit v bojích u Avdijivky 21. února 2024. Zdroj: AP

Ukrajinští vojáci 3. útočné brigády se dívají přes brýle nočního vidění (NVG) během noční mise na frontové linii u Avdijivky v Doněcké oblasti na Ukrajině, středa 20. března 2024. Vojáci 3. útočné brigády pokračují v udržování obranných linií v Doněcké oblasti poté, co ukrajinská armáda v únoru 2024 opustila Avdijivku. Zdroj: AP
K tématu v loňském rozhovoru pro CNN Prima NEWS hovořil tehdejší šéf rakouské diplomacie Alexander Schallenberg relativně krátce poté, co do NATO vstoupilo Švédsko s Finskem. „Co se týče neutrality, tak nelze porovnávat Rakousko například právě s Finskem nebo Švédskem. Máme zcela odlišnou historii a geografii,“ sdělil redakci Schallenberg.
„Na druhou stranu vojenská neutralita Rakousku nikdy nebránila být na mezinárodní scéně mimořádně aktivní. V rámci Evropské unie jsme velmi solidární. Je totiž rozdíl mezi EU a NATO,“ dodal tehdejší rakouský ministr zahraničí.
Jeho nástupkyně ve funkci Meinlová-Reisingerová představuje na rakouské politické scéně spíše ojedinělý hlas. Vedle své vládní funkce šéfuje liberální a proevropské straně NEOS, která sice podporuje větší integraci Rakouska do Evropy i do NATO, ale v posledních volbách získala jen lehce přes devět procent. V nové vládě vedené kancléřem Christianem Stockerem je NEOS nejslabším partnerem.
PODÍVEJTE SE: Trump dal ultimátum Putinovi: Hrozí cly a opatřeními, pokud neučiní kroky k ukončení války
Vybrali jsme pro vás