Vítek Roušal z Plzeňska byl vždycky správný akční muž, miloval přírodu a svou rodinu. Pak nastala událost, která mu změnila život: upadl do kómatu. Naštěstí se dokázal probral, další léčba je však příliš drahá. Pomoct získat finance můžete i vy, Roušal potřebuje tři až čtyři intenzivní neurorehabilitace, přičemž jedna stojí 78 tisíc korun.
Vítek chodil po horách, jezdil na kole a sjížděl řeky. Žil se svou ženou a třemi dcerami na vsi a společně se starali o různá zvířata, včetně koní. Tak tomu bylo do podzimu roku 2021. Jednoho večera seděla jeho dcera v kuchyni nad učením, když uslyšela z koupelny tátův výkřik. Volal na ni, ať zavolá sanitku, že dostal mrtvici. Téměř hned poté, co tato slova stihl sdělit, upadl do kómatu. Vítka odvezla sanitka.
ČTĚTE TAKÉ: Příběh okradeného slepce Štefana spojil Česko. Vybralo se více než 90 tisíc korun
V noci volal z nemocnice doktor, že jejich otec měl krvácení do mozkového kmene, operovat ho nebudou a že je jim to moc líto. Dcera se ráno dovolala na oddělení, kde její táta ležel a stále žil. V komplikované době covidu rodině dovolili přijít se naposledy rozloučit. Stalo se však něco, co lékaři nečekali. Vítek přežil, dokonce se probral z kómatu. Zprávy z oddělení byly, že pravděpodobně bude žít, ale už navždy na přístrojích a nebude nikdy moci sám dýchat ani polykat, že se z nemocnice domů nejspíš nepodívá.
Rodina mu v době pandemie posílala nahrávky vzkazů, oblíbené písně a audioknihy.
S rodinou se viděl jen on-line
„Nikdy jsem nepochybovala o tom, že je můj táta velký bojovník, ale ukázalo se, že je to ten největší bojovník,“ popsala jeho dcera další události. Postupně začal zase sám dýchat a občas dokázal i sníst pár soust. Časem jim personál nemocnice umožnil vidět Vítka přes Zoom a povyprávět mu, co je u nich nového. Později už byl dokonce i Vítek schopný říct několik slov, i když špatně srozumitelných. Dobré také bylo, že si všechno a všechny pamatoval. Po dalších měsících v nemocnicích částečně hýbat pravou částí těla.
V létě roku 2022 přivezli Vítka sanitkou domů, protože se v rodině společně rozhodli, že domácí prostředí bude pro tátu to nejlepší. Od té doby udělal další pokroky, a to hlavně díky své manželce, která se mu věnuje 24 hodin denně.
„K tomu, aby byl alespoň částečně samostatný a třeba časem udělal i pár kroků však musí urazit ještě velký kus cesty, který nebude možný bez specializované rehabilitace. Proto dcera prosí jménem celé rodiny o finanční pomoc pro toho nejlepšího tátu, jakého si dokáže představit,“ prozrazuje Dominika Uhrová z Nadačního fondu Galenos, který pomáhá potřebné prostředky shánět.
Pokud chcete Vítkovi pomoci, můžete poslat jakoukoliv částku na transparentní účet 2601572011/2010, VS: 2304 (Zpráva pro příjemce: Vítek)
