Vláda chce obchodníkům sáhnout na marže. Vyřadí levné zboží a nahradí ho drahým, varuje Prouza
Vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení slibuje omezení marží obchodních řetězců. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pro CNN Prima NEWS uvedl, že to lze udělat pouze přes stanovení maximálních cen. To by mělo za následek, že obchodníci vyřadí nejlevnější produkty a nahradí je dražším zbožím, ze kterého marže pokryjí náklady. Prouza dodává, že tento nápad zasahuje do tržního hospodářství a dopad by pocítili zejména menší prodejci.
Hnutí slibovalo zasáhnout do marží obchodníků už ve svém volebním programu. Záměr se podařilo zástupcům ANO protlačit i do programového prohlášení vlády. „Naším cílem je zajistit občanům kvalitní, cenově dostupné a bezpečné české potraviny prostřednictvím podpory domácí produkce a zpracování, snížení nákladů a byrokracie, omezení marží řetězců a dovozu nekvalitních potravin a vytvoření férových podmínek pro české zemědělce i spotřebitele,“ stojí v něm.
ČTĚTE TAKÉ: Čokoláda jako elixír mládí? Zpomaluje stárnutí, našli jsme klíčovou spojitost, tvrdí vědci
Konkrétní parametry však vláda neuvádí. Podle dřívějšího vyjádření poslance hnutí ANO Davida Pražáka by se měly transparentně rozdělit marže v celém potravinovém řetězci. V programu se však marže zmiňují pouze u obchodníků. Hnutí se totiž chce inspirovat trhem s léky, kde úřady stanovují jak maximální cenu, tak i obchodní přirážku.
Čtěte také
S tím však nesouhlasí prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Podle něj lze omezit marže pouze tím, že budou stanoveny maximální ceny. „To by byl zásadní a škodlivý zásah do tržního hospodářství. V praxi by to znamenalo, že by každému obchodníkovi řekli, že za výrobek může maximálně účtovat XY korun,“ řekl pro CNN Prima NEWS Prouza.
Pokud by stát stanovil takové maximální ceny, obchodníci by podle Prouzy vyřadili levnější varianty výrobků, protože z jejich prodeje by nepokryli náklady. „Ekonomicky pak dává smysl prodávat jen ty dražší, u kterých státem přikázaná marže pokryje náklady. Výsledek? Místo zajištění nižších cen zmizí z regálů levné potraviny a zákazníci budou mít menší výběr. Regulace marží navíc výrazně znevýhodňuje malé obchody, které mají vyšší náklady a nižší obrat než velké řetězce – paradoxně by tak regulace dopadly hlavně na ty, které vláda tvrdí, že chce chránit,“ řekl dále Prouza.
Kdyby stát nakonec obchodníkům snížil marže, tak by podle Prouzy bylo férové říct, kde mají ušetřit. „Mají platit méně dodavatelům, čímž vláda poškodí české zemědělce a výrobce? Mají propouštět zaměstnance nebo jim krátit mzdy, čímž vláda ublíží více než půl milionu zaměstnanců v obchodech? Nebo mají přestat investovat do rozšiřování a modernizace prodejen, což jen prohloubí rozdíl mezi malými českými obchody a zahraničními řetězci?“ ptá se řečnicky Prouza, podle kterého investuje český maloobchod 12 až 15 miliard korun do rozvoje sítí či technologií.
Čtěte také
Zahraniční zkušenosti navíc ukazují, že zásah do cen na trhu nikdy nepřináší nic dobrého. „V socialistickém Československu to vedlo k prázdným regálům. V nedávné minulosti jsme měli příležitost sledovat cenovou regulaci v Maďarsku, kde Orbánova vláda v roce 2022 zavedla stropy na ceny základních potravin. Výsledek? Dvojnásobný nárůst cen oproti Česku a prázdné regály, protože nedávalo smysl dané potraviny vyrábět ani prodávat. Program musel být zrušen,“ dodal Prouza s tím, že touto cestou by Česká republika neměla rozhodně jít.
Antimonopolní úřad pochybení v maržích nenašel
Marže obchodníků se staly velkým tématem zejména během prudké inflace mezi roky 2021 a 2024. Tehdy ceny potravin táhly zdražování a politici z něj obviňovali právě obchody a prodejny. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) proto provedl několik šetření. Na jaře roku 2023 monitoroval antimonopolní úřad ceny v celém dodavatelském řetězci od zemědělské výroby po maloobchodní prodej.
Z výsledků šetření plyne, že obchodníci neměli marže nastavené účelově ve velké výši. „Zkoumání vývoje cen potvrzuje, že maloobchodní prodej pracuje s průměrnou marží a neexistují samostatné trhy jednotlivých komodit. Šetření ukázalo, že některé komodity byly v určitých obdobích prodávány v maloobchodě s velmi malou či dokonce zápornou obchodní přirážkou (máslo), jiné naopak vykazují stabilně vysokou obchodní přirážku (kravské čerstvé mléko),“ uvádí zpráva ÚOHS.
Čtěte také
K maržím obchodníků se úřad vrátil v roce 2025, kdy panovalo podezření z umělého zdražování másla ze strany maloobchodu. Vyšší cena másla se objevovala zejména ve druhé polovině roku 2024, kdy se v srpnu prodávalo kilo másla za 228 korun a v prosinci jeho cena vzrostla o 25 procent na 286 korun.
Ani tehdy však kontroloři nenašli nic závadného. „U žádného obchodního řetězce nedošlo k extrémnímu navýšení obchodní přirážky oproti předchozím týdnům, naopak maloobchodníci se v některých případech snažili udržet prodejní ceny spotřebitelského balení na stejné úrovni za cenu záporných marží. V případě obchodních řetězců bylo navýšení prodejních cen způsobeno především navýšením nákupních cen od producentů/dodavatelů a rovněž nevykázalo takovou míru podobnosti, která by naznačovala uzavření kartelové dohody,“ dodal ÚOHS ve zprávě.
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022.
