Kandidát na prezidenta Andrej Babiš (ANO) Zdroj: ČTK
Pokud prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) neuspěje v prezidentské volbě, v cestě mu bude stát nová překážka, aby se případně mohl znovu stát premiérem. Vláda Petra Fialy (ODS) chce totiž prosadit změnu lustračního zákona tak, aby ministři opět museli prokazovat, že nespolupracovali s komunistickou tajnou službou. Ústavní právník Jan Kysela však nevidí po více než třech dekádách po revoluci důvod se k tomu znovu vracet, o dočasnosti takového ustanovení dříve hovořil také Ústavní soud.
Lustrační zákon se v minulosti na členy vlády vztahoval, to se ale změnilo po přijetí zákona o státní službě. Došlo k tomu v roce 2014 právě kvůli tomu, že byl Babiš veden ve svazcích Státní bezpečnosti (StB) a nemohl by se proto stát ministrem financí. Návrat k původnímu znění zákona schválila vláda loni na podzim, poslanci by se k němu mohli vyjádřit během února. Jelikož je Babiš nadále veden ve svazcích StB, mohlo by mu to v budoucnu zkomplikovat návrat do vlády.
Sledujte superduel prezidentských kandidátů Andreje Babiše a Petra Pavla ve středu od 20:15 na Primě a CNN Prima NEWS:
„Jde v zásadě o návrat k dobré praxi, která platila až do roku 2014 a zamezuje někdejším příslušníkům a spolupracovníkům StB podílet se na vládě. Tehdy byla povinnost negativního lustračního osvědčení pro členy vlády zrušena, jen aby mohl Andrej Babiš být jmenován ministrem. K projednávání Sněmovnou by se novela mohla dostat v průběhu února,“ sdělila pro CNN Prima NEWS předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Fialova vláda má návrat lustrací ve svém programovém prohlášení. Aktuálně totiž platí pouze pro jmenované úřednické funkce, zatímco ministři lustrační osvědčení nepotřebují. „Beru to jako věc principu. Často si kladu otázku, jestli vůbec má dnes nějaký lustrační zákon platit, původně jsme ho schvalovali jen na omezený čas. Ale má-li existovat, přijde mi naprosto úchylné, aby se vztahoval na všechny jmenované – nikoliv volené – funkce kromě těch nejvyšších,“ sdělil CNN Prima NEWS poslanec ODS Marek Benda.
Další vládní poslanec však upozorňuje, že samotné vymáhání zákona bude velice problematické. „Není tam nějaká vyložená sankce kromě veřejného tlaku. Ale kdyby v minulosti změna teoreticky neproběhla, Babiš by do nejvyšších ústavních funkcí nesměl. Myslím si, že i často zmiňovanou soudní při, kterou vede na Slovensku, podstupuje jenom kvůli svému vstupu do veřejné funkce v české politice. Věděl, že musí odrazit kritiky, že je vedený jako agent a spadá tedy pod lustrační zákon,“ upozornil pro CNN Prima NEWS Pavel Žáček (ODS).
Úprava neobstojí, vzkazuje právník
Mezi odbornou veřejností však nemá změna přílišnou podporu. „Myslím si, že už to nemá své místo. Kdyby úprava stále trvala od počátku 90. let, jistě by nad ní visel otazník, zda pořád plní nějaký účel – chránit ústavní zřízení před lidmi, kteří měli nezdravé vazby před rokem 1989,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ústavní právník Jan Kysela.
V současnosti je už podle něj pro tento účel zákon zbytečný. „Ve chvíli, kdy úpravu zrušíte a s několikaletým odstupem ji chcete znovu zavádět a postihovat více než 33 let stará rizika, v zásadě neobstojí jako legitimní restrikce,“ doplnil.
S lustracemi měl Ústavní soud problém již v roce 2001 a upozorňoval, že by měly fungovat pouze v omezeném období. „Těsnou sounáležitost osob s totalitním režimem a jeho represivními složkami považuje Ústavní soud (...) stále za relevantní okolnost, jež může zpochybnit politickou loajalitu a poškodit důvěryhodnost veřejných služeb. (...) Ústavní soud považuje za nepochybné, že relevance uvedeného předpokladu se s postupem času od pádu totalitního zřízení snižuje, a proto pokládá lustrační zákonodárství za dočasné,“ říkal nález, na který upozornil web Aktuálně.
Jde jen o Babiše
Počet vydaných lustračních osvědčení podle Aktuálně.cz rok od roku klesá. Pozitivních jich v roce 2019 bylo jen 14, zatímco před rokem 2010 šlo o stovky. Není proto velkých pochyb, že se jedná o zákon ušitý na míru Andreji Babišovi.
Ten by přitom neměl problém zákon případně znovu upravit. „Když bychom mluvili o Andreji Babišovi, protože se mi zdá, že se nikdy o nikom jiném nemluví, tak pokud bude v situaci, že by se měl opět stát předsedou vlády a bude mít politickou oporu v parlamentu, zákon prostě zruší,“ doplnil Kysela.
To připouští také Žáček. „Každý zákon se dá změnit, pokud máte většinu. Bylo by ale divné, když jsme před volbami deklarovali, že tuto anomálii, která Babišovi otevřela pole působnosti, napravíme, abychom s tím něco neudělali,“ reagoval Žáček.
Že jde jen o Babiše, si myslí také představitelé hnutí ANO. „Třicet let po revoluci už toto téma opravdu není aktuální a vyvolává to dojem, a nejenom u mě, že jde prostě o projev nějakého konkurenčního boje. A je to opravdu snaha o diskvalifikaci Andreje Babiše. O nic jiného nejde,“ řekl Českému rozhlasu bývalý předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO).
